
Přírodní památky pro Chvalšiny a okolí
Tipy na výlety za přírodními památkami České republiky. Chráněné krajinné oblasti, národní parky i národní přírodní památky, které stojí za to vidět a navštívit.
Chvalšiny-kostel svaté Máří MagdalenyAutor: © Jaroslav Dvořák
Najděte svůj tip na výlet
Celkem může vyhledávat z 18959 tipů
CHKO Blanský les
Na jihu Čech, v šumavském podhůří, severně od města Český Krumlov, se nachází přírodně velmi zachovalé území, nazývané Blanský les. Nejvyšší vrchol Kleť s nadmořskou výškou 1083 m. Významným, avšak hraničním tokem je řeka Vltava, která odvodňuje téměř celé území této oblasti. Středem oblasti protéká Křemžský potok. Na jihu patří k významným tokům Polečnice a […]
Více informací
Ptačí stěna
Leží 4 kilometry jihozápadně od obce Brloh na katastrálním území Janské údolí na výměře 25,71 hektaru plochy. Jedná se o les na jihozápadních svazích masívu Bulového, hlavně přirozené smíšené porosty květnatých bučin s velmi častými kostřavou lesní na sušších plochách a kyčelnicí devítilistou na vlhčích stanovištích se živinami, s vysokým podílem původní jedle bělokoré ( […]
Více informací
Malá Skála
Leží 3,5 kilometru jihozápadněod obce Brloh v katastrálním území Janské údolí na ploše 9,73 hektaru plochy. Jedná se o přírozený smíšený les na západním svahu vrcholu Bulový ve vysoké nadmořské výšce mezi 815-905 metry nad mořem. Přirozené porosty květnatých bučin s kyčelnicí devítilistou má druhově bohatý podrost, třeba s kostřavou lesní nebo věsenkou nachovou. Mezi […]
Více informací
Na Stráži
Leží 500 metrů jihovýchodně od středu obce Brloh na výměře 3,17 hektaru plochy. Jedná se o strmou stráň údolí Křemžského potoka, bývalé pastviny s početnou populací vstavače obecného a se specifickou, poměrně teplomilnou luční faunou bezobratlých. Mezi devaterníkem velkokvětým tmavým, smolničkou obecnou, lomikámenem zrnatým, řepíkem lékařským nebo třeba mochnou stříbrnou žije společenstvo drobných plžů vedle […]
Více informací
Dobročkovské hadce
Leží na ploše 16,15 hektaru v katastrálním území Dobročkov a je rozděleno silnicí Český Krumlov-Prachatice na dvě části. Mezi obcemi Březovík a Smědeč leží široká niva, hadcové louky v údolí Křemžského potoka a pahorky s hadcovou vegetací. Bývalé pastviny s početnou populací hořečku mnohotvárného českého leží na kopcích, střemchová olšina a vlhké pcháčové, i bezkolencové […]
Více informací
REKLAMA
Kalamandra
Leží 250 metrů severozápadně od Dobrkovského mlýna u osady Staré Dobrkovice na výměře 2,25 hektaru plochy v nadmořské výšce okolo 530 metrů. Jedná se o skalnaté stráně s jižní expozicí na levém svahu údolí potoka Polečnice. Na vápencové půdě se daří teplomilným křovinným porostům s duby a habry, i luční květeně s ohroženými druhy rostlin […]
Více informací
Vyšenské kopce
Významné území leží jen 2,5 kilometru severozápadně od Českého Krumlova a jižně od osady Vyšný na celkové rozloze 68,02 hektaru. Jedná se o členité vápencové pahorky na jižním úpatí masívu Kletě s teplomilnou vegetací. Vyskytují se tu jak lesy, tak křoviny a louky. Důležitá je válečka prapořitá, na skeletu skalek dominuje sveřep vzpřímený, vzácné jsou […]
Více informací
Slavkovský chlumek
Leží nad severozápadním okrajem obce Slavkov poblíž Českého Krumlova na výměře 1,06 hektaru. Jedná se o suchý vápencový pahorek v nadmořské výšce 760-780 metrů nad mořem, který je chráněn už od roku 1955. Cenné je zdejší ložisko krystalického vápance. Vyskytuje se na něm teplomilná květena jako brambořík evropský, modřenec širokolistý, hořeček brvitý, sveřep vzpřímený a […]
Více informací
Žestov
Leží severozápadně od obce Slavkov na území o rozloze 3,49 hektaru plochy. Jedná se o zbytek suťového smíšeného lesa. Ve výšce 718 až 758 metrů nad mořem vévodí ploše krystalické vápence ( vytváří mrazové sruby ) a obecně silikátový podklad, který přeje hlavně buku lesnímu, jedli bělokoré, smrku ztepilému, lípě velkolisté, lísce obecné, bezu červenému […]
Více informací
Polečnice
Délka toku je 30 kilometrů, plocha povodí odpovídá 198,1 km2. Potok Polečnice pramení 3 kilometry na sever od obce Polečnice na západním svahu vrchu Vysočina ( 910 m. n. m. ) ve výšce 838 metrů nad mořem. Protéká liduprázdnou pošumavskou krajinou, takže nabízí v lesantém okolí výletu individuálním turistům. Poblíž svého ústí do Vltavy v […]
