Nový zámek Hořovice
Stavbu zahájil ve druhé polovině 17. století Bernard Ignác z Martinic. Po
jeho smrti v roce 1685 pokračoval ve stavbě nový majitel panství Jan
František z Vrbna. Za dnešní podobu zámku je odpovědný především hessenský
kurfiřt Friedrich Vilhelm I. a hessenský dvorní architekt Gottlob Engelhart,
kteří zámek v letech 1856-68 radikálně přestavěli ve stylu pozdního
klasicismu. Přestože to nebyla poslední stavební úprava, celkový ráz zámku
se již neměnil. Výsledkem je dvoupatrová budova na půdorysu do písmene H, z
hlavního křídla vystupují na jižní i severní stranu rizality, obě nádvoří
uzavírají brány osazené mytologickými a alegorickými sochami a vázami z doby
kolem roku 1735 z dílny M. B. Brauna. Přilehlý park byl navržen okolo roku 1730, ovšem z původní podoby
se zachovala jen hlavní alej. Ta nás dovede ke Sluneční bráně, taktéž se
sochařskou výzdobou z dílny M. B. Brauna. Své jméno dostala podle velikého
paprsčitého slunce nad mřížovými vraty. Před zámkem se nachází kašna, která
původně stála na Koňském trhu (dnešním Václavském náměstí) v Praze, a také
památník obětem obou světových válek se sochou Obětovaného od F. Bílka. Dva prohlídkové okruhy – I. zámecké interiéry a II. Hry a hračky malých aristokratů. Stálé expozice – Galerie umělecké litiny, Tajemné bytosti brdských lesů a Hudba bez hudebníků (hrací strojky).
