Žacléřsko

Žacléř

Žacléř je spolu s Trutnovem, Dvorem Králové a Hostinným nejstarším trvale osídleným územím Trutnovska. Za svůj pradávný vznik vděčí procházející zemské Slezské stezce, která spojovala Trutnov s Vratislaví.

Reklama

Pro Žacléř byly velmi typické (podobně jako pro další krkonošská hornická města) dřevěné domy – roubenky. Město bylo pravděpodobně v 17. a 18. století tvořeno výhradně tímto typem staveb. Do dnešních dnů se zachovaly v čisté podobě poslední dva domy na Rýchorském náměstí. V budově bývalého okresního soudu je umístěna expozice Městského muzea Žacléř, turistické informační centrum a pošta. Na náměstí najdeme rovněž mariánský sloup z roku 1725. Autorem díla je barokní mistr Jiří Pacák. Zvláštností tohoto sloupu je svatý v klobouku.

Často zmiňovanou žacléřskou památkou je zámek, původně gotický hrad, který je poprvé zmiňován r. 1334 v archivu kapituly pražské. Hrad byl roku 1523 vypálen a za Kryštofa z Gendorfu byl po roce 1555 přestavěn na renesanční zámek. Dnes je ovšem nepřístupný (pokud se k němu nechcete dostat dírou v plotě) a je v žalostném stavu.

K Žacléři patří i technické památky spojené s nejstaršími kamenouhelnými doly v ČR a snad i ve střední Evropě. Nejdostupnější technickou památkou je šachetní budova s těžní věží Jámy Jiří. Důl Jiří byl provozován již na přelomu 18. a 19. století a jáma byla vyztužena do hloubky 132 metrů.

Vyznavače lyžování láká skiareál Žacléř – Prkenný důl s pěti vleky a červenými a modrými sjezdovkami.

Rýchory

V listině ze 4. ledna 1564 se hovoří o dolech na vrchu „Zlatý srnčí růžek“ (dnes Rýchory) a na ostatních okolních horách. V oblasti se také těžilo dřevo pro Kutnou Horu. V roce 1892 byla na hlavním Rýchorském hřebeni (více než 1000 m nad mořem) postavena Maxovka (Maxhütte) s hostincem pro 40 lidí (stavba byla v 50. letech pro zchátralý stav zbořena). Hned v sousedství byla v roce 1929 dokončena Rýchorská bouda s hostincem i ubytovnou a o rok později chata Ozón (Quintenmühle).

Na rýchorských loukách je k vidění množství vzácných druhů rostlin a v blízkosti Rýchorské boudy uvidíme po celý rok skotský náhorní skot. Do kraje jsou odtud úchvatné pohledy a to jednak na Sněžku, ale i na opačnou stranu, na Vraní hory.

Vraní hory

Severovýchodní hranici nad Žacléřem lemují překrásné kopce a i když to nejsou žádné velehory přesto působí mohutným dojmem svými vysokými, prudkými srázy. Nevelké, ale velmi členité pohoří, které je skromným pozůstatkem prvohorní sopky. Výprava na ně je nádherný zážitek. Především po celou cestu nepotkáme člověka. Všude na hřebenu je krásný zdravý les, tu a tam se otevře výhled do kraje. Cesta vede prudce nahoru dolů – obzvlášť v Javořích horách jsou veliká převýšení.

Mezi strmými kupami a hřbety dominuje vrchol Královeckého Špičáku (880 m n. m.), ze kterého se otvírá nádherný pohled k Žacléři a na východní část Krkonoš. Je výzvou i všem dobrým cyklistům – vyjetí na vrchol bez sestoupení z kola je složením Královecké maturity z jízdy na horském kole.

Bernartice

Pod Vraními horami se již od třináctého století krčí obec Bernartice. V jejím centru najdeme barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie z druhé poloviny sedmnáctého století. V okolí kostela je několik kamenných plastik, socha Pieta z roku 1736 a dva smírčí kříže.

Významnou technickou památkou je 24 m vysoký most přes údolí říčky Ličné vybudovaný v letech 1867-1869 při výstavbě železniční trati z Trutnova do Královce. Najdeme jej na východním okraji Bernartic při silnici na Křenov.

Reklama
Sdílejte článek s přáteli:

Našli jste nějakou chybu? Nahlašte nám ji

Report Nahlásit chybu
Reklama
Reklama