Zajímavosti na Hané

ZOO Olomouc bylo otevřeno v roce 1956. K prvním obyvatelům patřili srnci, jeleni, lišky, dikobraz, medvídek mýval a několik druhů ptáků.   Dnes olomoucké zoologické zahradě nechybí moderní pavilon šelem, akvárium o objemu 17 000 litrů s útesovými žraloky ani obří voliéra. Dominantu ZOO Olomouc tvoří 32 metrů vysoká vyhlídková věž.

Multifunkční sportovní areál Jump Academy má plochu 1000 m² a najdete tu především trampolíny, ale i O² airbag, molitanovou jámu, 9D kino, parkour zóna, wipe out eliminátor nebo slum dunk. Je zde možné najít nabídku drobného občerstvení a nápojů.

V lesíku severovýchodně od obce Majetín se nachází poutní kaplička „V olší“, pod kterou vyvěrá pramen kvalitní vody s údajně léčivými účinky.

U turistické značené cesty v lese na úbočí hory Vysoká Roudná se nachází velký pravidelný kamenný blok přírodního původu kdysi sloužící jako oltářní kámen. Podle pověstí se u něj scházeli k tajným obřadům evangelíci. Na turistické trase je Vyhlídkový altánek a Jesefčina studánka.

Unikátní Expozice času je součástí prohlídkové trasy historického města Šternberk na Olomoucku. Návštěvníky přitom jistě překvapí, že namísto klasického muzea zde najdou velmi moderní multimediální a interaktivní expozici, která pojímá čas jako fenomén řídící do jisté míry celý náš známý vesmír. Nechybí kalendáře či astronomické pomůcky, které umožňují nahlédnout do vesmíru, který je časem doslova protknut. […]

Unikátní galerie v přírodě a přírodní hřiště v Horce nad Moravou, přirozená vstupní brána do CHKO Litovelské Pomoraví. Stavby a instalace jsou navržené s cílem podnítit návštěvníky ke smyslovému vnímání přírody a pomáhají kultivovat vztah k přírodě Litovelského Pomoraví. V areálu jsou realizované stavby podle návrhu Františka Skály (Rajská zahrada), Miloše Šejna (Sluneční hora snů), […]

Nejen milovníkům vlaků, ale i oblíbencům modelářství, velkým i malým je určena zahradní železnice ve Střížově. V zahradní železnici si prohlédnete všechna měřítka modelů vlaků proplétajících se v zahradě mezi stromy a květinami.

Velmi starý Mlýn Věrovany s pohnutou historií. První zmínky o něm jsou již ze 13. století. V roce 1925 kompletně vyhořel a byl postaven znovu, v roce 1997 ho zasáhla povodeň. Několik let byl mimo provoz a od roku 2000 se v něm již opět mele…

V polích jihovýchodně od obce stávala do začátku 20. století vysoká mohyla, která byla podle archeologického průzkumu významnou královskou hrobkou z doby bronzové.

V lese západně od obce Ludéřov je zachována čtverhranná keltská svatyně s valy a příkopy. Byla mylně považována za švédský vojenský tábor. Nedaleko od ní byl vztyčen novodobý keltský menhir. Z obce vede ke svatyni značená cesta.

Sem tam tenhle název dolehne k našemu uchu. Nějaká bláznivá instituce na Moravě, co je samozvaným královstvím. V televizi se jako král prezentuje Bolek Polívka, samozvaným ministrem je prý Pavel Zedníček. No popravdě zde neplatí přísloví, že na každém šprochu pravdy trochu. Ono vlastně Valašské království nemá s „kralováním“ Bolka Polívky nic společného.[/] Ve skutečnosti […]

Zakladatel hradu Nový Cimburk, Bernard, byl široko daleko v kraji znám jako podivín. Nesnášel lidi, jediní, které snesl ve svém okolí byli nejužší rodina, nutné služebnictvo a zbrojnoš. Aby toho nebylo málo, Bernard jen sem tam utrousil nějaké to slovo. Jeho podivínství jen podtrhovala jeho krutost a divokost. Své poddané trestal za prohřešky velmi krutě […]

Kdysi v dávných dobách panoval v Chropyni, městě kraje Přerovského, bohatý a moudrý rytíř. Jeho poddaní ho měli velmi rádi, byl spravedlivým a dobrým vládcem. Jeho moudré panování bylo po zásluze odměněno a stal se moravským markrabětem. Ovšem, jak už to bývá, po povýšení do stavu mu stoupl nový titul do hlavy. Jeho sídlo se […]

Prostějovská židovská obec patřila k nejpočetnějším a nejvýznamnějším na Moravě. Nikoli náhodou bývalo město označováno jako „hanácký Jeruzalém“. První zmínka o židovském osídlení pochází z roku 1445, k rozvoji židovské obce však dochází zřejmě až po roce 1454, po vypovězení židů z moravských královských měst, kdy v Prostějově našli útočiště židé vypovězení z nedaleké Olomouce. […]

Na nápad postavit v Olomouci sloup, jaký není v žádném jiném městě na světě, přišel olomoucký sochař a kameník Václav Render v roce 1716. V té době již pracoval na mariánském morovém sloupu na Dolním náměstí.[/] Nyní nabídl radním velkolepý projekt, který však radní schválili, až když se zavázal že na stavbu a její dokončení […]