Přírodní památky pro Jeřice a okolí

Jedna z nejstarších přehrad v Čechách, dříve též Těšnovská přehrada či přehrada Les Království, vystavěná na řece Labi nedaleko obce Bílé Třemešné v letech 1910-1919 za účelem zadržování vodních přívalů z Krkonoš. Hráz je vybudována z kvádrů, je dlouhá 224 metrů, vysoká 41 metrů a široká 37 metrů v základech a 7,2 metrů v koruně. […]

Asi 20 km dlouhé pásmo mezi obcemi Velký Vřešťov a Konecchlumí, vytvářející geografický předěl mezi Českou tabulí a Podkrkonoším. Tento hřbet je rozdělen údolím řeky Javorky zvaným Mezihořské a údolím řeky Bystřice na tři části, a sice na západní Mlázovický chlum s nejvyšším vrcholem hřbetu Maxincem (450 m n.m.), střední Hořický chlum a východní Vřešťovský […]

Mezi největší atraktivity Podkrkonoší patří přehrada Les Království, údolní přehradní nádrž na řece Labi, která byla vybudována počátkem 20. století. Leží u samoty Těšnov u Bílé Třemešné,  4 km proti proudu od města Dvůr Králové nad Labem. Stavba byla postavena v romantizujícím pseudogotickém duchu. Od roku 1964 je přehrada chráněna jako technická památka a od […]

Nedaleko města Hořice se nachází osada Dachovy, oblíbené rekreační letovisko, kde láká k návštěvě romantické přírodní koupaliště s pozoruhodnou dřevěnou architekturou z 20. let minulého století. Koupaliště je spojeno s městem Hořice cyklostezkou lemovanou pískovcovými a dřevěnými sochami, dlouhou cca 2 km. Nabízí bazén 100 x 100 m s přírodní, průzračnou vodou díky silnému přítoku […]

Obec Studeňany s vesnickou památkovou zónou leží několik kilometrů severovýchodně od Jičína.  Zajímavosti z obce Studeňany Ve vsi se nachází dochovaný soubor roubených usedlostí z přelomu 18. a 19. století s vyřezávanými štíty a stavebními prvky z pískovce. Ve Studeňanech žil v letech 1940–1969 český malíř, grafik, ilustrátor, sochař, řezbář a také spisovatel a básník Josef Váchal, a to v domě své družky malířky a grafičky Anny Mackové. […]

Rybník při státní silnici 37 (Hradubická), v létě na pláži občerstvení.

1 km jižně od středu obce Běleč nad Orlicí.

Místo vhodné ke koupání v řece u Svinarského mostu v katastru Svinar místní části Hradce Králové.

Místo vhodné ke koupání u Nám. Osvoboditelů v centru Hradce Králové.

Rybník založen 1935, katastr Nového Hradce Králové, zmíněno v procházce, na pláži restaurace s terasou, dětské hřiště a volejbalový kurt.

Lesnatý hřeben nad Lázněmi Bělohrad (nadmořská výška kolísá mezi 395 až 480 m), geologické složení z křídového pískovce a slepenců místy vytvářející kamenné moře. Přírodní rezervací vyhlášena roku 1956.

Návrší nad Novou Pakou tvořené melafyrovým sukem, prostupujícím permskými horninami. Táhlý plochý hřbet oddělený od sousedního vrchu Levína sedlem Veselka. V roce 1980 vyhlášen přírodní památkou. Vyhlídkové místo s výhledem na Krkonoše i velkou část Podkrkonoší (telekomunikační ocelová věž s vyhlídkovým ochozem uzamčena).

Údoní nádrž západně od Kumburského Újezdu, rekreační chaty, koupání.

Pod vrcholem vrchu Zvičina na jižním a jihozápadním svahu se rozkládá stejnojmenná obec, prvně připomínaná roku 1544, lidová architektura. Terény pro běžkařské a sjezdové lyžování, paragliding. Sjezdovky: Beruška (70 m), Sjezdovka u Kotvy (700 m), Sjezdovka u pomy (250 m), Turistická (1200 m).

Rybník jižně od obce Velký Vřešťov, chatová osada, koupání.

Chráněné lesní území při východním okraji Nové Paky na svazích nad Vrchovinou, Stupnou a Štikovem. Součástí tzv. novopacké vodopády, přírodní památka vyhlášená roku 1980. Leží v místech, kde se na pravostranném přítoku řeky Zlatnice zařízl do permských hornin nehluboký kaňon, na jehož dně vznikly v hornině dvě hrany (lavice) tvořící vodopády, horní lavice při okraji […]

Obec na Vřešťovském Chlumu, připomínaná prvně roku 1378, v okolí bývalé lomy tvrdého pískovce, muzeum v přírodě – instalace moderních pískovcových plastik.

Výrazný pískovcový skalní útvar v lese na Kocléřovském hřbetu, dlouhý asi 25 m, široký 10 m a vysoký až 7 m, bez rozhledu. Modelace skal způsobena průběhem puklin a šikmým, až křížovým zvrstvením různě odolných svrchnokřídových pískovců.

Skalní útvary a rozsáhlé balvaniště svrchnokřídlých pískovců na Zvičinsko-libotovském hřbetu jihozápadně od Dvora Králové, chráněné území geologického charakteru, vyhlášené roku 1949 přírodní památkou.

Vrch (398 m n.m.) v roce 1989 vyhlášená přírodní památkou. Těžbou čediče a samovolným uvolněním výplní vznik dutin připomínajících pseudokrasové jeskyně, i přes narušení těžbou si uchovává typický kuželovitý tvar. Výskyt aragonitů, kalcitu a natrolitu.