Hory, skály, kameny v Praze

Leží na kopci přímo nad centrem Prahy. Jedná se o pseudokrasové jeskyně v křídových sedimentech české křídové pánve. Nejznámější z nich je Propast u Hladové zdi. Vznikla náhlým propadem nad Újezdem. Do hloubky vede dvanáctimetrová cesta. Vznikla vyluhováním vápenitého tmelu na křížení strmých puklin v jílovito-vápnitých pískovcích. Šachta, která se vytvořila má průměr 1,5 metru […]

Vyhlášena byla roku 1968 na ploše 9,1 ha. Branická skála a jihovýchodnější Školní vrch ukazuje profil svrchního siluru a spodního devonu. V lomové stěně odkrývající šedé vápence se nacházejí zkameněliny trilobitů, na styku vápenců a břidlic Školního vrchu se našly stonky liliic. Mezi rostlinami vás zaujmou teplomilná společenstva pěchavy vápnomilné, dřínu obecného, kavyla Ivanova, bělozářky […]

Vápence Českého krasu tu dosahují svého nejvýchodnějšího kraje. Krasové jevy a jeskyně jsou tak známé hlavně z kamenolomů. Během těžby bylo od 14. století odlámáno několik jeskyní, dnes hlavně torz. Nejznámější jsou Dvorecká, která měla původně ještě roku 1860 délku 60 metrů, nyní už jenom 5 metrů, leží v severovýchodním cípu areálu plaveckého stadionu. Nalezeny […]

Byla založena roku 1988 na velké ploše 125 ha. Přirozeně zachovalé území s cyklostezkou se nachází u sídliště Modřany a čtvrti Písnice a protéká jí Libušský potok. Ten vytvořil geologický profil skal, kde je odkryt závistský zlom. Území bylo původně zcela odlesnělé a používané jako pastviny, od začátku 20. století se ale příroda vrátila zpět […]

Též jeskyně sv. Prokopa. Legendární a nejvýznamnější jeskyně na území hlavního města. V 19. století byla součástí poutního místa, na skále nad jeskyní stál od 18.stol. kostelík a příbytek poustevníka, ale roku 1887 byla odlámána Prokopským lomem. Hluboká horizontální chodba se schody měla na délku 120 metrů, na šířku 8 m a výšku 2-3 m […]

Jeskyně Hlubočepská I, tedy A nebo severní, taky nazývaná U lesíka a Pod horou má na délku 10,5 metru, jeskyně Hlubočepská II, tedy B a jižní měří 2,5 metru. Tyto dvě nevelké jeskyně ve svahu nad vrcholem lomové stěny zvané Vysoká, umístěné pod návrším Bašta obsahují důležitý a odborníky ceněný kvartérní profil. Našla se tu […]

Leží v Malé Chuchli a Hlubočepích. Dohromady je zde evidováno 9 jeskyň, které mají největší délku 11 metrů. V masivu Barrandovy skály a ve srázech vltavského údolí směrem na jih jsou odkryty především v lomu U kapličky. Potom taky ve sliveneckých a dvorecko-prokopských vápencích i v korálovém obzoru uvnitř vápenců zlíchovského souvrství. Lokalitu využívají hojně […]

Nachází se v Radotíně. Vchod leží v nadmořské výšce 268 metrů, na délku má 110 metrů a denivelaci okolo 11 metrů. Jedná se o nejdelší známou jeskyni na území hlavního města, je členitá a korozní s převážně úzkými, vysokými chodbami. Její vchod byl odkryt až v březnu 2003 J. Albrechtem a R. Švajdou pod sutí […]

Je známá i pod názvem Nad Kazákovým mlýnem, Stará radotínská a Peckova (podle radotínského učitele, kopal zde i J. Petrbok). Na délku má 15 metrů. Leží pod horní hranou skalního ostrohu disharmonicky zvrásněných vápenců od Lochkova a masivních sliveneckých vápenců západně od Cikánky. Má hodně zřetelný portál se síňkou o velikosti 4 m krát 3 […]

Známé též jako Korálové. Leží v nadmořské výšce 270-90 metrů, délka všech průlezných částí je 102 m. Pět nepropojených jeskyní má výrazné portály, nacházejí se ve skalní ostruze východní části Klukovického amfiteátru nad býv. koupalištěm. Jde o torzo většího, korozního systému, které bylo poznamenáno mrazovým opadem portálů. Jeskyně jsou vyvinuty ve značném výškovém rozpětí okolo […]

Na puklinách v buližnících barrandienu jsou vytvořeny jeskyně, které vznikly procesy podobným krasovým. Nemají tedy tvary poznamenané drobením a mrazovým větráním. Krystalová sluj v Šárce je dutina 6m krát 2m krát 2 metry, která je známá od roku 1883. Stěny měla pokryté krystaly křemene nahnědlé a šedobílé barvy a dnes se k ní nedostanete. V […]

Byla založena roku 1988 na ploše několika hektarů. Území zůstalo v minulosti dlouho odlesněné a sloužilo jako pastva pro blízká hradiště našich slovanských předků, borové lesy se vysadily až ve 20. století. Je součástí rezervace Údolí únětického potoka, která už se nachází za hranicemi Prahy. Na stráních se nalézají menší plochy původního rozsáhlého vřesoviště, na […]

Byla založena roku 1968 na ploše 1,8 ha. Jedná se o půl kilometru dlouhý skalní suk, který vyčnívá nad terén u jihovýchodního okraje bohnického sídliště. Je složený hlavně z proterozoických silicitů, které kdysi museli vznikat u horkých pramenů, kde při zvýšené vulkanické činnosti na dně kdysi hlubokého moře stoupal na povrch oxid křemičitý. Tato skála […]

V rámci přírodní památky Prosecké skály se na Zdibské tabuli nacházejí „živé“-otevřené pukliny. Křidové pískovce zde vytvářejí okraj Prosecké plošiny, který je viditelný ze širokého okolí. Okrajové bloky se postupně uvolňují, gravitačně pomalu odstupují a po zvodnělém podloží potom sjíždějí do údolí. Tímto způsobem vznikají neustále úzké, kolmo otevřené pukliny o šířce 5-30 centimetrů a […]