Česká Lípa a okolí
Pokud před sebe rozložíme turistické mapy nebo otevřeme turistického průvodce, může se nám stát, že před naším prvním výletem po Máchově kraji budeme poněkud bezradní. Tato oblast je totiž tak bohatá na historické památky a přírodní zajímavosti, že se budeme těžce rozhodovat, odkud naše putování začít. Zjednodušme si to a porozhlédněme se tedy nejprve po samotném centru tohoto turisticky atraktivního kraje, České Lípě.
Přestože historický ráz města byl za komunistické éry ve druhé polovině 20. století značně pošramocen necitlivými zásahy, je zde řada zajímavostí, které opravdu stojí za bližší prozkoumání. Původně vodní hrad Lipý z 13. století, jenž dal městu jméno, už zůstal jen torzem. Dochovala se z něho pouze část hradební zdi a dvě gotické brány. V 15. a 17. stol. byl hrad přestavěn v renesanční zámek, později byl využíván jako cukrovar. Byl však až na zbytky kleneb přízemí zničen odstřelením v 50. letech. Momentálně jsou na něm prováděny restaurátorské práce. V sousedství stojí renesanční lovecký zámeček Červený dům.
Ten nechal postavit roku 1583 Dětřich Jiří Berka z Dubé. O 300 let později byla budova stylově restaurována profesorem Steffenem. Vnitřní nástěnné malby byly většinou zničeny, na průčelí se zachoval pás s loveckými výjevy. V roce 1933 sem město umístilo své muzeum. Radní chtěli využít dochovaných soukromých sbírek místního továrníka Heinricha Wedricha (1835″1904), který ze záliby soustřeďoval kolekce preparátů exotických zvířat, numismatiku, drobnou plastiku, kuriozity a výtvarné umění včetně sbírky rodinných portrétů. Původním záměrem bylo zřídit zde „Sudetoněmecké lovecké muzeum“. Několik loveckých spolků sem umístilo své trofeje, ale k realizaci díla nakonec nedošlo. Okresní vlastivědné muzeum dnes sídlí na náměstí Osvobození v bývalém augustiniánském klášteře. Komplex, doslova prodchnutý historií a vzdělaností, byl v roce 1627 zřízen Albrechtem z Valdštejna na místě berkovského malého zámečku v souvislosti se založením latinské školy. Celý rozsáhlý areál byl dostavěn teprve v roce 1761. Uprostřed klášterního ambitu se nachází loretánská kaple z roku 1698 s pozoruhodnými malbami scén ze života svaté Rodiny. V ose západního křídla ambitu je bývalá kaple Nejsvětější Trojice s oltářem Ignáce Raaba, dnes koncertní síň H. I. F. Bibera (1644 – 1704), rodáka ze Stráže pod Ralskem. V jižním křídle byly vybudovány Svaté schody. Mohutné opěrné pilíře na klášterní budově byly v roce 1690 přistavěny ke zpevnění zdiva, které utrpělo při trojnásobném vyplenění kláštera švédským vojskem. Klášterní kostel Všech svatých byl vysvěcen v roce 1717. V barokní jednolodní stavbě s trojdílným dvoupatrovým průčelím je na hlavním oltáři obraz Madony od italského malíře Antonia Dardaniho, na bočních oltářích pak obrazy Ignáce Raaba, J. Heinsche a dalších umělců. Na místě staršího gotického kostela z roku 1381, který byl roku 1706 stržen, byl postaven kostel Narození Panny Marie. Jeho dnešní podoba pochází z roku 1714, věž z roku 1783. Největší cenností je zde oltářní obraz Nanebevzetí Panny Marie s vyobrazením města z roku 1707 od C. Monota.
Pozdně gotický kostel sv. Máří Magdaleny byl založen už ve 13. století. Přestavován byl pak v letech 1514 (pravděpodobně Benediktem Rejtem) a 1582. Dnešní podobu má z roku 1872. Na severní straně kostela je barokní budova proboštství z roku 1756. A ještě jeden svatostánek si přibližme. Gotickou jednolodní stavbou s pětibokou předsíní a stanovou střechou z roku 1385 je kostel Povýšení sv. Kříže. Byl přestavován v roce 1490 a regotizován Josefem Mockerem v roce 1897. Hlavní oltář pochází z roku 1697. Na jižní straně stavby je gotický portál se znaky Berků z Dubé a Lipé. Na náměstí T. G. Masaryka stojí morový sloup Nejsvětější Trojice od žitavského sochaře J. Ch. Ulricha z roku 1681. Ten je v barokním stylu. Empírová je naopak kašna s delfíny z roku 1837, stejně jako řada domů v okolních ulicích, které byly vystavěny po posledním velkém požáru v roce 1820. K cenným stavbám patří také pozdně gotická městská šatlava, budova bývalého pivovaru z roku 1698, Kounický dům čp. 100 s velkým znakem Kouniců, na náměstí dům se dvěma postavami Turků i hostinec „U Vévody zákupského“ ve směru na Starou Lípu. Pozdně gotický portál z roku 1549 z bývalého panského domu na náměstí je nyní umístěn ve zdi ambitu kláštera. Dnešní budova radnice byla po několika požárech města postavena v pseudorenesančním slohu v roce 1884. Zajímavým počinem byla obnova téměř zničené secesní stavby bývalé kavárny Union vyznamenaná cenou za architektonický detail.
