Přírodní památky Šumava

Přírodní památka Modravské slatě spadá do katastrálního území obce Prášily, Javoří Pila a Horská Kvilda. Turistům nepřístupné místo plné zvířat V oblasti se nachází několik významných rašelinišť, pramen řeky Vydry a významný lesní porost. Rostou zde také významné druhy bylin, oblast je ale významnější pro výskyt živočichů. Mezi druhy, které jsou zde k spatření, patří […]

Čertovo jezero je druhé největší jezero na Šumavě, které je ledovcového původu. K místu se váže několik legend. Pověstmi opředená vodní plocha Jezero leží na svazu Jezerní hory, nedaleko obce Železná Ruda. Je součástí Národní přírodní rezervace. Podle pověsti místo, kde se jezero nachází, vyryl do země sám ďábel. Hloubka jezera je v některých místech až 36 […]

Černé jezero je největší šumavské jezero, které je ledovcového původu. Jedná se o oblíbené turistické místo a výletní cíl na Šumavě. Největší jezero Šumavy i České republiky Jezero je považováno za největší jezero přírodního původu v České republice. Jeho maximální hloubka je přes 39 metrů a vzniklo v době ledové. Najdeme jej pod svahem Jezerní […]

Národní park Šumava je zalesněné území, které spadá pod zvláštní režim ochrany životního prostředí. Největší z národních parků České republiky Předmětem ochrany tohoto území jsou biologická společenstva. Jedná se nejen o horské smrčiny, ale i slatě, rašeliniště a jezera. Na území Národního parku Šumava se nachází celkem 24 přírodních rezervací a několik dalších menších chráněných území. […]

Velké vodní dílo z let 1950 až 1959, součást vltavské kaskády elektráren. Sypaná hráz (22 m vysoká), zpevněná betonovými Kesony, vytváří vodní nádrž přes 40 km dlouhou a až 16 km širokou, s celkovou plochou cca 4 870 ha. Přehradní nádrž s nadmořskou výškou přes 720 m je největší horskou vodní plochou v Čechách a […]

Velké rekreační středisko při Lipenské přehradní nádrži. Součástí obce je přístav jachet Marina Lipno. 2 km SZ od Lipna nad Vltavou se nachází Ski areál Lipno (dříve Kramolín). Sedačková lanovka, tři vleky, kapacita 3800 osob za hodinu. Šest sjezdovek všech typů obtížnosti v celkové délce tratí cca 5,5 km a kvalitním snowparkem s řadou překážek. […]

Unikátní vodní dílo, plavební kanál spojující povodí Vltavy a Dunaje. Nejdelší stoka na plavení dřeva v českých zemích. Postaven v letech 1789 až 1822 podle projektu schwarzenberského lesního inženýra Josefa Rosenauera. Umožňoval plavbu klád až 24 m dlouhých. Pravidelná plavba ukončena 1891, definitivně provoz ukončen 1932. Dnes zčásti zrekonstruovaný.

Hrad na stejnojmenném vrchu ve výšce 1053 m, nejvyšší bod Svatotomášského pohoří a nejvýše položený hrad v Čechách. Zřícenina hradu je nazývána také Vítkův Hrádek. Založen byl patrně v druhé polovině 13. století Vítkem z Krumlova, ještě v polovině 17. století byl opevňován. Přístupný na vlastní nebezpečí.

Na jihu Čech, v šumavském podhůří, severně od města Český Krumlov, se nachází přírodně velmi zachovalé území, nazývané Blanský les. Nejvyšší vrchol Kleť s nadmořskou výškou 1083 m. Významným, avšak hraničním tokem je řeka Vltava, která odvodňuje téměř celé území této oblasti. Středem oblasti protéká Křemžský potok. Na jihu patří k významným tokům Polečnice a […]

Lipno je největší rekreační plochou jižních Čech. Ke koupání a jiným vodním sportům poskytuje ty nejpříhodnější podmínky. Koupání na vyhražených místech.

