Bechyně a okolí
Hluboké údolí Lužnice pod Bechyní, kde skalní masiv obklopující řeku vytváří mimořádně romantická místa. Romantická příroda s malebnými zákoutími láká i k posezení. Řeka Lužnice je rájem rybářů i vodáků. [/]
Bechyně
Lázeňské město Bechyně se rozkládá na skalnatém ostrohu uprostřed romantické krajiny na dolním toku řeky Lužnice nad jejím soutokem s říčkou Smutnou. Na místě města údajně již v 9. století bývalo slovanské hradiště, které bylo podle Kosmovy kroniky jedním z nejdůležitějších správních center tehdejších Čech. Přemysl Otakar II. zde po roce 1268 nechal vybudovat hrad jako opěrný bod proti rodu Vítkovců. Síla tohoto hradu byla prověřena husity, neboť zatímco město v roce 1422 vypálili, hrad se podařilo ubránit až do roku 1428. V těchto bojích údajně padl i Žižkův bratr Jaroslav. [/]
Petr Vok z Rožmberka nechal hrad přestavět na renesanční zámek. Dodnes se dochovaly bohatě zdobené renesanční interiéry, například velký rožmberský sál či zbrojnice s kazetovým stropem. Ve východním křídle si můžeme prohlédnout i tzv. Jelenici a nad ní umístěnou Savtební síň Petra Voka s malovanou nástěnnou výzdobou. V předhradí zámku se nachází zámecký park, který získal svou podobu ve 30. letech 19. století, kdy byla hospodářská stavení, která se v těchto místech nacházela, nahrazena parkem anglického typu. Z původních staveb se dochovala zámecká jízdárna a renesanční tzv. Hozlaurovský dům s přilehlým stavením sýpky z konce 15. století. V parku si můžeme prohlédnout i Mini-ZOO, kde uvidíme například zakrslé kozy kamerunské, bernské salašnické psy, či voliéry s papoušky.[/]
Dominantou západní strany náměstí je kostel sv. Matěje. Původní stavba, jejíž vznik byl kladen do konce 13. a začátku 14. století, změnila po několika přestavbách zcela svoji podobu a v současné době prezentuje nejvíce slohových prvků z období baroka. Historicky zajímavé je vnitřní zařízení kostela, které pochází převážně ze 16.-18. století.[/]
Na východním okraji města stojí na skále obtékané Lužnicí původně minoritský, později pak františkánský klášter s kostelem Nanebevzetí Panny Marie ze 13. století. Původní stavba patrně z konce 13. století zanikla během husitského dobývání Bechyně roku 1422, na konci 15. století byl klášter v duchu pozdní gotiky znovu vystavěn. Stavebníky byli Zdeslav a Ladislav ze Šternberka. Obsahuje největší soubor sklípkových kleneb u nás. Dnes je opět majetkem františkánského řádu a součástí areálu je i klášterní zahrada s možností příjemného posezení a krásným výhledem na údolí Lužnice rámované obloukem bechyňského mostu.[/]
Železobetonový most přez Lužnici zvaný „Bechyňská duha“ byl postaven podle projektu Eduarda Viktory a dokončen byl k 10. výročí republiky 28.10.1928. Stavba byla zadána koncem roku 1925, s přípravnými pracemi bylo započato v květnu 1926, obloukové pasy byly i se ztužidly vybetonovány do začátku prosince 1926, ostatní betonářské práce byly zhruba provedeny do konce roku 1927 a celá stavba byla dokončena v létě roku 1928. Měl nejvyšší železobetonový oblouk v tehdejší ČSR, výšku nad hladinou řeky 50 m, rozpětí oblouku 90m a délku 203,38 m. Most je určen pro silniční i železniční dopravu.[/]
Na bechyňském hřbitově stojí raně barokní kostel svatého Michala. Kostel před severní městskou hradební zdí nechal postavit v letech 1667-1670 Jan Norbert ze Šternberka. Stavba představuje jednu z nejstarších raně barokních centrál u nás.