Ne každé město se může pyšnit dlouhou dlážděnou pěší zónou. Ta českolipská je součástí městské památkové zóny (MPZ), na kterou radnice vynakládá nemalé prostředky. Poprvé se o MPZ začalo hovořit v roce 1980 v důsledku rozšiřování města. V roce 1984 byl zpracován územní plán uvnitř „hradeb“, začátkem 90. let byl rozšířen o partie na jihu kolem řeky s kostelem Máří Magdaleny, na východě pak o kostel sv. Kříže. Památková zóna byla vyhlášena v roce 1992 a je průběžně obnovována na základě programu regenerace zpracovaného radnicí. Oázou klidu pro místní obyvatele i turisty je městský park, založený v roce 1875. Dříve byl opravdovou chloubou města. Patří mezi největší v Čechách (7 ha) s glorietem, labutím rybníčkem a kamennou skupinou z roku 1879, která kolem 5,7 m vysokého sloupce čediče z Panské skály seskupuje všechny na Českolipsku a okolí se vyskytující horniny. Určitě se turistům ještě vyplatí cesta na starý židovský hřbitov. Ten měl být založen už v roce 1479 a zrušen byl před sto lety. Nejstarší pomník nese datum 1488. Zde na nás dýchne nejen klid a zvláštní melancholie, ale jako bychom mezi typickými židovskými náhrobky nacházeli zapomenuté souvislosti z našich dějin, které se nám po mnoha letech až nyní znovu připomínají.
Nejen samotné město, ale i notnou část jeho okolí si můžeme prohlédnout z nedalekého vrchu Špičák (459 m). Rozhledna na vrcholu byla postavena v roce 1885, tedy v době, kdy se rodila turistika. Postavil jí Severočeský exkurzní klub (Nordböhmischer Exkursions-Klub), nejstarší turistický a vlastivědný spolek v bývalém Rakousko-Uhersku, založený v České Lípě roku 1878. Tuto bohulibou stavbu však stíhal těžký osud. Po úmyslně založeném požáru roku 1887 byla opravena, během I. světové války byla vyrabována, ale obětavostí místních obyvatel opět obnovena. Po II. světové válce byla vydrancována a dlouhá léta ponechána svému osudu, až se kamenné schodiště propadlo. Nakonec byla budova přestavěna na rozhlasový vysílač a dnes je sídlem místního rádia Krystal. Veřejnosti je rozhledna přístupná pouze několikrát do roka v rámci dne otevřených dveří. F. Hantschel napočítal ve výhledu ze Špičáku více než 360 měst, vesnic, vrchů, hradů aj.
„S ploché její střechy přehlédneme celou Českolipskou, půl třetí míle dlouhou a asi půl druhé míle širokou kotlinu s věncem hor čedičových dokola ji obstupujících, více než 100 osad, jedenácte měst a městeček, tolikéž zámků a devět zřícenin hradních, konečně bezpočetné pahrbky a výšiny, kopce a návrší.“
V jihovýchodní části České Lípy “ Dubicích “ je v bývalé pískovně známá rekreační oblast Neptun. Kolem jezera s písčitou pláží dojdeme až do turisty vyhledávaného údolí Robečského potoka, zvaného Peklo. Tento asi 5 km dlouhý kaňon s mohutnými skalními stěnami jizerských pískovců svrchní křídy mezi Českou Lípou a Zahrádkami vznikl na geologické poruše. Na skalních stěnách se vytvořily velmi rozmanité skulptury zvětrávání, zejména voštiny a hojné pseudoškrapy. Údolí dosud nese četné známky romantických úprav z počátku 19. století (skalní byt, tunel, zřícenina mlýna, ve skále tesaná, ale nedokončená cesta na vyhlídku aj.). Zásluhou Exkursions-Klubu a majitele panství hraběte Kinského nebyla železnice vedena údolím, ale překračuje je ocelovým mostem, s 5 kamennými klenutými oblouky o celkové délce 209 m a maximální výšce 24 m. Na skále západně nad údolím jsou nepatrné zbytky hradu Frýdlantu založeného Ronovci ve 13. století a severněji hradu Kvítkova připomínaného již roku 1295.
„Hlavní půvab tohoto překrásného údolu jest idylická jeho osamělost a nerušené, hluboké ticho, jež jen zrána a večer hlasy zpěvného ptactva oživují. Temný hluboký proud valí se široce a tiše jeho dnem a sem tam pod skalami ústí do něho tajemné prameny.“
Procházka po České Lípě a nejbližším okolí naznačuje, že nás v tomto turisticky zaslíbeném kraji čeká spousta zajímavostí. Stačí jen píchnout prstem do mapy a vydat se na výlet. Je zde ještě celá řada překrásných míst.
