Dnes je 23.7. a svátek má Libor
Chmel otáčivý se řadí ke starým kulturním rostlinám, ve střední Evropě se pěstoval již v době příchodu prvních slovanských kmenů. Naši předkové využívali jeho šištice jako léčivku, jarní zeleninu a koření do kvašených nápojů. Půdy na Žatecku spolu se srážkovým stínem rostlině mimořádně svědčí a Čechy již ve 14. století patřily k největším vývozcům chmele. Nejstarší vyobrazení chmele na tyči známe z Knihy lékařské od Jana Černého z roku 1517. O vaření piva a využití chmele se zmiňují i slavní středověcí vědci Mattioli a Hájek z Hájku.
Třicetiletá válka byla pro národní hospodářství, a tím i pro chmelnice, pohromou. Doslova revoluci ve zpracování chmele představují technologie 19. století, kdy se stavějí chmelnicové konstrukce a zavádí se teplovzdušné sušení. V roce 1907 pracovalo na 17 280 hektarech až 140 tisíc sezónních dělníků. Kvalitu Žateckého chmele tzv. Žateckého poloraného červeňáku chránil provenienční zákon.
Po válečném útlumu se české chmelařství znovu dostává na výsluní a patří v rámci zemědělství k nejdůležitějším exportním odvětvím. Na základě nařízení Evropské komise z května 2007 bylo označení Žatecký chmel zapsáno do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení Evropské Unie. Žatecký chmel se používá i na domácím trhu – vždyť Češi drží světové prvenství v konzumaci piva.