Více informací
Šimečkova stráň
Leží 2,5 kilometru od obce Brloh, taky na katastru obce Rojšín na výměře 1,75 hektaru plochy. Jedná se o hadcovou stráň nad soutokem Křemžského potoka a potoka Olešnice, kde se nachází mnoho teplomilných trav a bylin okolo výchozů serpentinitů. Dominantou je válečka prapořitá, bělozářka větvitá, se hvozdíkem kartouzkem, bedrníkem obecným, chrpou čekánkem, ve vlhké půdě […]
Více informací
Horní Luka
Leží 1 kilometr západně od obce Krásetín v katastrálním území Holubova na výměře 6,41 hektaru plochy. Jedná se o louky a lesní praměniště na severních svazích masívu Kletě v Blanském lese. Podhorské mezofilní a vlhké louky na prameništích nabízejí vzácné a ohrožené rostlinné druhy se specifickými lučními druhy hmyzu. Mezi častým prstnatcem listenatým nebo řebříčkem […]
Více informací
Bořinka
Leží 600 metrů jižně od obce Křemže na ploše 6,68 hektarů. Jedná se o severovýchodní, místy skalnaté svahy údolí Křemžského potoka. Charakteristicky jsou tu vyvinutá společenstva hadcových borů a vegetace skalních štěrbin hadcových substrátů s chráněnými a ohroženými druhy rostlin. Pod borovicemi roste hlavně kostřava ovčí, strdivka nicí, silenka nadmutá, nebo chrpa čekánek, mateřídouška vejčitá […]
Více informací
Český Krumlov
Město bylo založeno spolu s hradem Vítkovci – pány z Krumlova, první zmínka roku 1274. Sdílelo osudy přilehlého hradu, v roce 1302 jej získali Rožmberkové, 1602 Rudolf II., 1622 Eggenberkové a roku 1719 Schwarzenberkové. Do roku 1955 bylo správně rozděleno na Latrán – přiléhající k hradu a vlastní město. Obojí dnes tvoří vzácně dochovaný urbanistický […]
Více informací
Vysoká Běta
Leží 2 kilometry jihozápadně od obce Lipanovice, v severozápadní části Blanského lesa na ploše 23,93 hektaru plochy. Jedná se lesní komplex v masivu Buglata-Vysoká Běta, přirozená lesní společenstva květnatých bučin a suťových lesů s rozsáhlými porosty měsíčnice vytrvalé. Přirozený je i javor mléč a lípa malolistnatá s bylinami bažankou vytrvalou, pšeníčkem rozkladitým nebo sveřepem Benekenovým. […]
Více informací
Holašovice
Obec pod Blanským lesem 16 km z. od Českých Budějovic, památková rezervace lidové architektury (UNESCO); kolem rozlehlé pravidelné obdélníkové návsi vzácný soubor bohatě zdobené zděné architektury z 19.stol., statky, chalupy, kovárna, bývalá škola a pozdně barokní kaple; každoročně Holašovické slavnosti; v roce 1975 tu byla filmována Prodaná nevěsta.
Více informací
Orty
Leží 500 metrů od obce Borek u Českých Budějovic, jižně od silnice na Hosín. Území bylo roku 1991 vyhlášeno na výměře 12,5 hektaru. Jedná se o systém umělých podzemních prostor pod lesním porostem. Unikátní a rozsáhlý komplex ručně ražených chodeb se nachází v ložisku kaolinických pískovců, vhodných pro výrobu keramiky. Poskytuje neocenitelný průřez sladkovodními sedimenty. […]
Více informací
REKLAMA
Mokřad u Borského rybníka
Leží 500 metrů jihovýchodně od obce Mříč na výměře 0,95 hektaru plochy na katastru obce Křemže. Jedná se o severozápadní břeh a navazující mokřadní louky u desetihektarového Borského rybníka, na severu ohraničený železniční tratí. V mokřadních a pobřežních společenstvech je častý prstnatec pleťový a májový, ale čím dál víc expandují typické rákosiny a nekosené louky […]
Více informací
Koubovský rybník
Leží 2 kilometry jihovýchodně od Lhenic a 1200 metrů severně od obce Třešňový Újezdec na výměře 3,31 hektaru. Z toho je důležitý hlavně samotný Koubovský rybník ( 1,3 hektaru ) s rákosinami a potom slatinné a rašelinné louky s vysokou floristickou biodiverzitou nad ním. Rdest světlý, žabník trávový, lakušník okrouhlý a kosatec žlutý je přímo […]
Více informací
Muckovské vápencové lomy
Leží poblíž Černé v Pošumaví na ploše 3,38 hektaru plochy. Cenné jsou především zdejší komorové a jámové lomy ( technická památka ), z větší části vytvořené na počátku 20. století. Podzemní těžbou krystalického vápence se vytvořily prohlubně, které chrání před zavalením silné pilíře. Uměle vytvořená brána do druhého lomu zaujme rozměry 10 krát 7 metrů. […]
Více informací