Hory, skály, kameny pro Želeč a okolí

Rozkládá se na 7,95 hektarech plochy 1 kilometr od obce Přílepy. Jde o dominantu kraje a vyýznačný geomorfologický útvar Rakovnické kotliny. Mezi četnými skalkami, balvany a balvanovitými proudy se nacházejí náletové dřeviny osiky, borovice, jeřábu ptačího a akátu, v podrostu je však třeba i kostřava ovčí, pavinec modrý, trávnička prodloužená nebo jestřábník savojský. Teplomilné trávníky […]

Rozhledna na vrchu Mackova hora se nachází na západním cípu obce Nové Strašecí. Výška rozhledny činí 36 metrů a vystoupáme sem po 98 schodech. Přístup sezónní.

V poli západně od Klobuk u cesty do Telců největší menhir v Čechách – 3,5 metru vysoký Zkamenělý pastýř.

Rozkládá se na 2,35 hektarech plochy, 2 kilometry severně od Týřovic. Jedná se o skalní stěnu na levém svahu Berounky nad silnicí do Nezabudic. Je krajinnou dominantou, významný odkryv polštářových láv s cennými skalními společenstvy. Na členitém reliéfu roste smíšený les s borovicemi, duby břeky, habry a javory. Na temeni roste hlavně sleziník. Keřové pláště […]

Národní přírodní rezervace, zalesněný znělcový vrch nad Bílinou, který je největším znělcovým masivem ve střední Evropě. Je zde pseudokrasová jeskyně. Na skalách se vyskytuje hvězdice alpská, hvozdík sivý a další vzácné rostliny. Horolezci mají možnost využít cvičné horolezecké terény. Z vrcholu je pěkný kruhový rozhled.

Vrchol (875 m) při cestě z Výsluní k Přísečnici – krásný výhled (přímo ze silnice).

Přírodní památka. Skaliska na jaře doslova září žlutými květy tařice, ale roste zde i vzácný česnek tuhý.

Býv. hornická obec 16 km sz. od Chomutova, zal. v 16. století; v okolí se dolovalo stříbro, cín a měď; r. 1597 povýšena na královské horní město; ke konci třicetileté války město napadli Švédové a vyplenili; po zániku dolů se obyvatelé živili výrobou košíků, krajek, hraček a dřevěných nástrojů; město si zachovalo renesanční šachovnicovitý půdorys; […]

Druhá nejvyšší hora Českého středohoří. Na vrcholové podhorské louce jsou patrné zbytky valu z čedičových kamenů ohraničující hradiště knovízské kultury z 9.-8. století př. n. l. Je zde vyhlášena přírodní rezervace s výskytem chráněných druhů rostlin. Z vrcholu získáme částečný rozhled.

Přírodní rezervace. Předmětem ochrany jsou vápencové zkameněliny druhohorních hlavonožců.

Nejvyšší vrchol Rudolické hornatiny (924 m); 3,5 km sz. od zámku Jezeří; krásný kruhový výhled z vrcholových skalisek; obtížný přístup, nevede sem žádná značená cesta a dříve holý vrch je dnes zarostlý mladými smrky; jméno podle toho, že v 18. století zde byl zastřelen poslední medvěd v Krušných horách; chráněný geodetický bod.

Zbytky hradu na vrcholu výrazné čedičové skály nad obcí Děkovka. Od roku 1544 je uváděn jako pustý.

Kozelka je název přírodní rezervace, kterou najdeme v okrese Plzeň – sever, nedaleko obce Doubravice.  Co je na Kozelce k vidění Kozelka je stolová hora, přírodní úkaz, který je pozůstatkem lávového příkrovu vylitého na sedimenty. Jedná se o vrchol, který je unikátní svým povrchem. Její původ je vulkanický a k vidění jsou na místě skalní […]

Skalisko (909 m) 1 km jv. od obce Malý Háj; krásný výhled zejména na západ; zbytky triangulačního bodu.

Skalnatý vrch s ukázkou deskového rozpadu horniny. Uvolněné desky se stávají součástí pohyblivých sutí na svazích se sklonem až 40 stupňů. Ze vzácných druhů se zde vyskytují např. hvozdík sivý, medvědice léčivá nebo vemeník dvoulistý.

Přírodní rezervace. Jsou zde chráněna lesostepní rostlinná společenstva, např. kavyly, bělozářka atd.

Nejvyšší bod Hudlické vrchoviny (609m). Nalezneme zde především ordovické břidlice a křemence. Podloží obsahuje ložiska železné rudy, kterou zde těžili již Keltové. Šlo o jedno z nejvýznamnějších ložisek železné rudy na území Čech. Doly zde byly v činnosti ještě do poloviny 20. století.

čedičový vrch se zbytky jedné z nejstarších rozhleden v Českém středohoří z roku 1838, kdy ji nechal postavit arcibiskup Alois Josef Schrenk.

Přírodní památka. Lokalita přirozené vegetace. Na svazích neovulkanického suku z olivinického nefelinitu je sledován výskyt hlaváčku jarního.

Trachytový hřbet (650 m), s vrcholovými skalisky a geologickými zajímavostmi. Z vrcholu je pěkný výhled k Milešovce.