Zábřežsko

Zábřeh

Město Zábřeh najdeme nad údolím Moravské Sázavy v západním okraji Mohelnické brázdy. Až do roku 1960 byl okresním městem a v určitých obdobích soupeřil významem s nedalekým Šumperkem. Založen byl v polovině 13. století a zpočátku, než klesl na poddanské město, byl dokonce městem královským. [/]
Moderní průmyslový rozvoj města je nerozlučně spojen s železniční tratí Olomouc – Praha, na níž se Zábřeh stal od roku 1845 důležitou křižovatkou. Původně tu byla rozvinutá textilní výroba, později přibyla i výroba keramiky, elektrotechnický a potravinářský průmysl. [/]
Historii Zábřehu odráží řada kulturních a uměleckých památek především v jeho centu. Pozornost si zaslouží farní kostel sv. Bartoloměje (1757), hřbitovní kostel sv. Barbory (1773), mariánský morový sloup (1713) a empírová kašna na náměstí (1829). Dům Pod podloubím, známý jako rodný dům Magdaleny Vizovské, manželky J. A. Komenského, je dnes sídlem městského muzea se stálou expozicí zábřežského rodáka, slavného cestovatele a polárního badatele Eskymo Welzla. [/]

Okolí Zábřehu

Západně od Zábřehu začíná zalesněné, hluboce zaříznuté údolí Moravské Sázavy, které spojuje Moravu s Čechami. Je tak úzké a plné zákrutů, že jím nevede ani silnice, ale jen železniční trať, využívající v těchto místech několika tunelů. [/]
Nad údolím, které se u Hoštejna poněkud rozšiřuje, stával kdysi na kopci stejnojmenný hrad. Dnes z něj již téměř nic nezbylo. Nemálo se o to přičinila i stavba železniční trati z Olomouce do Prahy, na kterou byly jako stavební materiál zbytky hradu použity. Asi proto se dnes v místech bývalého hradu tyčí nepřehlédnutelný kamenný obelisk, který stavbu železnice připomíná. [/]

Hrad Brníčko

Další hradní zříceninu na Zábřežsku najdeme v kopcovitém terénu Úsovské vrchoviny na východ od Zábřehu nad obcí Brníčko. Na rozdíl od těžko rozeznatelných zbytků hradu Hoštejn tvoří zbytky paláce, hradební zdi a základy hradních věží hradu Brníčko z dálky viditelnou dominantu kraje.[/]

Postřelmov a hrobka Bukůvků z Bukůvky

Jen pět kilometrů po silnici směrem na Šumperk na okraji obce Postřelmov zahlédneme po levé straně u kostela stojící hrobku Bukůvků z Bukůvky, někdejších rytířů a pánů sousedícího chromečského statku. Byla postavena v roce 1592, tehdy ještě jako součást areálu místního hřbitova.
Roku 1612 uzavřeli potomci Bukůvků s postřelmovskou obcí smlouvu, v níž se Postřelmovští zavázali na věčné časy hrobku udržovat. Že smlouvu dodržují, dokládá skutečnost, že zcela nedávno prošla hrobka generální opravou, včetně restaurování mumifikovaných členů rodu Bukůvků, kteří jsou v ní uloženi, a my bychom si její prohlídku neměli nechat ujít. Když už budeme v Postřelmově, můžeme si prohlédnout také zdejší kostel sv. Matouše z roku 1665 s oltářním obrazem od Ignáce Raaba. V letních dnech se můžeme rovněž vykoupat v místním „Pískáči“, nevelkém jezírku vzniklém za obcí těžbou písku. [/]


Na opačném konci Zábřežska nám nabídne osvěžení také osada Dolní Bušínov, která je i se svou vodní nádrží klidnou, příjemnou rekreační oblastí, nepříliš vzdálenou od Zábřeha. Její areál můžeme využít jako výchozí místo pro cyklistické výlety do okolí. [/]
Pokud pojedeme do Zábřeha po silnici od Mohelnice, budeme těsně před ním projíždět obcí Rájec. V katastru obce byly při archeologických průzkumech nalezeny památky lužické kultury. Až ze silnice lze spatřit patrovou zvonici z 2. poloviny 19. století, která je v oblasti ojedinělá, a pokud zastavíme, můžeme si v prohlédnout v parčíku chráněný středověky smírčí kříž z místa bitvy v roce 1468, přemístěný sem při stavbě železnice.[/]

Přírodní park Březná

Území Zábřežské vrchoviny rozkládající se západně a severozápadně od Zábřehu tvoří přírodní park Březná. Kopcovitý, málo obydlený terén s množstvím lesů a nesčetným počtem menších vodních toků je protkaný mnoha turistickými stezkami pro pěší i cyklisty. Delšími i krátkými, náročnými i odpočinkovými.[/]
Přírodním parkem Březná vede také několik pěkných, středně těžkých cyklotras. Jedna z nich je značená z Růžového údolí přes Drozdov a Jedlí do Svébohova, odkud můžeme pokračovat do Zábřehu po silnici přes Václavov a Růžové údolí nebo po lesní cestě vedoucí úbočím kopce Háječek (471 m n. m.) a Ovčáry (466 n. m.) a do Zábřehu přijet přes místní část Krumpach. Ze Svébohova se však můžeme také pustit po silnici přes Rovensko do Postřelmova.[/]

