Hory, skály, kameny v Olomouckém kraji

Kazatelny Jedinečné skalní útvary Kazatelny potkáte na žluté značce z Rejvízu do Videlského sedla v pohoří Hrubého Jeseníku. Nedaleko od skal se nachází Bublavý pramen. Skály spjaté s husity Neobvyklé skály se nachází v nadmořské výšce 925 metrů a turisty jsou většinou spíše opomíjeny. Jedná se celkem o 6 samostatných skalisek. Výška skal se pohybuje […]

Podzemí Zlatých Hor Jak již asi od názvu tušíte probíhala ve Zlatých horách hlubinná těžba vzácných kovů a rud. Unikátní podzemní prostory skrývají mnoho pozůstatků hornické činnosti. Labyrint v podzemí Poštovní štola je chráněna jako kulturní památka České republiky. Její prohlídková trasa je od roku 2018 rozšířena. Během návštěvy se setkáte s pozoruhodnou alofánovou výzdobou, […]

Rozhledna na vrchu v severní části Rychlebských hor nedaleko města Javorník. Samotná cesta na vrchol hory je zážitkem. Četné skály a krásná příroda jsou všudypřítomné. Špička rozhledny ční do výšky 925 m n. m. a svým tvarem připomíná spíše maják, než rozhlednu.

Skalní útvar nalezneme v nadmořské výšce 690 m n. m. Výstup na plošinu je obtížný, proto je cesta doprovázena řetězy. Skály se skládají ze žulového pegmatitu. Komplex se svou 100 m dlouhou hradbou patří k jedněm z největších v Jeseníkách.

Jeskyně leží v sedle Na Pomezí v nadmořské výšce 577 m. Tento rozsáhlý krasový labyrint byl objeven v roce 1936, ale zpřístupněn byl až na počátku 50. let. V jeskyních si můžeme prohlédnout četná sintrová jezírka, vytvořená podzemním potokem. Královský dóm a Klenotnice patří v tomto areálu k místům s nejlepší krápníkovou výzdobou.  

Krasové jeskyně zde vznikly ve vápenci. Zajímavé jsou především tím, že byly známými již ve středověku. První zmínka pochází z roku 1430 od Itala A. Wala. Veřejnosti přístupné se staly až roku 1884. V horním patře můžeme v chodbách srdcovitého tvaru objevovat malované značky s letopočty sahajícími až do roku 1564.  

V roce 1826 byly nedaleko obce Mladeč objeveny jeskyně, ve kterých byly nalezeny lidské kosti a kostěné nástroje, patřící paleolitickému člověku. Podle nejnovějších výzkumů pocházejí z období před 31 000 lety. Jeskyně začínají Dómem mrtvých s ohništi pračlověka a pokračují škrapovou jeskyní a dalšími sály a dómy krápníkovou výzdobou. Mezi nejkrásnější patří Chrám přírody a […]

Vrchol ve výšce 907 m n. m. Komplex se skládá z několika skal, z nichž objevíme výhledy na hřeben Rychlebských hor i Žulovsko. Daný komplex se skládá z několika skal, které především slouží jako vyhlídkové místo. Na hlavní skále je vytesán nápis: Bären stein 1859. Medvědí kámen patří mezi hojně navštěvované skály v okolí Lázní […]

Tyto skály jsou někdy nazývány také Výhledové. Nalézají se v nadmořské výšce 1082 m n. m. Dohlédneme z nich až na Smrk v Rychlebských horách i na Kralický Sněžník. Skály rovněž slouží některým odvážnějším horolezcům jako cvičné.

Opuštěný lom nedaleko obce Skorošice se některým odvážnějším návštěvníkům může stát vhodným místem ke koupání.

Nejvyšší hora Rychlebských hor leží v nadmořské výšce 1125 m n. m. Při vrcholu si prohlédneme rašeliniště a bažiny s vzácnou květenou jako je šicha černá, klikva žoravina a suchopýr pochvatý. Hora se nachází na česko- polské hranici, kde se v minulosti prolínaly hranice Kladska, Moravy a Slezska.

Zalesněná hora o výšce 957 m. Nachází se v Rychlebských horách a je snadno rozpoznatelná podle svých skalních sutin. Z výhledové skály můžeme shlížet do Žulovské pahorkatiny.

525 m vysoká hora v Rychlebských horách s kapličkou z let 1878-1880, postavenou ze žulových kvádrů. Z vrchu úžasný pohled na Žulovou i okolní krajinu.

Pověstmi opředená hora (599 m n. m.), nazývaná také „Moravský Blaník“ se nachází na vrcholu křemencové a slepencové skály a nabízí daleké výhledy. Lokalizace: žel. stanice Nová Hradečná, 2,5 km sz po červené. Vrch Bradlo – Moravský Blaník u Úsova Nedaleko vrcholu Bradla jsou k vidění dvě sochy čerta, jedna stojí pod vrcholem u rozcestníku, […]

Pokud vystoupáme na vrchol Červené hory ocitneme se vysoko nad ledovcovým kotlem. Pod sebou uvidíme údolí Bělé, které patří mezi jedno z nejdivočejších oblastí Jeseníků. V zimě je pohyb v tomto území velmi nebezpečný, jedná se totiž o jeden z mála lavinotvorných svahů.

Z vrcholu Červené hory sestoupíme k Kamennému oknu. Jedná se o izolovanou skálu s nepravou skalní bránou. Toto skalní okno nám nabídne úžasný výhled do okolí z nadmořské výšky 1278 m n. m.

V evropském měřítku unikátní jeskyně s „jezery“ plynu oxidu uhličitého. Na jejich vzniku se podílely mj. hlubinné termální vody, unikátní výzdobu tvoří minerál aragonit, gejzírové stalagmity a kulovité povlaky stěn zvané koblihy.  

Rozhlednu na Medvědí hoře (Kouty nad Desnou). Volně přístupná. Výhled na hřebeny Jeseníků.

Skřítecká rokle

Rulový skalní útvar. 35 metrů vysoká hlavní stěna je využívána i jako horolezecký terén. Chráněný přírodní výtvor. Zdroj: