Údolím říčky Vrchlice aneb po stopách starých mlýnů a dolů
Pokud nás láká více příroda, nežli architektonické krásy města Kutné Hory, máme jedinečnou příležitost, vydat se na pěší či cyklistickou trasu podél říčky Vrchlice tzv. Páchu. K pěšině se dostaneme lehce když odbočíme od Hrádku doprava po dlouhých schodech směrem k muzejnímu dolu. Budeme jednak procházet pod Jezuitskou kolejí a chrámem sv. Barbory a hlavní směr nám určí tok Vrchlice. Brzy přijdeme k silnici, odbočíme vlevo na most. Potom se dáme doleva až se ocitneme na tzv. Královské cestě. Proti proudu řeky dojdeme ke skále, na které je vytesaný reliéf J. Vrchlického, který se zde inspiroval při své literární tvorbě a dokonce si podle názvu řeky zvolil svůj pseudonym. Odtud se vrátíme zpět přes most, ale nepůjdeme stejnou trasou ale hned za mostem odbočíme vlevo ze silnice na pěší turistickou stezku po červené značce. Tato turistická trasa lemuje staré mlýny a je zároveň součástí Stříbrné naučné hornické stezky. Cestou můžeme obdivovat staré mlýny, u kterých ve středověku bývaly stříbrné hutě, nebo středověké stříbrné štoly – dnes již nepřístupné. Jako první mlýn budeme míjet tzv. Vrbový, nedaleko mlýna se nachází stará štola sv. Antonína Paduánského, která ústí vlevo ve skále na druhém břehu řeky. Dále následuje procházka podél skal, které často využívají horolezci. Třetí zastávkou je Těšitelův mlýn – tzv. Denemark, proti kterému se nachází zastavěná bývalá štola Denemark, která je 100 m dlouhá. Ve mlýně se odehrávala malá divadla za účasti Jana Wericha a dalších známých osobností. Je to původně stavba z 15. století upravena barokně. Nad mlýnem ve výšině se nachází původně eneolitické hradiště. Naším dalším zastavením bude Spálený mlýn, kde můžeme obdivovat secesní fasádu, potom pěšinou zamíříme k zřícenině mlýna Cimburk. V této části je říčka svedena do krásných malých vodopádků, které nás svým zvukem budou doprovázet až k samotnému tzv. Velkému rybníku. Velký rybník je uměle vytvořená údolní přehrada. Kolem rybníka se rozprostírá chatová oblast, při které je rozcestí, tzv. Papírnice, kde se nám nabízí více turistických tras. My budeme pokračovat po červené značce, která nás zavede k Dračí skále a poté k Písečnému vrchu (356 m). Z Písečného vrchu se můžeme spatřit Kutnou Horu s chrámem sv. Barbory, Čáslavskou věž nebo i vrch Kaňk. Za Dračí skálou leží přehrada Vrchlice, která byla vybudována v roce 1906. Slouží jako zdroj pitné vody, proto je přístup k ní zakázán. Odtud již není daleko do Malešova, který je znám svou historií, jelikož zde proběhla významná bitva v roce 1424. Dnes můžeme v Malešově navštívit původní gotickou tvrz, která byla postavena již ve 14. století a přečkala i husitské boje. V 16. století byla upravena a roku 1738 změněna na sýpku. V současné době je v rekonstrukci a nynější majitelé plánují tvrz zcela zpřístupnit veřejnosti. Prozatím každým rokem pořádají akci – tzv. „Dobývaní tvrze“, a to vždy začátkem září. Poblíž Malešova se nachází kemp, kde je možnost koupání. I okolí Malešova připomíná husitskou dobu, jako i zřícenina hradu Sion v Chlístovicích. Hrad Sion, byl od roku 1426 sídlem husitského vojevůdce Jana Roháče z Dubé, který jako poslední vzdoroval králi Zikmundovi. Dnes na Sioně spatříte pouze torzo hradu spolu s novodobým pomníkem Jana Roháče z Dubé. Kdo zavítá na okraj Chlístovic, může obdivovat krásný gotický kostel sv. Ondřeje Zde se náš výlet končí. Pokud bychom neměli již sil vrátit se zpět pěšky, můžeme použít motorového vláčku, který vyjíždí z Malešova .