Nejstarší naučná stezka na Šumavě, zřízená 1967. Vede od železniční stanice Ovesná k železniční stanici Černý Kříž, měří 14 km. Prochází masivem Jeleních vrchů s mnoha sklaními útvary. Na cestě je pomníček posledního medvěda.

Nejvyšší vrchol Boubínské hornatiny na Šumavě. Na jz. svahu hory se rozkládá národní přírodní rezervace Boubínský prales, ukázka původního hercynského vegetačního krytu. Druhá nejstarší rezervace v Čechách. Původní rezervace vyhlášená 1858, roku 1870 postižena vichřicí. Okružní naučná stezka s osmi zastávkami, včetně zastávky u Boubínského jezírka.

Nejvyšší hora české části Šumavy (1378 m). Vrchol tvoří seskupení žulových skal a balvanů. Výhled z vrcholu znemožňují vysoké stromy. Drsným přírodním podmínkám odolávají pouze horské smrčiny s typickými praporcovitými korunami.

Jedno z pěti horských jezer na české straně Šumavy. Leží pod vrcholem Plechého, ve výšce 1090 m, má plochu 7,48 ha, obvod 1242 m, největší hloubku 18,30 m. Jezero vyhloubil v čtvrtohorách svahový ledovec. V jezeře roste šídlatka ostnovýtrusná. Nad jezerem je umístěn pomník Adalberta Stiftera.

Národní přírodní rezervace Čertova stěna – Luč vznikla spojením dvou rezervací na ploše 104 hekterů. Vltava od lipenské přehrady zde prudce klesá v sevřeném údolí a vytváří tak silně balvanité koryto, nazývané Čertovy proudy. Na skalnatých svazích nad řekou rostou reliktní bory s chráněným vřesovcem pleťovým. Sutě ze tvoří tzv. Kamenná moře, na první pohled […]

Pramen Teplé Vltavy na východních svazích Černé Hory v nadmořské výšce 1172 m. v minulosti u pramene chata KČT, za druhé světové války tu umístěn pracovní tábor. Chata zanikla. Dnes turistům slouží přístřešek se stoly a lavičkami a informační panely.

Chalupská slať je jedním z nejnavštěvovanějších míst Šumavy. Jde o vrchovištní rašeliniště s největším a nejkrásnějším rašelinným jezírkem v Čechách. Chalupská slať na Šumavě – procházka i hřiště pro děti Průměrná hloubka rašeliny je 1,9 m a největší mocnost v blízkosti jezírka dosahuje 7 m. Na ploše 1, 2 ha je uloženo asi 2 340 […]

Město bylo založeno spolu s hradem Vítkovci – pány z Krumlova, první zmínka roku 1274. Sdílelo osudy přilehlého hradu, v roce 1302 jej získali Rožmberkové, 1602 Rudolf II., 1622 Eggenberkové a roku 1719 Schwarzenberkové. Do roku 1955 bylo správně rozděleno na Latrán – přiléhající k hradu a vlastní město. Obojí dnes tvoří vzácně dochovaný urbanistický […]

Unikátní vodní dílo, plavební kanál spojující povodí Vltavy a Dunaje. Nejdelší stoka na plavení dřeva v českých zemích. Postaven v letech 1789 až 1822 podle projektu schwarzenberského lesního inženýra Josefa Rosenauera. Umožňoval plavbu klád až 24 m dlouhých. Pravidlená plavba ukončena 1891, definitivně provoz ukončen 1932. Dnes zčásti zrekonstuovaný.

Rozvodnicové rašeliniště. Rašelina, těžená do roku 1934, dosahuje hloubky 8 m. Vidíme tady porosty kleče, břízy zakrslé, borovice blatky, mrazové formy smrku a břízy prostřední. Nalezneme zde naučnou stezku a Vyhlídkovou věž.