Dnes je 12.7. a svátek má Bořek
Větrné mlýny patří k historickým památkám české krajiny, které kdysi hrály klíčovou roli v mletí obilí. Jejich počet postupně klesal díky nástupu moderních technologií. Dodnes lze v Česku najít pouhé desítky dochovaných mlýnů. Jsou připomínkou řemeslné zručnosti a technické vyspělosti našich předků. V tomto článku se podíváme na historii větrných mlýnů, jejich typy a nejzajímavější lokality, kde je můžete obdivovat.
Typologie větrných mlýnů u nás
Větrné mlýny vyskytující se na území ČR můžeme rozdělit do několika základních kategorií:
- větrné mlýny německé
- větrné mlýny holandské, varianta s Halladayovou turbínou
- větrné mlýnky s turbínou
- malé větrné mlýnky otáčivé a neotáčivé
- speciální konstrukce (kombinace předchozích typů)
Z původních téměř tisíce lokalit dnes máme větrné mlýny nebo jejich zbytky na pouhých 78 místech v celé ČR. V Čechách je 24 lokalit a na Moravě 54. Mlýnů holandského typu je v Čechách 23, německého typu pouze jeden a jeden mlýnek. Dodnes zachované stavby mlýnů pocházejí převážně z poloviny 19. století. Čerpáno z webových stránek Povětrník.
Zajímavosti z historie větrných mlýnů
Nejstarší zpráva o větrném mlýně na území Čech pochází od pokračovatelů Kosmovy kroniky, kde se píše, že v roce 1277 byl větrný mlýn postaven na zahradě Strahovského kláštera. Větrné mlýny postupně nahrazovaly málo výkonné ruční mlýnky a doplňovaly síť mlýnů vodních. Nejstarší doložený větrný mlýn na Moravě stál v roce 1440 v Bavorově na Opavsku. Největší rozvoj větrných mlýnů nastal v 18. a 19. století.
Nevšední větrné mlýny
1) Balerův větrný mlýn ve Spálově — nejmenší větrný mlýn v ČR
Balerův mlýn je větrný mlýn v poli u obce Spálov v Moravskoslezském kraji. Jedná se asi o nejmenší dochovaný větrný mlýn holandského typu u nás. Je také jediným dochovaným ze 7 mlýnů v okolí Spálova. Mlýn byl postaven v roce 1929, ale již od roku 1938 začal chátrat. V letech 2007-2012 byl rekonstruován a v současnosti je přístupný veřejnosti. Pokud byste si chtěli mlýn prohlédnout zevnitř, prohlídka je možná. Stačí si jen vyzvednout klíče na úřadě ve Spálově.
2) Větrný mlýn v Jalubí — Smolkův Větřák u Uherského Hradiště
Větrný mlýn v Jalubí je dnes již pouhou replikou původního mlýna zvaného Smolkův Větřák. Původní 8 m vysoký mlýn byl na konci druhé světové války zásadně poničen bombou a byl tak rozebrán na stavební materiál. Nový mlýn byl postaven v letech 2007-2009 jako věrná kopie původní stavby. Snahou bylo přiblížit široké veřejnosti zručnost dávných řemeslníků. Oficiální webové stránky obce Jalubí zmiňují, že podle záznamů místního občana pana Aloise Fajkuse již v roce 1870 vlastnil mlýn Živný a traduje se, že existoval již v roce 1840. V současné době je mlýn po domluvě přístupný.
3) Ruprechtův mlýn s Halladayovou turbínou
Větrný mlýn v Ruprechtově se pyšní tzv. Halladayovou turbínou a je jediným svého druhu na světě. Mlýn vás okouzlí nejen svou architekturou, ale také příběhem, který se píše už od roku 1873. V roce 1882 byl vybaven revoluční Halladayovou turbínou, která nahradila původní větrné kolo o čtyřech lopatách. Po citlivé rekonstrukci se mlýn stal oblíbeným cílem turistů a milovníků historie. Větrný mlýn v Ruprechtově je nejen technickou památkou, ale i živoucím důkazem toho, jak lidé v minulosti využívali sílu přírody pro každodenní život.
4) Červekův větrný mlýn
Červekův větrný mlýn je dřevěný sloupový větrný mlýn německého typu ve Skaličce v okrese Přerov. Zajímavostí je, že byl postavený na počátku 19. století v Dřevohosticích a na současné místo byl převezený v roce 1850. Tehdejší majitel mlýna Jan Herodek jej nechal rozebrat a převézt na dvanácti povozech. Roku 1941 mlýn poškodila vichřice, ale brzy byl opravený. Po druhé světové válce se ve mlýně opět mlelo až do roku 1966, což je pravděpodobně vůbec nejdéle ze všech mlýnů u nás.
5) Větrný mlýn Vrátno — Vrátenský Větrák
Nalézá se v polích asi 800 metrů na severovýchod od stejnojmenné obce Vrátno ve Středočeském kraji. Větrný mlýn Vrátno je holandského typu s neobvykle vysokou kuželovitou střechou s vikýři, nachází se poblíž Vrátna u Mšena. Větrný mlýn postavil statkář Václav Mareček již v roce 1870. Mlýn byl později pronajímaný, jedním z nájemců byl např. Václav Petr ze Mšena, který byl známý opravář mlýnů. Od roku 1923 byl mlýn opuštěný a chátral, v roce 1973 zbyly jen pobořené zdi. Koncem 20. stol. prošel kompletní rekonstrukcí a nyní se těší společenskému životu, konají se zde svatební obřady nebo třeba workshopy.
6) Větrným mlýnem ve Štípě
Ve Štípě, v jedné z místních částí Zlína, mají také jeden architektonický unikát. Větrný mlýn je zapsaný na seznamu kulturních památek. Stojí v části zvané Pod Větřákem na jižním úpatí Hostýnských vrchů. Mouka se v něm mlela do padesátých let 20. století.
„Tady na kopci tři, čtyři dny v týdnu pofukuje, tak tu postavili mlýn holandského typu… Máme dva druhy mlýnů. Holandské jsou zděné a proti větru se natáčí jen jejich střecha. A potom jsou mlýny německého typu, které jsou dřevěné a natáčí se celé.“
vysvětluje současný majitel a dědic historické památky ve Štípě Jiří Procházka pro Rozhlas Plzeň.
7) Větrný mlýn Poruba
Větrný mlýn Poruba je dominantou obce Poruba v Olomouckém kraji. Jedná se o větrný mlýn tzv. holandského typu. Byl postavený v roce 1854 a do konce druhé světové války byl mlýn funkční. Stísněné přízemí mlýna sloužilo k bydlení. Pro případ bezvětří byl do mlýna nainstalován elektromotor. Mlýn je nyní veřejnosti přístupný.
8) Větrný mlýn Choltice
Větrný mlýn se nachází v obci Choltice v Moravskoslezském kraji. Dřevěný větrný mlýn je německého typu a pochází z roku 1833. Až do padesátých let byl funkční. Jeho kolo dosahuje v průměru 17,3 m a je tedy největší svého druhu u nás. Mlýn je přístupný veřejnosti.
Zdroj: Povětrník; Jalubí; Plzeň rozhlas; E15
