Dnes je 13.7. a svátek má Markéta
Barcelona je město, které se neprohlíží, ale prožívá. Každý kout pulsuje životem, vůněmi a barvami. Turisty sem láká nejen moře a slunce, ale i jedinečná architektura, osobitá kultura a nezaměnitelná atmosféra. Koktejl jménem Barcelona. Trochu veselé architektury, dobré jídlo a pití k tomu, vše okořenit radostí a pohodou, a je hotovo. Užívat však opatrně, nebezpečí závislosti je velké.
Katalánská identita a jazyková pestrost
Barcelona je druhé největší město Španělska, což ale podle místních není pravda, jelikož oni nežijí ve Španělsku, ale v Katalánsku. Považují ho proto za své hlavní město. A dávají to jasně najevo. Katalánské vlajky jsou vyvěšeny nejenom na státních budovách, ale také na oknech či balkónech obyčejných bytů. Mnoho nápisů a upozornění v Barceloně je v katalánštině. Návštěvník města při toulkách po Barceloně musí zvolit správný slovník.
Barcelona, město architektury
Člověk nemusí mít stavební vzdělání, aby shledal Barcelonu jako jedno z nejprestižnějších míst architektury. Živé barvy a propracované detaily jsou spojeny především se jménem Antoni Gaudí, ale ve městě tvořili také Jean Nouvel, Ludwig Mies van der Rohe, Norman Foster, Santiago Calatrava či Lluís Domènech i Montaner.
Sagrada Família – symbol víry a trpělivosti
Barcelona se chlubí mnohými zajímavými památkami, ale Sagrada Família je jenom jedna. Dílo svěřené do rukou Božích a do vůle lidu. Ikonický chrám smíření zasvěcený Svaté rodině se řadí mezi nejnavštěvovanější architektonické památky celého Španělska. Duchovní klid, estetická krása, zajímavé umění, hra se světlem či neskutečná architektura.
Někoho mohou překvapit stavební jeřáby a lešení. Sagrada Família je totiž stále staveniště, ale patrně jediné na světě, které zařadili na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Tento světový unikát by měl skončit příští rok. Poté už budou tisíce lidí navštěvovat hotový chrám.
V roce 2010 došlo k přerodu civilní budovy na sakrální objekt, jelikož na staveniště přijel osobně papež Benedikt XVI., aby posvětil chrám Sagrada Família. I když bylo všem jasné, že je tady pořád práce jako na kostele.
Většina lidí si při vyslovení Sagrada Família vybaví jméno Antoni Gaudí. Ale tento architekt nestál u projektu od začátku. Teprve o rok později navrhl secesně-modernistický chrám inspirovaný křesťanskou symbolikou a přírodou. Chrám „nespěchal“ s dokončením, jelikož se stavělo z příspěvků věřících a osobních darů. Stále se buduje. Už více jak jedno století.
Gaudí — duchovní přerod a smrt
Antoni Gaudí i Cornet byl architekt, představitel katalánského modernismu. Někdo ho měl za blázna, jiní ho obdivovali. Jisté je, že by Barcelona byla bez něho jiným městem. 7. července 1926 srazila Gaudího tramvaj. Tou dobou byl zarostlý a v potrhaném oděvu, což souviselo s jeho asketickým životem oddaným pouze a jenom umění. Kdysi světák a ateista se proměnil v průběhu let v silně věřícího katolíka i trochu podivína. Především ale člověka oddaného chrámu Sagrada Família. Neměl rodinu, někteří lidé ho nepoznávali, možná ho i považovali za bezdomovce. Proto mu asi také při zmíněné nehodě nevěnovali žádnou pozornost. Tři dny po zmíněné nehodě zemřel Antoni Gaudí i Cornet v nemocnici Antic Hospital de la Santa Creu. Identita zraněného tuláka byla veřejnosti odhalena až po jeho smrti.
Gaudího odkaz mimo chrám
Většina Gaudího staveb, které byly zapsány na seznam světového dědictví UNESCO, se nachází v Barceloně. Nejnavštěvovanější jsou kromě zmíněného chrámu vily Casa Milà, Casa Batlló, Casa Calvet, Casa Vicens, palác Güell či park Güel. Antoni Gaudí nenavrhoval pouze velké stavby, ale také krásné maličkosti, například lampy na náměstí Plaça Reial. Za povšimnutí stojí také Puerta de la Finca Miralles, před kterou je osazena Gaudího socha.
Svatý architekt?
S přibývajícím věkem posilovala u Gaudího víra v katolicismus, která se projevila nejenom u chrámu Sagrada Família, ale i v dalších jeho dílech. Proto také přezdívka „Boží architekt“. Bylo tudíž otázkou času, kdy někdo navrhne prohlásit ho za svatého. Asociace pro blahořečení Antonia Gaudího předložila návrh na zahájení procesu svatosti v roce 1992. Zatím Vatikán nerozhodl. Možná si to nechává rok 2026, kdy si bude Barcelona připomínat 100 let od jeho úmrtí.
La Rambla a život v ulicích
Slavný bulvár La Rambla, katalánské srdce. Platanová alej lemující korzo uprostřed je podle mnohých jeden z nejatraktivnějších světových bulvárů. La Rambla je v každou denní i noční dobu plná života.
Jsou na světě místa posvátná; jsou nejkrásnější ulice na světě. Podle místních je La Rambla jednou z nich. Já si ale říkám, že kdybych ji vyjmul, vypral, odstranil z ní kouzlo Barcelony a pak ji postavil někde jinde, nenašel bych na ní patrně nic zvláštního. Možná bych řekl, že je to docela pěkná ulice, ale dál už nic.
Barcelona, to nejsou jenom významné či dominantní stavby, široké bulváry a rozlehlá náměstí, ale také místa, kam tolik turistů nechodí. Třeba úzké uličky. Některé jsou vyzdobené, jiné plné květin.
FC Barcelona – víc než klub
Bůh s námi, to si říkají fotbalisté, které čeká zápas na stadionu Camp Nou, základně fotbalového klubu FC Barcelona, který je pro Katalánce národní symbol a více než klub (més que un club). Mezi její fanoušky patřili i Salvador Dalí či Joan Miró.
Největší fotbalový stadion v Evropě byl otevřen v roce 1957 a nyní prochází rekonstrukcí, po které se kapacita zvýší z dosavadních devadesáti tisíc diváků na neskutečných sto pět tisíc. Otevření nového fotbalového svatostánku je naplánováno na konec roku 2026.
Je zajímavé, že tento velkoklub nepatří žádnému miliardářovi, oligarchovi či šejkovi, ale 180 tisíc fanouškům z celého světa. Platí si roční poplatek, volí klubového prezidenta, ale na stadion se pokaždé nedostanou. Přednost mají majitelé permanentek, zlatého rodinného pokladu, který se dědí.
Chcete znát další místa Barcelony, která stojí za to navštívit? Přečtěte si článek zde: Výlet do Barcelony. Nej místa, která musíte navštívit.
Zdroj: Barcelona, Sagrada Familia, FC Barcelona
