Dnes je 5.6. a svátek má Dobroslav
Dalo by se říci, že vlastně tradičně, vykvétají trsy fialových konikleců na Kamenném vrchu v Brně obvykle v období meteorologického jara. Vydat se sem na menší výlet můžete s malými dětmi i seniory, protože procházka zde je opravdu nenáročná a pohodová.
Vzhůru na Kamenný vrch — kde můžete začít
Pokud přijedeme od Kohoutovic, ulicí Nad Pisárkami, pak lze přímo u vstupní brány nechat auto po straně silnice. Další možností je zaparkovat na menší ploše, kde se naproti přes silnici vejde relativně dost aut. Přijet lze i z města trolejbusem na zastávku Koniklecová a odtud se napojit na naučnou stezku.
Potkáme zde kromě hlavního důvodu naší návštěvy – tedy trsů konikleců – rovněž velké množství naučných tabulí se spoustou zajímavých informací o Přírodní rezervaci Kamenný vrch, kterou místní přezdívají jednoduše jako Kameňák. Rezervace je raritní z hlediska množství kvetoucích trsů konikleců v podstatě celosvětově.
Ochrana rezervace
Množství trsů se v letech mění v závislosti na více faktorech a na zvyšování jejich počtu anebo alespoň nezmenšování se významnou měrou podílelo i zbudování dřevěné modřínové lávky, která umožňuje průchod rezervací bez vstupování přímo mezi chráněné rostliny. Chodníček vede místem, kde ještě před jeho vznikem vedla spousta cestiček, které se postupně rozrůstaly a mohly být pro koniklece značně likvidační.
Z původně půlmetrové pěšiny se nakonec stala až 3 metry široká cesta. Na jaře a za častých dešťů se lidé vyhýbali podmáčeným místům. A tak se pěšiny dále zvětšovaly na úkor koniklecových trsů, které byly pošlapány a zničeny. Vyzkoušená byla různá opatření, která ale nebyla příliš udržitelná. Nakonec se tedy v roce 2021 podařilo zajistit finance na vybudování vyvýšeného chodníku a výrazně se tak ulevilo od sešlapávání konikleců masami návštěvníků.
Hned za vstupní bránou na území rezervace vidíme první trsy konikleců rostoucí všude kolem nás. Jelikož na Kamenném vrchu jsme poměrně vysoko nad městem, můžeme kromě výhledu na městskou zástavbu, která nejspíš milovníka přírody úplně neuspokojí, pozorovat při dobré viditelnosti v dálce obrysy Pavlovských vrchů s jejich nejvyšším dvouvrcholovým Děvínem. Zvídavého návštěvníka možná napadne, kolik konikleců se zde vlastně může nacházet, a proto i tuto informaci zjistíme z naučných tabulí a získáme tak přehled o proměnách počtu trsů v jednotlivých letech monitorování.
Monitorování počtu trsů
Z naučných tabulí se dozvíme mimo jiné tedy i to, že odborníci z Masarykovy univerzity zde provádějí monitoring množství kvetoucích trsů. Možností tohoto zjišťování je buď varianta přímého sčítání pomocí sítě trojúhelníků, vždy do počtu 500 kvetoucích trsů v jednom trojúhelníku. Nebo je proveden na základě této metody kvalifikovaný odhad.
Průměrně se na území této rezervace vyskytuje více jak 60 000 kvetoucích trsů, kdy každý trs obsahuje jeden a více květů. Největší propad v množství trsů v rámci let, ve kterých proběhl monitoring, byl v roce 2016. Kdy jich bylo napočítáno 51 427, následně v roce 2021 pak bylo expertním odhadem zjištěno téměř 63 400. A znovu tak byla potvrzena světová unikátnost této lokality.
Krajina na Kameňáku
Krajina, kde se rozprostírá Kameňák, je typická prolínáním stepi s ostrůvky dřevin. A díky tomu jsou zde dostatečně pestré podmínky pro rostliny i živočichy. Je zde umožněna vysoká různorodost pro mnoho organismů. Od pouze okem viditelných mikroorganismů, přes houby až k rostlinným a živočišným druhům. Díky péči o rezervaci vzniká parková verze lesostepi s jednotlivými stromy a remízky.
Nicméně dřeviny jsou udržované v omezeném rozsahu, aby nevytlačily z území stepní rostlinstvo. Okrajové části rezervace s lesním porostem dávají úkryt dravcům, sovám a dalším ptačím druhům. Travnatou plochu pak ptáci využívají ke sběru potravy a křoviny k hnízdění. Přirozenou součástí lesostepních společenstev je rovněž hmyz.
Botanická vsuvka
Převažujícím druhem na Kamenném vrchu je koniklec velkokvětý, což je nádherná vytrvalá rostlina. Ta přetrvává po ukončení vegetačního období z vytvořených zásob živin v podzemním oddenku. Jestliže se rostlince dobře daří, mohou se oddenky rozšiřovat a nadzemní trsy následně zvětšovat.
Chlupatý koniklec velkokvětý je středoevropským endemitem, tedy neroste nikde jinde na světě. V České republice roste zejména na jihu Moravy. Můžeme se setkat také s koniklecem lučním, který vykvétá zhruba o dva týdny později. Český název této rostlinky nemá nic společného s kopytníky, ale se zastaralým výrazem pro něco, co je skloněného – poniklého. Následně se tento termín přeměnil na dnešní koniklec.
Lidové léčitelství
Koniklec je chráněný, a proto jej nelze trhat, tedy ani ochutnávat, což z důvodu jedovatých látek přítomných v rostlině není rozumné. Nicméně v dřívějších dobách vznikla myšlenka, že rostlina se skloněným květem by mohla být nápomocná lidem se svěšenou hlavou, tedy osobám depresivním. V dnešní době se zřejmě využívá již výhradně v homeopatii.
Přilehlé okolí Kameňáku
Projdeme-li nejkrásnějšími místy s konikleci, můžeme přes Brněnskou naučnou stezku přejít na zelenou turistickou značku a projít se pro změnu lesoparkem, kde je již klidněji z hlediska počtu lidí, minimálně v období kvetení konikleců.
V lesoparku potkáme například bílou betonovou rozhlednu, která byla postavená v areálu bývalé ozdravovny a v roce 2011 obnovená spolu s lesoparkem. Nijak závratných výhledů se zde však neužijeme díky okolnímu porostu. Od rozhledny se pak můžeme vrátit do prostoru naučné stezky vedoucí rezervací, což jsou opravdu pohodové necelé dva kilometry. Nebo si procházku ještě nepatrně prodloužíme k rozcestníku Myslivna.
Kamenný vrch rozhodně tedy stojí za návštěvu a jak jsme zmiňovali v úvodu, výlet je to nenáročný, odpočinkový, avšak plný krásných míst a poznání.
Zdroj: Naučné tabule umístěné na Kamenném vrchu; Go to Brno
