Hory, skály, kameny pro Nehvizdy a okolí

V rámci přírodní památky Prosecké skály se na Zdibské tabuli nacházejí „živé“-otevřené pukliny. Křidové pískovce zde vytvářejí okraj Prosecké plošiny, který je viditelný ze širokého okolí. Okrajové bloky se postupně uvolňují, gravitačně pomalu odstupují a po zvodnělém podloží potom sjíždějí do údolí. Tímto způsobem vznikají neustále úzké, kolmo otevřené pukliny o šířce 5-30 centimetrů a […]

Byla založena roku 1968 na ploše 1,8 ha. Jedná se o půl kilometru dlouhý skalní suk, který vyčnívá nad terén u jihovýchodního okraje bohnického sídliště. Je složený hlavně z proterozoických silicitů, které kdysi museli vznikat u horkých pramenů, kde při zvýšené vulkanické činnosti na dně kdysi hlubokého moře stoupal na povrch oxid křemičitý. Tato skála […]

Ve Zvánovickém potoce leží polotovary mlýnských kamenů, které byly těženy a opracovávány přímo na místě.

Vápence Českého krasu tu dosahují svého nejvýchodnějšího kraje. Krasové jevy a jeskyně jsou tak známé hlavně z kamenolomů. Během těžby bylo od 14. století odlámáno několik jeskyní, dnes hlavně torz. Nejznámější jsou Dvorecká, která měla původně ještě roku 1860 délku 60 metrů, nyní už jenom 5 metrů, leží v severovýchodním cípu areálu plaveckého stadionu. Nalezeny […]

Leží na kopci přímo nad centrem Prahy. Jedná se o pseudokrasové jeskyně v křídových sedimentech české křídové pánve. Nejznámější z nich je Propast u Hladové zdi. Vznikla náhlým propadem nad Újezdem. Do hloubky vede dvanáctimetrová cesta. Vznikla vyluhováním vápenitého tmelu na křížení strmých puklin v jílovito-vápnitých pískovcích. Šachta, která se vytvořila má průměr 1,5 metru […]

Vyhlášena byla roku 1968 na ploše 9,1 ha. Branická skála a jihovýchodnější Školní vrch ukazuje profil svrchního siluru a spodního devonu. V lomové stěně odkrývající šedé vápence se nacházejí zkameněliny trilobitů, na styku vápenců a břidlic Školního vrchu se našly stonky liliic. Mezi rostlinami vás zaujmou teplomilná společenstva pěchavy vápnomilné, dřínu obecného, kavyla Ivanova, bělozářky […]

Leží v Malé Chuchli a Hlubočepích. Dohromady je zde evidováno 9 jeskyň, které mají největší délku 11 metrů. V masivu Barrandovy skály a ve srázech vltavského údolí směrem na jih jsou odkryty především v lomu U kapličky. Potom taky ve sliveneckých a dvorecko-prokopských vápencích i v korálovém obzoru uvnitř vápenců zlíchovského souvrství. Lokalitu využívají hojně […]

Byla založena roku 1988 na velké ploše 125 ha. Přirozeně zachovalé území s cyklostezkou se nachází u sídliště Modřany a čtvrti Písnice a protéká jí Libušský potok. Ten vytvořil geologický profil skal, kde je odkryt závistský zlom. Území bylo původně zcela odlesnělé a používané jako pastviny, od začátku 20. století se ale příroda vrátila zpět […]

Národní přírodní rezervace. Na strmých spilitových skalách můžeme pozorovat teplomilnou stepní vegetaci.

Byla založena roku 1988 na ploše několika hektarů. Území zůstalo v minulosti dlouho odlesněné a sloužilo jako pastva pro blízká hradiště našich slovanských předků, borové lesy se vysadily až ve 20. století. Je součástí rezervace Údolí únětického potoka, která už se nachází za hranicemi Prahy. Na stráních se nalézají menší plochy původního rozsáhlého vřesoviště, na […]

Buližníkový suk nad údolím Vltavy, naleziště artefaktů řivnáčské kultury. Je odsud dobrý výhled na Levý Hradec a dolní Povltaví i Kokořínsko. Přístup z Roztok.

Jeskyně Hlubočepská I, tedy A nebo severní, taky nazývaná U lesíka a Pod horou má na délku 10,5 metru, jeskyně Hlubočepská II, tedy B a jižní měří 2,5 metru. Tyto dvě nevelké jeskyně ve svahu nad vrcholem lomové stěny zvané Vysoká, umístěné pod návrším Bašta obsahují důležitý a odborníky ceněný kvartérní profil. Našla se tu […]

Též jeskyně sv. Prokopa. Legendární a nejvýznamnější jeskyně na území hlavního města. V 19. století byla součástí poutního místa, na skále nad jeskyní stál od 18.stol. kostelík a příbytek poustevníka, ale roku 1887 byla odlámána Prokopským lomem. Hluboká horizontální chodba se schody měla na délku 120 metrů, na šířku 8 m a výšku 2-3 m […]

Známé též jako Korálové. Leží v nadmořské výšce 270-90 metrů, délka všech průlezných částí je 102 m. Pět nepropojených jeskyní má výrazné portály, nacházejí se ve skalní ostruze východní části Klukovického amfiteátru nad býv. koupalištěm. Jde o torzo většího, korozního systému, které bylo poznamenáno mrazovým opadem portálů. Jeskyně jsou vyvinuty ve značném výškovém rozpětí okolo […]

Reliéfy hlav vytesané do pískovce v 19. století Václavem Levým. Zajímavý skalní  útvar na zajímavém místě nad obcí Želízy. V okolí Čertových hlav doporučujeme pěkný výlet, který je popsán v článku Čertovy hlavy.

Údolí Kokořínského dolu s typickým místním reliéfem. Nalezneme zde skalní průrvy, které sloužily za 2. světové války jako útočiště partyzánů.

Útvary vzniklé selektivním zvětráváním pískovců s výskytem železitých až slepencových poloh, tvořících až 1 metr silné „poklice“.

Znělcový a trachytový vulkanický suk. Jižně od vrcholu stojí 48 metrů vysoká telekomunikační věž s rozhlednou. Otevřeno je o víkendech.

Planý důl – skalní město Skalní město Planý důl se rozkládá podél údolí stejného jména mezi obcemi Dobřeň a Konrádov, převážnou částí v Libereckém, menší ve Středočeském kraji. Táhne se v délce zhruba několika kilometrů chráněnou krajinnou oblastí Kokořínsko – Máchův kraj (západní část) od lokality Kostelečky (na severu) až k vísce Vojtěchov (na jihu). Údolím vede v jeho […]

Hřbítek se zajímavými tvary zvětraných pískovců a vyvřelými horninami čedičového typu.