Tábor – místo, kam se budete rádi vracet

Pojďte se s námi toulat labyrintem uliček, objevovat malebná zákoutí kontrastující se syrovostí hradeb – připomínkou husitské minulosti města. Pojďte probádat Tábor z výšky i z hlubin podzemí, porozumět mu skrz jeho historii a zároveň si naplno užít jeho moderní stránku. Dovolte nám seznámit vás s Táborem, s jeho památkami a kulturními akcemi.

Národní kulturní památky

Víte, kolik je na území Tábora národních kulturních památek? A už jste navštívili i tu nejnovější – Poutní areál v Klokotech s kostelem Nanebevzetí Panny Marie?

Na vršku nad zákrutem řeky Lužnice se skví impozantní stavba poutního kostela. Byla založena kolem roku 1700 v místě bývalého gotického kostelíka a za přispění bohatých mecenášů z významných šlechtických rodů i z řad táborských obchodníků budována bezmála třicet let. Samotný kostel, jehož projekt si vzal za vzor patrně dílo jednoho z nejtalentovanějších architektů své doby, Jana Santiniho, se podařilo dokončit již v roce 1714. Postupně ke kostelu přibyly ještě ambity a kaple, až vznikl neobyčejně působivý stavební soubor s půdorysem přibližně ve tvaru dvojitého kříže.

Krásu umělecky vysoce hodnotné barokní stavby podtrhuje její sepětí s okolní přírodou. Jedna z nejcennějších kulturních památek v regionu tak právem snese srovnání s největšími skvosty architektury evropského baroka.

Od května do října je kostel otevřený každý víkend, v sobotu od 10 do 17 hodin a v neděli od 11 do 17 hodin. Přítomen je průvodce připravený provést návštěvníky. Skupinové prohlídky je vhodné rezervovat.

K tomuto malebnému místu s ambity porostlými růžemi a zvonkohrou s nejstarším zvonem z roku 1508 se pojí hned několik legend. Tou nejznámější je zjevení Panny Marie pasáčkům u klokotského pramene na Dobré Vodě, méně známá je legenda o obrazu Panny Marie Klokotské, který přečkal i poboření kostela během husitských válek. Další z legend pak vypráví o Janu Nepomuckém, který měl rok před svou mučednickou smrtí kostel vysvětit. Ať už to bylo jakkoliv, genius loci se tomuto poutnímu místu upřít nedá.

Dominantu nejstarší dochované architektonické památky v Táboře představuje z daleka viditelná věž Kotnov, nazývaná podle bájného zakladatele hradu. Věž Kotnov je dominantní památkou na hrad, který zanikl požárem roku 1532. Dochovaná věž byla v době husitské zesílena a přizpůsobena pro dělostřelecké baterie. Zajímavostí jsou odvětrávací komíny v dělových střílnách. Věž vysoká 25 metrů je dnes přístupná jako vyhlídková a vede na ni 155 schodů.

K hradní věži přiléhá jediná dosud stojící městská brána, zvaná Bechyňská. Dochovala se v téměř původním stavu z doby po roce 1420, kdy se začalo s její výstavbou. Na konci 19. století byla pod vedením architekta Josefa Mockera upravena ve stylu odpovídajícímu architektuře vrcholné gotiky. V Bechyňské bráně vznikla při rozsáhlé rekonstrukci nová expozice Tábor, pevnost spravedlivých i královské město, která představuje historii města od pravěku až po třicetiletou válku.

Další táborskou národní kulturní památkou, která se řadí k nejvýznamnějším památkám pozdní gotiky v českých městech, je Stará radnice. S jejím budováním se začalo pravděpodobně v prvních letech 16. století, kdy městská rada nechala strhnout tři domy na západní frontě náměstí. Uvolnil se tak dostatečný prostor pro vybudování monumentální radniční budovy.

Velký sál, nazývaný též „palác“, je oprávněně pokládán za historicky nejcennější veřejný interiér v Táboře. Vznikl odstraněním větší části původního druhého patra radnice a zaklenutím vysokého prostoru dokonale zvládnutou síťovou klenbou.

Autorství paláce i celé radniční budovy je nutno připsat architektu a kameníkovi Wendelu Roskopfovi, snad původem z Lužnice. Roskopfovo působení při výstavbě radnice dosvědčuje i nápis a kamenická značka na opukovém městském znaku s letopočtem 1515-1516. Stavbu radnice dokončil Roskopf kolem roku 1521. Ve druhé polovině 17. století byla budova, poškozená předchozími válečnými léty, barokně upravena podle projektu Antonia de Alfieriho. Roku 1878 se architekt Josef Niklas pokusil vrátit radnici opět její pozdně gotický charakter. Za svou dnešní podobu tak radnice vděčí mimo jiné i Niklasově historizující úpravě.

Expozice „Husité“ momentálně prochází rekonstrukcí, ale můžete zde navštívit speciální výstavu „Příběh husitství“ a také středověké podzemní chodby a gotický sál s jezdeckou sochou Jana Žižky.

Výjimečná výstava se soustředí především na léta husitské revoluce (1419-1436), její nejvýznamnější události, osobnosti a památky. Pokusí se také postihnout příčiny vzniku reformního hnutí, konflikt Jana Husa s římskou církví, i výsledky revolučních válek. Kromě stručných textových výkladů se bude opírat především o bohatý archeologický, okumentační a zejména obrazový materiál ze sbírek Husitského muzea.

TOP táborské akce

26. května – Táborská muzejní noc – speciální večerní a noční prohlídky galerií a expozic
1. července –  Magická noc pod hradbami – noc plná kouzel, magických postav, iluzí a nečekaných setkání
15. července –  Šansonový Tábor – šansony v podání Báry Kodetové, Lenky Malé a dalších interpretů
4.–6. srpna – Komedianti v ulicích – festival pouličního divadla
15.–17. září – Táborská setkání – mezinárodní historický festival

www.visittabor.eu