
Vodní toky a vodopády Ústecký kraj
Vodní toky a vodopády! Ty nejkrásnější vodopády v ČR a kde je najít. Satinské vodopády v Beskydech, Mumlavský vodopád v Krkonoších, Vodopády Bílé Opavy nebo Labský vodopád v Labském dole a mnoho dalších senzačných míst. Vodopády navštěvujte především na jaře či na podzim, kdy mají nejvíce vody a jsou nejkouzelnější.
Mumlavský vodopád. Foto: ©Michal z Pixabay.com
Najděte svůj tip na výlet
Celkem může vyhledávat z 18913 tipů
Ploučnice
Ploučnice Řeka Ploučnice teče zhruba z východu na západ ze svahů Ještědu až do Děčína, kde se vlévá do Labe. Protéká Libereckým a Ústeckým krajem. Plocha jejího povodí činí 1 194 km2 a délka 102 km. Sjízdný vodácký úsek měří 90 km a začíná pod hrází přehrady Horka u Stráže pod Ralskem. Průběh toku Ploučnice Za […]
Více informací
Flájský plavební kanál
Původní název Nový plavební kanál (na německém území se tento název – Neugraben – dochoval dodnes ) vybudován v letech 1624-29 . Sloužil k odplavování dřeva z pralesa, rostoucího ještě počátkem 17. stol. ve Flájské kotlině. Začínal poblíž malé lovecké chatky za obcí Fláje (dříve dům dozorce plavebního kanálu), kousek od čela dnešní Flajské přehrady […]
Více informací
Ohře
Z plochy povodí 5 614 km2 náleží asi 1 000 km2 Bavorsku. Od pramene v německých Smrčinách po Litomeřice je řeka dlouhá 304,6 km. Ohře v horní a střední části protéká Krušnými horami nalevo a Slavkovským lesem, i Doupovskými horami napravo. Řeka je v horách hojně využívána trempy i vodáky, průtok vody ale často kolísá, […]
Více informací
Labe
Před vtokem do Ústí n. L. protéká Labe Českým středohořím, mezi býv. sopkami, které odjakživa přitahují vodáky a trempy ( hudební Porta ). Pod turistickým magnetem, hradem Střekov se nalézá významné zdymadlo pro mezinárodní plavbu lodí směrem do Německa, taky moderní a architektonicky ceněný Mariánský most přímo ve městě. Okolo jsou rozhledna Větruše a Erbenova […]
Více informací
Labe
U Labe nejdříve v této oblasti narazíte na vodácký a veslařský areál v Račicích, kde trénují naši častí olympijští reprezentanti. U Roudnice n. L. je směrem na Vědomice taky mnoho sportovišť. Následuje cenný kostel u Libotenic před Litoměřicemi ( cenné historické jádro, rozhledna Mostka ) blízký památník Terezín s býv. židovským ghettem, Malou pevností a […]
Více informací
REKLAMA
Labe
Řeka Labe, třetí nejdelší řeka ve střední Evropě, pramení v Krkonoších na Labské louce v nadmořské výšce 1384 metrů. Odsud teče přes Labský vodopád Labským dolem ke Špindlerovu Mlýnu, pod nímž je na řece vybudovaná vodní nádrž Labská. Řeka dál protéká Labskou soutěskou (přírodní památka) a za ní přes Herlíkovice a Vrchlabí k Hostinnému, kde se stáčí k jihu a následně opouští Krkonoše i jejich […]
Více informací
Výří vodopád
Výška je 45 m, průtok 3 l/s a mohutnost 135 m.l/s. Jde o jeden z nejvyšších vodopádů České republiky. Název získal podle Výřích skal, kterými protéká a je špatně přístupný. Spodní část lze shlédnout z naučné trasy Průčelskou roklí, pokud odbočíte a vydáte se do kopce podél potoka v místě kamenných sutí. Z pohledu je […]
Více informací
Vodopády u Petrova Mlýna
