Kutná Hora a okolí
Královské horní město Kutná hora vzniklo po objevení stříbrných rud ve 13. století. V roce 1300 král Václav II. vydal horní zákoník Ius regale montanorum, soustředil ražbu mincí v centrální mincovně v Kutné Hoře ve Vlašském dvoře a zavedl novou měnu – pražský groš. S přenesením ražby do Vlašského dvora, získala Kutná Hora mnohé výsady a privilegia. Stavební vývoj města byl doslova protkán stříbrem, jelikož jednotlivé stavby byly financovány z důlní činnosti. Příkladem byla stavba chrámu sv. Barbory.
Ročně se v Kutné Hoře vytěžilo 5–6 tun čistého stříbra. Kutná Hora se tak stala hospodářským centrem státu a brzy byla známa po celé Evropě. Stala se i svědkem významných událostí, jako bylo vydání Dekrétu kutnohorského 1409, roku 1471 volba českého krále Vladislava Jagellonského nebo Kutnohorský sněm mezi katolíky a kališníky v roce 1485. Období prosperity však ukončily husitské války, kdy město bylo několikrát vypáleno a v dolech ustala těžba. Znovu se město vzchopilo za panování Vladislava Jagellonského. Ovšem ke konci 15. století počaly sociální nepokoje havířů, které byly zakončeny popravou povstaleckých vůdců u Poděbrad. Během 16. století se začal stále silněji projevovat úpadek v těžbě stříbra, ložiska v centru Kutné Hory se vyčerpala a těžba se přenesla dále od města. Brzy byla objevena ložiska stříbra v Jáchymově a zavedením nové peněžní měny – tolaru byla v Kutné Hoře ukončena v roce 1547 ražba pražských grošů. Další úpadek zaznamenalo město po bitvě na Bílé hoře, kdy mezi 27 vůdci protihabsburského povstání byl i kutnohorský primátor Jan Šultys, na město byly tak uvaleny četné sankce, které vedly k úpadku města. V letech 1770 a 1823 navíc město postihly velké požáry, které zničily mnoho domů v centru. V 19. století Kutné Hoře nepřál ani průmyslový rozvoj, ale město si přesto ponechalo své historické kouzlo.
Sláva kutnohorského dolování již utichla, ale bohatství královského horního města nám připomínají okázalé gotické a barokní stavby známých stavitelů. Historické jádro města Kutné Hory je dnes městskou památkovou rezervací s více než třemi stovkami chráněných památkových objektů. Od roku 1995 je Kutná Hora zapsána do seznamu UNESCO. Co vše můžeme v Kutné hoře navštívit? Největším skvostem je určitě Chrám sv. Barbory (1388–1547) stavěn v pěti etapách podle výnosů z dolů. Chrám patří neodmyslitelně k nejkrásnějším pozdně gotickým stavbám v Čechách. Na stavbě se podíleli nejslavnější stavitelé jako Jan Parléř, Matyáš Rejsek, Benedikt Rejt z Pístova a další.
Kaple Božího těla nedostavěná trojlodní halová kaple vznikla v blízkosti dnešního chrámu sv. Barbory v 1. pol. 14. století. Kaple je starší než chrám sv. Barbory a plnila funkci kostnice. Později byla stavba barokně přestavěna. Vrchní část kaple se nezachovala a při poslední rekonstrukci byla upravena na vyhlídkovou terasu.
Jezuitská kolej byla vystavěna v letech 1667–1703 v blízkosti chrámu sv. Barbory. Autorem stavby byl známý barokní stavitel Domenico Orsi. Jezuitskou kolej lemuje most s galérií soch. Celkové panorama, které tvoří chrám sv. Barbory spolu s Jezuitskou kolejí a mostem, mělo napodobit pohled na Hradčany v Praze.
Pokračujeme-li Barborskou ulicí určitě nemineme jednu z nejstarších staveb města – gotický Hrádek, postavený na místě původní tvrze již ve 13. století. Dnes zde sídlí České muzeum stříbra, které nám nabízí prohlídku dvou okruhů. I. okruh – ,,Město stříbra“ nás seznamuje z historií města prostřednictvím expozic v budově Hrádku a II. okruh – ,,Cesta stříbra“ – nás zavede k těžnímu stroji trejvu (16. st.) a do autentického stříbrného dolu, který pochází ze 14. století.
Neodmyslitelným atributem města je i kostel sv. Jakuba, který byl postaven dříve než chrám sv. Barbory v roce 1330. Chrám nechali postavit němečtí patriciové spolu s mincíři a pregéři z blízké mincovny. Dominantu chrámu tvoří věž vysoká 82 metrů.
Vlašský dvůr–mincovna se nachází v blízkosti chrámu sv. Jakuba. Bývalá centrální mincovna byla zřízena za Václava II. roku 1300. V 15. století byl dvůr dočasným sídlem panovníků. Velkou přestavbu dvora provedl král Václav IV., který nechal přistavět dvě patra spolu s kaplí a přímo si v mincovně zřídil královský palác. Od Vlašského dvora je krásná vyhlídka do městského parku s výhledem na panorama, které je tvořeno chrámem sv. Barbory, Jezuitskou kolejí s mostem a Hrádkem.