Trasy

Zábřežský okruh

Pěknou odpolední vycházku můžeme podniknout po značeném okruhu okolo Zábřehu, který vede přes obec Nemile, podél vodní nádrže Nemilka, vybudované nad ní na stejnojmenném potoce (bohužel koupání je tu zatím zakázáno) a dál lesními cestami přes Růžové údolí do Krumpachu, dnes místní části Zábřehu. [/]

Ze Zábřeha na Hoštejn

Poněkud náročnější už je celodenní pěší výlet přes Růžové údolí, Pivonín a Drozdovskou pilu do Hoštejna, při kterém je třeba vyšlapat nejeden kopec. Vydáme-li se ze Zábřehu po červené na západ, vystoupáme nejdříve na Klárinku, odkud uvidíme údolí potoka Nemilky, kam se spustíme a lesíkem pod kamenolomem na Račici dojdeme k restauraci v Růžovém údolí. Odtud nás až na Drozdovskou pilu povede žlutá značka „cestou nepokořených“. Svůj název získala proto, že prochází krajem partyzánského odboje za druhé světové války, který zaplatila řada zdejších vlastenců životem. Po stezce narazíme na řadu jejich pomníčků. Z Růžového údolí vystoupáme po žluté do Pivonína. Z návrší nad obcí jsou vidět jesenické hory jako na dlani. Zhruba po jednom kilometru další chůze narazíme v lese na nově rekonstruovaný partyzánský bunkr. V okolních lesích jich je více, ale zub času je poznamenal tak, že většinu z nich už nenajdeme. Za Drozdovem se cesta vine nad úbočím hlubokého žlebu, který ústí v malebném údolí říčky Březné s letoviskem Drozdovská pila, kde se můžeme v místní hospůdce občerstvit. Scházejí se tu turisté, výletníci, houbaři i rybáři. Z Drozdovské pily až do Hoštejna se cesta vine podél říčky Březná. V její průzračné vodě se prohánějí pstruzi, okolní louky hýří od časného jara květy sněžek, bledulí a křivatce. Pokud si vybereme k výletu jaro nebo podzim, můžeme při chůzi obdivovat i okolní stráně pokryté smíšenými lesy, hrající na jaře všemi odstíny zelené a na podzim hýřící paletou barev, které by malíř jen stěží namíchal. Dnes tu všude vládne mír, ale ke konci druhé světové války bylo toto údolí svědkem partyzánských bojů. Okolní lesy jsou také dodnes plné munice, kterou sem Němci před ústupem nechali navézt. Koho příliš nezmohlo asi dvanáct již ušlých kilometrů, může se v Hoštejně ještě vyšplhat na kopec nad obcí a prohlédnout si zbytky zdejšího hradu, případně se vyfotit u zde stojícího obelisku. [/]

Ze Zábřeha do Šumperka přes Brníčko

Dalším zajímavým nenáročným celodenním výletem, při kterém ujdeme asi 16 km, může být návštěva zříceniny hradu Brníčko. V tomto případě se ze Zábřehu vydáme po červené na východ. Počáteční tři kilometry cesty vedou po hrázi bývalého Závořického rybníka, který se rozkládal od hráze směrem na Postřelmov. V Lesnici, kam po rovině záhy dojdeme, si můžeme udělat v restauraci u kostela první zastávku a po občerstvení pokračovat údolím do Brníčka. Již zdáli uvidíme na kopci siluety romantické zříceniny stejnojmenného hradu, vypínajícího se nad obcí. Hned na začátku Brníčka nás přivítá u cesty stojící románský kostel Narození P. Marie s pozdějšími úpravami z konce 18. století. Po občerstvení v sousedním hostinci U Kouřilů se vydáme obcí k hradu a cestou si můžeme při chůzi prohlédnout i některé zajímavé lidové stavby hospodářských budov. U mostu přes Loučský potok odbočíme doprava. Zde nás čeká snad jediný náročnější výstup na této trase, ale úsek není dlouhý a rozhled z kopce nám bude bohatou odměnou za vynaloženou námahu. Po prohlídce zřícenin hradu Brníčko se vydáme modře značenou turistickou stezkou přes kopec Šebená (417 m n. m.), na kterém se údajně odbývaly popravy poddaných, do Dlouhomilova a odtud přes Třemešek do Šumperka. Renesanční zámek Třemešek byl vybudovaný v letech 1857-1863 na místě stejnojmenné vsi, zaniklé již v 15. století. I když objekt není přístupný, při troše štěstí si můžeme zvenku prohlédnout renesanční portál s reliéfy rytířů Bukůvků z roku 1587. Cestou do Šumperka budeme míjet třemešské rybníky se zajímavou flórou a faunou.[/]

Z Lesnice na Bradlo

Vyznavači nedotčené přírody si možná nedají ujít krásnou trasu (asi 14 km) vedoucí po zelené značce z Lesnice přes rezervaci Pod Trlinou na Bradlo (599 m n. m.). Z něj můžeme sejít po modré přes Tři kameny (558 m n. m.) do Libiny. Železniční stanice je na kopci nad obcí, ale určitě stojí za to podívat se i do obce.