Výška je 1,5 a 2,5 metry, průtok 5 a 3 l/s a mohutnost 7,5 a 7,5 m.l/s. Další „vodopádový“ přítok Lužeckého potoka je na drobném potoce poblíž Petrova Mlýna. Na rozdíl od nedalekých vodopádů jsou však tyto v nadmořské výšce 340 a 380 m n. m. skromnější, a to jak co do množství vody, tak […]
Více informací
Vodopády Suché Kamenice
Výška odpovídá dvěma metrům, průměrný průtok 160 l/s a celková mohutnost 320 m.l/s. Vodopády a kaskády se na Suché Kamenici vytvořily v místě hromadění kamenné sutě. Těsně před silnicí a ústím Suché Kamenice do Labe se zprava připojuje silně železitý přítok, který v nadmořské výšce 140 m n. m vytváří kaskádovitý vodopád. Jedná se o […]
Více informací
Vodopády pod Lysou
Výška je 3,3, 5 a 3 m, průtok 10 l/s a mohutnost 33, 50 a 30 m.l/s. Levostranný přítok Lužeckého potoka teče strmým korytem a na rozpukaném čedičovém podkladu vytváří kaskády. K vodopádům se dá dostat z obce Lužec asfaltovou cestou proti proudu. Je třeba odbočit z cesty přes kamenný můstek a potok přejít, pak […]
Více informací
Vodopády Dubiny
Výška odopovídá osmi metrům, 3,5 metru a dvěma metrům, průměrný průtok 10 l/s a celková mohutnost 80, 35 a 20 m.l/s. Krásné vodopády jsou umístěné na potoce Dubina, který teče z obce Dubice jižně od Ústí nad Labem a vytváří zde poměrně divokou soutěsku. Na potoce je proto v nadmořské výšce 230-290 m n. m. […]
Více informací
Vodopád v Tiché soutěsce
Výška odpovídá čtyřem metrům, průměrný průtok 15 l/s a mohutnost 45 m.l/s. Vodopád v nadmořské výšce 145 m n. m. na bezejmenném potoce teče do Tiché soutěsky zleva z Písečné rokle. Prakticky se k němu vlastně nelze dostat, protože turistická stezka je na pravé straně říčky Kamenice, vodopád samotný naopak na té levé. Pohyb mimo […]
Více informací
Vodopád u Bukové skály
Výška odpovídá 4,5 metru, průměrný průtok zase 10 l/s a celková mohutnost 45 m.l/s. Ne bezejmenném potoce, nedaleko železniční zastávky „Jedlová-zastávka“ se v nadmořské výšce 535 m n. m. nachází poměrně vysoký a vodnatý vodopád. Geologickým podkladem mu je křídový pískovec. Obklopují je hluboké lesy, často původní bukové a množství turistických stezek. Přes hřeben hor […]
Více informací
REKLAMA
Vodopád Načina
Výška odpovídá přibližně 5 metrům, průtok vody 5 l/s a celková mohutnost 25 m.l/s. Vodopád leží v nadmořské výšce 440 m n. m. na bezejmenném potoce, který pramení jižně pod Bukovou horou a ústí v obci Leština do Lučního potoka. Potok se dříve, ještě když existovala výše položená obec Stará Homole ( Althummel ) jmenoval […]
Více informací
Vodopád Chomutovky
Výška vodopádu odpovídá přibližně 3 metrům, průtok vody 120 l/s a celková mohutnost v hlavním proudu 360 m.l/s. Je umístěn na říčce Chomutovce, která protíná svahy Krušných hor kousek od červené turistické značky. Při pohledu zespodu je jeho výška docela působivá, protože díky své vodnatosti dost hučí a turistům tak naznačuje, kudy se k němu […]
Více informací
Šramnické kaskády
Jejich výška odpovídá 1,5 metru, průměrný průtok 30 l/s a celková mohutnost 45 m.l/s. V této části Krušných hor se velmi rychle střídají vrstevnice spádu od vrcholků hor až po poměrně širokou rovinu, kde se povrchově těží hnědé uhlí. Šramnický potok u města Jirkova teče velmi prudce na jihovýchod zpod Medvědí skály ( 924 metrů […]
Více informací