Louky, parky, údolí Šumava

Přírodní památka Modravské slatě spadá do katastrálního území obce Prášily, Javoří Pila a Horská Kvilda. Turistům nepřístupné místo plné zvířat V oblasti se nachází několik významných rašelinišť, pramen řeky Vydry a významný lesní porost. Rostou zde také významné druhy bylin, oblast je ale významnější pro výskyt živočichů. Mezi druhy, které jsou zde k spatření, patří […]

Chalupská slať je jedním z nejnavštěvovanějších míst Šumavy. Jde o vrchovištní rašeliniště s největším a nejkrásnějším rašelinným jezírkem v Čechách. Chalupská slať na Šumavě – procházka i hřiště pro děti Průměrná hloubka rašeliny je 1,9 m a největší mocnost v blízkosti jezírka dosahuje 7 m. Na ploše 1, 2 ha je uloženo asi 2 340 […]

Rozvodnicové rašeliniště. Rašelina, těžená do roku 1934, dosahuje hloubky 8 m. Vidíme tady porosty kleče, břízy zakrslé, borovice blatky, mrazové formy smrku a břízy prostřední. Nalezneme zde naučnou stezku a Vyhlídkovou věž.

Přírodní park Vyšebrodsko byl vyhlášen po zrušení „hraničního pásma“ na rozsáhlém území mezi pravým břehem Vltavy a státní hranicí s Rakouskem od Horního Dvořiště až po Přední Výtoň. Hlavním cílem zřízení přírodního parku je ochrana krajinného rázu, tedy regulace zásahú člověka do této krajiny. V roce 1992 zde byla vyhlášena tři nová chránéná území. Přírodní […]

Leží v Národním parku Šumava na katastru obcí Strážný ( 1 kilometr jihovýchodně od středu obce ) a Dolní Cazov v nadmořské výšce okolo 810 metrů. Jedná se o údolní rašeliniště v nivě Řasnice, které je porostlé klečemi, borovicemi blatkami a mokřadními loukami s mnoha ohroženými druhy, jako ostřice chudokvětá, blatnice bahenní, rašeliníky. Hojní jsou […]

Leží v Národním parku Šumava na katastru obcí Bučina, Kvilda a Nové Hutě na výměře 519,1 hektaru plochy v nadmořské výšce 970-1230 metrů. Jedná se o soubor horských vrchovišť s rašelinnými a podmáčenými smrčinami, taky mokřady na prameništích. Nejčastější je rašelinná kleč poblíž jezírek. Vyvinuté zůstává mechové patro, kde roste mnoho druhů rašeliníků, taky prstnatec […]

Leží 1,5 kilometru jihovýchodně od obce Nové Hutě na výměře 89,55 hektaru v nadmořské výšce okolo 950 metrů. Jedná se o údolí Vydřího potoka, kde se rozkládá mnoho mokřadů a rašelinných luk a hlavně zde žije stálá populace tetřívka obecného. Dominuje zde borůvka bažinná a vřes obecný, taky rašeliník prostřední, mnoho ostřic a metlic. Ohrožená […]

Leží kromě jiného i na katastru Řetenice u Stach na výměře 80,93 hektaru v nadmořské výšce 628-878 metrů. Jedná se o hluboce zaříznuté údolí Zlatého potoka s četnými prameništi na jižních svazích Ždánova. Rozkládají se zde přirozené lesy na skalnatých stráních a v nivě potoka. Mezi olšemi a borovicemi roste mnoho bylin ( oměj pestrý, […]

Cenná lokalita se skupinou kleče, porosty rašeliníku, lišejníků, mechů, borůvčí a břízou zakrslou.

Vrchovištní rašeliniště na severním úbočí hory Tetřev se souvislým porostem kleče. Nachází se při silnici z Kvildy na Modravu, v I. zóně NP. Nepřístupné.

Nové Údolí na Šumavě je jedním z nejkrásnějších míst v České republice. Leží na státní hranici s Německem v nadmořské výšce přes 800 m. Nové Údolí bývalo rušnou pohraniční osadou, dnes však zde kromě jedné chalupy najdete pouze bývalý celní úřad pro pěší a malé romantické nádraží.

Leží 400 metrů severozápadně od obce Vadkov a 2 kilometry jihozápadně od obce Lhenice ( jižně od silnice na Prachatice ) na výměře 0,89 hektaru. Jedná se o louku na mírném severovýchodním svahu v úpadu, velice pestrou v otázce druhů rostlin, i jejich barevného spektra. Zaujme hlavně početná populace hvozdíku pyšného, cenný je taky hladýš […]