Sankturinovský dům je gotický dům ležící na Palackého náměstí byl vystavěn ve 13 . století a později barokně přestavěn.Ve věži se nachází kaple se síťovou gotickou klenbou. V podzemí budovy bývala huť na zpracování rudy. Dnes je v budově informační centrum a alchymistické muzeum.
Tylův památník – rodný dům J. K. Tyla – expozice a výstavní prostory nalezneme v Tylově ulici pod Palackého náměstím.
Morový sloup z let 1713 – 1715 můžeme obdivovat na Šultysově náměstí, které leží severně od centrálního náměstí. Dílo pochází od jezuitského sochaře F. Bauguta. Náměstí nese jméno bývalého primátora města Jana Šultyse, jehož dům s bohatě zdobenou fasádou zde můžeme dodnes obdivovat.
Kamenný dům, který je skvostem gotického světského stavitelství, můžeme navštívit na Václavském námětí. Štít v průčelí domu s bohatou gotickou výzdobou z 80. let 15. století vytvořil mistr Brikcí. V roce 1849 zakoupilo dům město a zřídilo v něm radnici. Dům byl v letech 1900-1902 puristicky obnoven. Uvnitř je stálá expozice Českého muzea stříbra s názvem – Horní město královské-měšťanská kultura a život v 17.-19. st.
Kamenná kašna se nachází na Rejskově náměstí a byla postavena v roce 1495 kamenickou hutí Matyáše Rejska. Kdysi zásobila Kutnou Horu pitnou vodou, která byla přiváděna dřevěným potrubím z nedaleké říčky Bylanky.
Kostel Jana Nepomuckého, byl postaven v letech 1734-1754 podle návrhu F. M. Kaňky a K. I. Dientzenhofera. Barokní kostel je vyzdoben freskami a štukami. Na průčelí jsou sochy sv. Prokopa a sv.Vojtěcha. Dnes tvoří součást Rejskova náměstí spolu s Kamennou kašnou.
Pokud budeme mít více času na toulky Kutnou Horou, můžeme projít až na tzv. Náměť, kde stojí kostel sv. Panny Marie (14. st.). V tomto chrámu našel místo svého posledního odpočinku významný malíř Petr Brandl, který trávil poslední rok svého života právě v Kutné Hoře. Za zmínku jistě stojí i nedokončená stavba kláštera Voršilek. Se stavbou začal významný stavitel Kilián I. Dientzenhofer v roce 1735. Původní projekt byl však realizován jen částečně. Nakonec ze čtyř křídel stavby byla vystavěna pouze dvě. Po Sametové revoluci byl klášter opět vrácen ženskému řádu Voršilek . Dnes se v budově nachází církevní gymnázium.
2 km SV od centra K. Hory směrem na Hradec Králové, leží Sedlec, kde můžeme navštívit kostel Všech svatých s kostnicí. Kostnice – hřbitovní kaple – byla postavená ve 14. století a později barokně přestavená J. B. Santinim. V interiéru kaple je veškerá výzdoba vytvořena z kostí – z lid. ostatků z morové epidemie a husitských válek. Lidské kosti jsou složeny do čtyř pyramid. Unikátem je mohutný lustr, kalichy, monstrance a schwarzenberský erb. Schwarzenberkové nechali na svůj náklad kostnici zrenovovat. Podle odhadu jsou zde ostatky asi 40 000 lidí.
Jen několik desítek metrů od Kostnice se nachází Cisterciácký klášter, který byl založen jako první v Čechách v r. 1142. V roce 1421 byl klášter vypálen husity. Součástí kláštera je chrám Nanebevzetí P. Marie (první katedrální stavba v Čechách), který byl postaven ve 13. století. Na přelomu 17. a 18. století byl přestavěn J. B. Santinim v duchu barokní gotiky. V současnosti je chrám v rekonstrukci. V bývalém klášterním komplexu dnes sídlí tabáková továrna Philip Morris, kde můžeme po předchozí tel. domluvě navštívit muzeum tabáku a refektář s opatskou kaplí.
3 km SV od centra Kutné Hory leží obec Malín. V Malíně se v 10. století nacházelo hradiště s mincovnou, kde sídlili Slavníkovci. Na místě původního hradiště zůstal z 10. století pouze předrománský kostel sv. apoštolů Jana a Pavla, který byl později upravován v gotickém stylu. U hlavní silnice směrem na Nové Dvory leží kostel sv. Štěpána , jeho základy pocházejí z románské doby z 12. století. U kostela se nachází bývalá malá kostnice. Celková stavba byla upravena goticky a barokně kol. roku 1660.
3 km S od centra K. Hory se nachází Kaňk. Osada vznikla během stříbrné horečky koncem 13. století. Dominantu městečka tvoří gotický kostel sv. Vavřince. V dobách kutnohorského dolování byl Kaňk důležitým nalezištěm stříbrných a měděných rud, později ve 20. století se zde těžily zinkové a olověné rudy. V roce 1620 byl Kaňk prohlášen za královské horní město. Těžilo se zde až do roku 1991 na dole Turkaňk. Na Kaňk vede hornická naučná stezka, která návštěvníky zavede na tzv. Severní okruh. Při hornické stezce je zastávka u havířského památníku – Kalvárie.
