Dnes je 6.6. a svátek má Norbert
Osada Světce, místními také někdy zvaná Svatá, leží na západním okraji třináctitisícového Tachova, přesto je ukrytá v lesích v údolí řeky Mže mezi Vápencovým a Světeckým vrchem a vrchem Vysoká. A skrytý mezi stromy se v této osadě skrývá poklad, který nedávno získal titul Národní kulturní památka.
Je to Jízdárna Světce, největší stavba svého druhu v České republice a druhá největší ve střední Evropě. Rozměrnější středoevropskou jízdárnu najdeme už jen ve Vídni. Světecký klenot je 60 metrů dlouhá a 26 metrů vysoká stavba, která byla dokončena v roce 1862.
Vybudovat ji nechal tehdejší majitel tachovského panství, kníže Alfréd I. Windischgrätz. Příliš dlouho si ji neužil, dne 21. března 1862 zemřel. A právě v den výročí jeho úmrtí a po 23 letech celkové rekonstrukce, byla v roce 2024 tato památka znovu otevřena pro veřejnost.
Průvodci vás přivítají v kostýmech
Výroční měsíc březen inspiroval personál zaměstnanců národní kulturní památky, aby pro letošní rok připravili pro návštěvníky kostýmované prohlídky.
Máme letos rok od slavnostního otevření po dokončené rekonstrukci, a tak jsme chtěli návštěvníkům nabídnout něco, co úplně běžně nezažijí,
vysvětluje ke kostýmovaným prohlídkám kastelán Pavel Voltr. „Speciálně pro tuto příležitost ušité oblečení vychází z oděvů, které se nosily v polovině 19. století právě v odvětví chovu koní a jezdectví. Kromě toho, že v tomto oblečení návštěvníky provázíme, tak si je mohou také prohlédnout jako součást expozice. A to jezdecké oblečení pro dospělé ženy, muže, ale i pro děti,“ dodává.
Za zavřenými dveřmi nezůstane téměř nic
Jízdárna Světce je otevřena po celý rok, v březnu od čtvrtka do neděle, od dubna pak od středy do neděle a ve dvou prázdninových měsících sedm dní v týdnu. Prohlídkový okruh s průvodcem je jen jeden a trvá 75 minut.
Při této prohlídce si návštěvníci projdou prakticky celým objektem. „Snažili jsme se okruh připravit tak, aby prohlídka nebyla jednotvárná. Takže při ní procházíme celou budovou, kromě hlavního sálu všemi ostatními prostory a místnostmi ve všech patrech. Dá se říci, že ukazujeme 95 procent budovy,“ vysvětluje kastelán Pavel Voltr.
Návštěvníci si tedy prohlédnou hlavní sál, stáj, čtyři ubytovací místnosti, kočárovou chodbu, knížecí lóže, ale také například byt kováře a expozici kovářství, dostanou se i na půdu, kde uvidí část unikátního krovu. Součástí prohlídky je rovněž expozice bylinkářství, která je také přístupná samostatně bez průvodce.
V expozici bylinkářství si návštěvníci mohou k některým bylinkám samozřejmě přivonět, aby si odnesli další zážitek,
upozorňuje kastelán a dodává, že pro letošní sezonu byla stálá expozice doplněná například fotografiemi ze života tří generací Windischgrätzů až po poslední generaci, která jízdárnu využívala ještě ve 30. letech minulého století.
A protože se občas návštěvníci ptají na největší jízdárnu ve střední Evropě, když ta tachovská je „až“ druhá, je v rámci prohlídky připraven zhruba tříminutový dokument o Španělské dvorní jízdárně ve Vídni (název je odvozen od španělského původu koní).
Už tady nemusela stát
Rekonstrukce Jízdárny Světce trvala 23 let. Město, které ji převzalo v roce 1991 do svého majetku, zachránilo stavbu před demolicí. Poté, co přestala sloužit svému původnímu účelu, měla různé využití. Jenže bez pravidelné údržby chátrala, až ji na začátku 80. let Ministerstvo kultury vyňalo z fondu památek a na přelomu 80. a 90. let se uvažovalo o demolici. Záchranné práce začaly v roce 2000 a vyžádaly si zhruba 100 milionů korun. Vedle městských peněz pomohly státní i evropské dotace. Ty přesáhly 50 milionů korun. „Bez finanční podpory ze strany IROP (Integrovaný regionální operační program – pozn. aut.) by se finální fáze rekonstrukce realizovala velmi pomalu a trvala by dalších několik desítek let,“ uvedl krátce po dokončení oprav starosta Tachova Petr Vrána.
Světce, to není jen jízdárna
Osada Světce nabízí svým návštěvníkům ale mnohem více než zmiňovanou národní kulturní památku. Jen pár desítek metrů nad jízdárnou se vypíná bývalý paulánský klášter z druhé poloviny 17. století, který dnes slouží jako střední průmyslová škola.
A hned naproti škole upoutají působivé ruiny. V polovině 19. století, v době stavby jízdárny, zde chtěl kníže Alfréd I. Windischgrätz vybudovat monumentální zámek, honosné rodinné sídlo. Po jeho úmrtí však stavba nepokračovala a zůstalo jen torzo.
Vrch a rozhledna Vysoká
Okolo jízdárny a ruin nedokončeného zámku vede také Naučná stezka Vysoká. Ta měří necelé dva kilometry a má na trase deset zastavení.
Zelenobílé značení vás zavede mimo jiné k dalším ruinám, tentokrát se jedná o malou zaniklou tzv. Husmannovu kapli. Dále kolem památného Šibeničního smrku dojdete ke kapli Panny Marie Lurdské a odtud už je to co by kamenem dohodil na vrchol kopce zvaného Vysoká (563 m n. m.).
A tento vrchol nabízí opět několik zajímavých atrakcí. Dominuje jim stejnojmenná rozhledna a památník bitvy u Tachova, ve které roku 1427 husité porazili křižácká vojska.
Rozhledna je z roku 2014 a stala se nejen dominantou vrchu Vysoká, ale prakticky celého Tachova. Nosnou konstrukci tvoří ocelový sloup, na němž jsou upevněny samonosné ocelové schody. Na vyhlídkový ochoz ve výšce 25 metrů je třeba zdolat 144 těchto schodů. Výhled ovšem stojí za to, Tachov máte jako na dlani a k tomu ještě pohled na nádherné hvozdy Českého lesa.
A v okolí rozhledny je možné také relaxovat – je tu dětské hřiště, pojaté edukativně se zaměřením na archeologii, nechybí turistický přístřešek, veřejné ohniště a gril. Zpět do Tachova je možné pokračovat pohodlnou asfaltkou lemovanou lipovou alejí, nebo se vrátit do osady Světce a odtud se dostat do centra města Knížecí alejí, případně po asfaltové stezce pro pěší a cyklisty.
A v samotném Tachově je pak možné najít další turistické zajímavosti, například zámek s klasickou zámeckou expozicí a sezonními výstavami, Muzeum Českého lesa, zachovalé městské hradby, či celou řadu možností sportovního vyžití.
Zdroj: Jízdárna Světce; Tachov-město
