Židovské město Prostějov

Prostějovská židovská obec patřila k nejpočetnějším a nejvýznamnějším na Moravě. Nikoli náhodou bývalo město označováno jako „hanácký Jeruzalém“. První zmínka o židovském osídlení pochází z roku 1445, k rozvoji židovské obce však dochází zřejmě až po roce 1454, po vypovězení židů z moravských královských měst, kdy v Prostějově našli útočiště židé vypovězení z nedaleké Olomouce. V roce 1584 obývalo židovské ghetto, které se rozrůstalo za měšťanskými domy po jihovýchodní i severovýchodní straně náměstí, 31 rodin, v roce 1669 už 64 rodin a v roce 1713, po přílivu uprchlíků z Vídně a z Polska, 318 rodin. Na konci 18. století získalo ve městě povolení k pobytu 328 rodin a židé tehdy tvořili asi čtvrtinu celkové populace (1704 osob v roce 1804). Populačního vrcholu dosáhla židovská obec na přelomu 60. a 70. let 19. století, kdy počet vyznavačů židovského náboženství dosáhl 1825 osob. Od této doby nastává sice trvalý pokles židovské populace v Prostějově, ten však byl v důsledku rozvíjející se industrializace města, na níž se židé podstatným způsobem podíleli, oproti většině ostatních tradičních moravských židovských obcí daleko méně výrazný. Při posledním předválečném sčítání lidu v roce 1930 se k židovskému vyznání přihlásilo 1442 osob. Nacistická okupace znamenala téměř úplný zánik židovské komunity ve městě. Přesto se po válce podařilo hrstce přeživších spolu s několika desítkami souvěrců přistěhovalých z východních oblastí republiky činnost náboženské obce obnovit a udržet ji až do 60. let 20. století, kdy byl zbývající nepatrný počet věřících přičleněn k brněnské obci.[/]
Z prostějovské židovské obce vyšla řada pozoruhodných osobností, které vynikly v řadě oblastí průmyslu, vědy i kultury. Zde uvádíme alespoň několik nejnámějších. Počátky prostějovského textilního průmyslu jsou spjaty výhradně se jmény židovských podnikatelů. Již v roce 1801 založil ve městě Veit Ehrenstamm textilní manufakturu na výrobu jemného sukna a kašmíru, s přechodem na výrobu sukna na šití vojenských uniforem se stal podnik hlavním dodavatelem rakouské armády. Ehrenstammova továrna prosperovala po celé čtvrtstoletí, až do smrti svého zakladatele v roce 1827. Jeho dědici však podnik přivedli k rychlému úpadku. Opuštěnou továrnu navrátili v roce 1858 opět k životu bratři Moritz a Jacques Mandlovi, kteří se stali průkopníky velkovýroby konfekčních oděvů evropského významu. Vedle zmíněných osobností působily v Prostějově od poloviny 19. století desítky dalších více či méně významných židovských textilních a oděvních výrobců. Z osobností vědy a kultury je třeba na prvním místě zmínit Edmunda Husserla (1859-1938), zakladatele fenomenologie, jednoho z nejvýznamnějších filozofů 20. století. K významným architektům patřil Max Fleischer (1841-1905), tvůrce projektů řady synagog v tehdejší rakousko-uherské monarchii. Světové proslulosti dosáhl zakladatel moderní hebrejské bibliografie a literární historik Moritz Steinschneider (1816-1907), k významným německy píšícím autorům se řadí Max Zweig (1892-1992), bratranec Stefana Zweiga, v oblasti hudby vynikl klavírista a skladatel Ignatz Brüll (1486-1907), autor několika oper a hudebních dramat. V Prostějově působila také řada
významných židovských učenců a rabínů.[/]
Židovská čtvrť se rozkládala z větší části v jihovýchodním sektoru historického městského jádra, v prostoru mezi zadními trakty měšťanských domů, majících průčelí do dnešního Masarykova a Žižkova náměstí, a městským opevněním. Dnes tento prostor zaujímají ulice Křížkovského, Demelova a Lutinovova. Mladší část ghetta s 18 domy se rozkládala na severovýchodní straně městského jádra v prostoru dnešní ulice Školní. Po 2. světové válce byla většina z asi 60 domů ghetta zbořena nebo přestavěna a z historické zástavby se nedochovalo mnoho. Stará prostějovská synagoga ze 70. let 17. století byla zbořena již v roce 1904 v souvislosti se stavebním rozvojem města po zrušení městských hradeb. Mladší synagoga (tzv. bet ha-midraš) ze 30. let 19. století, s empírovým pískovcovým portálem, stojí v dnešní Demelově ulici. Objekt byl užíván až do nacistické okupace, po válce byl odprodán pravoslavné církvi, která jej po adaptaci užívala do roku 1966, v 70. a 80. letech sloužil jako pracoviště a galerie Muzea Prostějovska. Dnes je objekt nevyužíván a ve špatném stavebním stavu. Třetí synagoga, vystavěná ihned po demolici staré synagogy v r. 1904 v secesním slohu dle projektu architekta Jakoba Gartnera, byla rovněž užívaná do okupace a po válce odprodána církvi československé husitské, která dala objekt v letech 1947-1949 podstatným způsobem přebudovat. Prostějovská židovská obec si po válce zřídila modlitebnu v nadačním domě Gedeona Brechera (židovský lékař a filantrop) v ulici Sádky, kterou užívala až do 70. let.[/]
Ze tří židovských hřbitovů se dochoval v Prostějově jen nejmladší. Nejstarší hřbitov se nacházel v hradebním příkopu mezi Plumlovskou a Brněnskou branou a byl užíván do počátku 19. století, v roce 1801 byl zřízen nový hřbitov na Brněnské předměstí, v prostoru mezi dnešní Tylovou, Studentskou a Lidickou ulicí a byl užíván do založení třetího hřbitova v roce 1908. Na počátku 40. let byl hřbitov nacisty zlikvidován a plocha přeměněna na cvičiště. Nejmladší, třetí židovský hřbitov přiléhá ke komunálnímu hřbitovu v Brněnské ulici, zřízenému v roce 1900. Nachází se na něm asi 500 náhrobních kamenů a pomník obětem obou světových válek za obřadní síní.

Reklama
Sdílejte článek s přáteli:

Našli jste nějakou chybu? Nahlašte nám ji

Report Nahlásit chybu
Reklama
Reklama