Vodní toky a vodopády Šumava

Unikátní vodní dílo, plavební kanál spojující povodí Vltavy a Dunaje. Nejdelší stoka na plavení dřeva v českých zemích. Postaven v letech 1789 až 1822 podle projektu schwarzenberského lesního inženýra Josefa Rosenauera. Umožňoval plavbu klád až 24 m dlouhých. Pravidelná plavba ukončena 1891, definitivně provoz ukončen 1932. Dnes zčásti zrekonstruovaný.

Unikátní vodní dílo, plavební kanál spojující povodí Vltavy a Dunaje. Nejdelší stoka na plavení dřeva v českých zemích. Postaven v letech 1789 až 1822 podle projektu schwarzenberského lesního inženýra Josefa Rosenauera. Umožňoval plavbu klád až 24 m dlouhých. Pravidlená plavba ukončena 1891, definitivně provoz ukončen 1932. Dnes zčásti zrekonstuovaný.

Vltava je s délkou 430,2 km nejdelší řekou na území Česka a tvoří hlavní páteř české říční soustavy. Její pramen vyvěrá na Šumavě u obce Černý Kříž. Na své cestě byla spoutána mnoha přehradními nádržemi, které slouží k rekreaci, vodním sportům a rybaření. Část toku zvaná Střední Povltaví v jižní části Středočeského kraje je charakteristická svou […]

Ostružná je vodní tok, který je někdy označován také jako Pstružná. Řeka Ostružná protékající chráněnou oblastí Délka toku je téměř 40 kilometrů. Řeka pramení v CHKO Šumava a to nedaleko Můstku. V okolí řeky je několik přírodních památek, například Královský Hvozd nebo hrad Velhartice a jeho okolí. Řeka je Levostranný přítokem Otavy, do které se […]

Menší vodopády a kaskády na potoce Menší Vltavice. Spadají v několika stupních přes balvanité shluky v korytu. Nejvyšší z nich dosahují 2-3 m.

Celková plocha povodí činí 107,5 km2. Jedná se o významný pravostranný přítok Vltavy od jihu a vlastně ve vůbec nejjižnější části celého povodí naší nejvodnatější řeky. Jižní hranice povodí je taky přímou součástí hlavního evropského rozvodí mezi Vltavou a Dunajem v Rakousku. U našeho jižního souseda se taky nachází značná část povodí celé říčky. Na […]

Dosahuje délky 9,7 kilometru a plocha povodí odpovídá 21,73 km2. Pramení na východ od Žibřidovického vrchu v nadmořské výšce 740 metrů. Teče v blízkosti rakouských hranic a už poblíž svého pramene vtéká do Satlerova rybníka ( dříve r. Certlov ) s velkým rozměrem 13,2 hektaru. Zprava přijímá Jenínský potok a zleva Lučinský potok, aby se […]

Celková délka toku činí 9,7 kilometru, plocha povodí pak dělá 41,2 km2. Pramení na území Rakouska pod německým názvem Granitzbach u samoty Poetscher v nadmořské výšce 785 metrů a teče severovýchodním směrem na naše území. Část toku přímo tvoří hranici s Rakouskem a potok protéká i přes nejjižnější bod České republiky, který je turisticky vyhledávaný. […]

Délka toku činí 35,5 kilometru a plocha povodí dělá 92,4 km2. Pramení 1 kilometr od Skříněřova na západním svahu Rohanovského vrchu ( 1010 metrů nad mořem ) ve výšce 910 m. n. m. Už podle svého názvu dává vědět, že ve středověku fungoval jako zásobárna zlatonosných písků, které se zde rýžovaly a vytvářely se jen […]

Na délku má tok 47,6 kilometru a průtok velmi silných 8 m3.s-1. Pramení nedaleko státní hranice s Německem východně od Černé hory ( 1315 m. n. m. ) jako Černý potok v I. zóně Národního parku Šumava, teče pak směrem k severu ke Kvildě a odtud jihovýchodně, souběžně s hranicí. Přijímá potok Řasnici a pomalu […]

Délka toku je 30 kilometrů, plocha povodí odpovídá 198,1 km2. Potok Polečnice pramení 3 kilometry na sever od obce Polečnice na západním svahu vrchu Vysočina ( 910 m. n. m. ) ve výšce 838 metrů nad mořem. Protéká liduprázdnou pošumavskou krajinou, takže nabízí v lesantém okolí výletu individuálním turistům. Poblíž svého ústí do Vltavy v […]

Známá též pod označením Křemžský potok. Délka jihočeského toku činí 30 kilometrů, plocha povodí pak odpovídá 126,6 km2. Na svou cestu se vydává ve výšce 950 metrů nad mořem, kde pramení 1,5 kilometru severozápadně od Chlumu ( 1191 m. n. m. ) a částečně protéká kromě šumavského podhůří, kde existuje mnoho turisticky přístupných tras taky […]

Délka toku činí 11,1 kilometru a plocha povodí odpovídá 40,7 km2. Pramení 2,5 kilometru od Boubína ( 1362 metrů nad mořem ) ve výšce 923 m. n. m. Okolo Cikánského potoka je v této části spousta zajímavých turistických tras v hluboce lesním terénu, které jsou v rámci areálu CHKO Šumava pro zájemce dobře přístupné, ale […]

U starého hraničního kamene poblíž osady je možné přečíst si několik údajů o původním označování zemských hranic. Ve středověku se zde rozkládaly husté a neprostupné lesy, ale kolonizace z Německa a Rakouska situaci proměňovala  Zemské hranice mezi Čechami a Horními Rakousy byly pevně vytyčeny až roku 1788 za účasti známého knížecího inženýra Josefa Rosenauera.