Židovské památky na Svitavsku
Židovské osídlení hrálo v minulosti tohoto regionu poměrně výraznou roli, a to jak hospodářskou, tak i kulturní. Židé se zapsali nesmazatelně do dějin měst a obcí na Svitavsku. Bohužel většina památek, byla zničena nacisty, a to co zůstalo, bylo poznamenáno obecným nezájmem v letech 1948–1989. Teprve po tomto roce dochází k postupné obnově těchto památných míst.[/]
V Poličce existovala samostatná židovská náboženská obec od roku 1872. Již roku 1863 byla zřízena modlitebna ve dvorním traktu domu čp. 57 na dnešním Palackého náměstí. V 60. letech 20. století byl však dvorní trakt zbořen. V 80. letech 19. století zřídila poličská židovská náboženská obec hřbitov (dnes součástí komunálního hřbitova v Novohradské ulici na západním okraji města). Do dnešní doby se dochovalo 83 čitelných náhrobních kamenů s hebrejsko-českými, hebrejsko-německými, českými, hebrejskými a německými nápisy. Na hřbitově byl vybudován památník 78 židovským obětem nacismu z bývalé ŽNO v Poličce.[/]
V Litomyšli existovalo židovské osídlení údajně již v 15. století. Židé zde nebydleli v odděleném ghettu, jejich domy byly rozptýleny v různých částech města. Židům patřila řada obchodů, řemeslnických dílen a malých továren. Synagoga byla ve městě postavena roku 1910, ale v letech 1968-1969 došlo z důvodu výstavby sídliště k její asanaci. Židovský hřbitov se nachází asi 2 km od centra města na katastru sousedních Lán. Do dnešní doby se dochovaly čtyři desítky náhrobků z let 1877-1934. Hřbitov je však značně devastován, náhrobní kameny povaleny, ohradní zeď je pobořena. V severní části najdeme márnici. Celý hřbitov prochází v současné době postupnou rekonstrukcí.[/]
Ve Svitavách se Židé objevují až ve druhé polovině 19. století. Komunita však ve městě rychle sílila, byl založen modlitební spolek a v roce 1888 náboženská obec, patřící zpočátku k rabinátu v Boskovicích. Synagoga byla vybudována v roce 1902, ale během tzv. Křišťálové noci, ve Svitavách dopoledne 10. listopadu 1938, byla synagoga nacisty vypálena a zbytky následně zbořeny. Dnes na tomto místě stojí autobusové nádraží. Nacisté poničili i židovský hřbitov (vznikl 1892, dnes jej najdeme při výpadovce na Moravskou Třebovou, a to po pravé straně silnice), náhrobky byly ničeny a rozkradeny i po druhé světové válce. V posledních letech byl hřbitov pietně upraven, plocha osázena dřevinami, původní hranice hřbitova vyznačeny živým plotem a byly sem umístěny zbytky původních náhrobků. V roce 2003 byl na tomto místě odhalen památník připomínající historii židovské komunity ve městě od akademického sochaře Jiřího Věnečka.
Památku na utrpení židovského obyvatelstva během druhé světové války najdeme rovněž na východním okraji obce Brněnec, kde byla v textilní továrně Low-Beer umístěna pobočka grossrosenského koncentračního tábora. Táborem prošlo asi 1500 osob, z nichž jich 58 zemřelo a byli pohřbeni za zdí obecního hřbitova v Německé Bělé (dnes Bělá nad Svitavou). Brněnecká továrna je spojena s působením svitavského rodáka Oskara Schindlera (jeho pomník najdeme před jeho rodným domem ve Svitavách na Poličské ulici) a dnes se uvažuje o možnosti zřídit zde muzeum. Podobné pobočky koncentračních táborů byly zřízeny i ve Svitavách, Březové nad Svitavou nebo Městečku Trnávce.[/]
V Jevíčku existovalo židovské osídlení pravděpodobně již od 14. století. Původně Židé nebydleli v ghettu, dokonce ještě v 16. století vlastnili domy na hlavním náměstí. Ale pravděpodobně již po polovině 17. století se museli do ghetta přesunout, nacházelo se severně od náměstí, uvnitř hrazeného města, v dnešní Soudní ulici a v západní části Růžové ulice. V letech 1862-1919 tvořilo území bývalého ghetta samostatnou politickou obec Jevíčko – Obec židovská. Původně měla 46 domů, po roce 1880 24 domů. Synagoga byla ve městě postavena již ve druhé polovině 17. století a byla původně dřevěná. Současná budova synagogy byla postavena uprostřed ghetta (v Soudní ulici) v klasicistním slohu mezi léty 1792-1794, v roce 1904 byla secesně upravena.V roce 1951 koupila synagogu Církev československá, přestavěla ji a přeměnila na svou modlitebnu. Budova synagogy (čp. 119) byla v roce 1993 zapsána Ministerstvem kultury jako kulturní památka. Po provedených opravách slouží objekt jako výstavní a koncertní síň. Na průčelí budovy byla umístěna pamětní deska obětem holocaustu.
V sousedství ghetta se nacházel starý židovský hřbitov, užíván byl do roku 1836 a v roce 1910 byla na jeho ploše postavena secesní stavba židovského chudobince. Za nacistické okupace byly všechny náhrobky převezeny na nový hřbitov (založen roku 1836 na ploše 5 603 m při silnici vedoucí do Zadního Arnoštova). Na tomto hřbitově proběhl poslední pohřeb v roce 1942, za války byl hřbitov značně poškozen. V 70. letech 20. století došlo ke zboření obřadní síně s kamenným desaterem ve štítu a hřbitov byl změněn na park. V jeho okrajové části zůstala ponechána jen symbolická skupina novějších náhrobků.