Památkou na existenci židovské menšiny v Bechyni je židovský hřbitov. Ten je, na rozdíl od jiných židovských hřbitovů, které bývají umístěny dál od města nebo vsi, téměř v centru města nedaleko starého křesťanského hřbitova. V budově bývalé synagogy je dnes Hasičské muzeum.[/]
Místní lázně slouží k léčbě revmatismu a pohybového ustrojí. Na zábaly se používá zemina z nedalekých Soběslavských blat.[/]
Vydáme-li se z Bechyně východním směrem dojdeme k Černické oboře, kterou v roce 1586 založil pan Petr Vok. V oboře je vybudováno šest rybníků, z nichž nejznámější Rytíř slouží k rekreačním účelům. V oboře byl v roce 1793 postaven lovecký zámeček. V dnešní době je v těsné blízkosti zámačku vybudováno moderní golfové hřiště.[/]
Elektrická trať Bechyně – Tábor
Nejstarší elektrickou tratí se můžeme svézt na trase mezi Bechyní a Táborem. Je dlouhá 24 km a vybudovala ji v letech 1902-1903 (stavba trvala pouhých patnáct měsíců) firma českého vynálezce Ing. Františka Křižíka. První dva čtyřnápravové elektrické vozy pro Místní dráhu Tábor-Bechyně vyrobil v roce 1903 Křižík s firmou Ringhoffer. Vozy byly označeny později řadou 40 (číslo 001 a 002). Měly individuální pohon dvojkolí trakčními motory, přičemž každý měl výkon 35 koní. Trať překonává mezi Táborem a Bechyní značný výškový rozdíl. Křižík si ji právě z toho důvodu vybral k elektrifikaci, aby dokázal, že elektřina použitá k pohonu vlaku dokáže zdolat i takové překážky. V současné době již po trati Křižíkovy elektrické vozy nejezdí. Několikrát do roka však bývají pořádány tzv. „Nostalgické jízdy“, při nichž se cestující vezou v historických vagónech tažených původním elektrickým vozem. [/]
Stádlecký most
Zajímavá technická památka v empírovém stylu přemosťuje řeku Lužnici nedaleko Stádlce. Jeden z posledních nejen českých. ale i středoevropských řetězových mostů byl původně postaven podle plánů inženýra Gassnera a B. Schnircha přes Vltavu v Podolsku, kde sloužil na důležité obchodní cestě z Bavorska do Haliče. Základní nosnou konstrukci mostu představují čtyři řetězy uspořádané do dvou dvojic. Řetězy jsou uloženy na dvou kamenných pylonech – branách o rozměrech půdorysu 4 x 9 metrů. V souvislosti s dokončením stavby Orlické přehrady a s napouštěním přehradního jezera, které by most zatopilo, byl celý rozebrán, jednotlivé díly byly označeny a uloženy. Ze zahraničí přišla v 60. letech nabídka odkoupení mostu – byla však na štěstí zamítnuta a bylo rozhodnuto most, který byl v roce 1959 prohlášen národní technickou památkou, postavit jinde. Z různých míst, která přicházela v úvahu pro další použití mostu, bylo nakonec vybráno údolí Lužnice u Stádlce v místech, kde se řadu let přes řeku převáželo, neboť řečiště i silnice zde byly obdobně široké jako na místě, kde most původně stával. Podle dokumentace byly originální části znovu sestaveny a 25. května 1975 byl most otevřen.[/]
Nejlepší cestou, jak se sem dostat, je jet z Tábora směr Bechyně přes obec Slapy, Malšice, v Čekově odbočíme vpravo směr Dobřejice a asi 1,5 km za Dobřejicemi přijedeme ke Stádleckému mostu (poté můžete pokračovat do Stádlce). Doprava přes most je omezena na osobní vozidla s max. šířkou 2 m.[/]
Stádlec
Ve vsi připomínané již ve třináctém století najdeme v dolním konci návsi renesanční zámek pocházející z doby okolo roku 1560, jehož současná barokní podoba je výsledkem rozšiřování a úprav provedených v letech 1730-1740. Dnes je to jednopatrová čtyřkřídlá budova kolem obdélného dvora. Zámek býval majetkem vynálezce Františka Křižíka, který zde trávil poslední léta života. Nad hlavní římsou je umístěn volutový štít, který je uzavřený hranolovou věží s cibulovou bání. V zámeckém areálu stojí velká zámecká kaple postavená v barokním slohu ve dvacátých letech 18. století.
