Za křehkou krásou do Lužických hor
Křehká krása je pro Lužické hory jako zaklínadlo. Je to lákadlo v podstatě na cokoliv – na daleké výhledy, staleté bukové lesy, pitoreskní pískovcové útvary, flóru prorůstající mezi čedičovými varhany. Ale spojení křehká krása a Lužické hory znamená hlavně místní sklářskou tradici.
Výroba skla na tomto územíí započala ve 13. století v Nové Huti pod Bouřným. Sklo jako surovina se nachází v přírodě ve dvou formách – jako nerost křemen a jako písek s vysokým obsahem křemičitých zrn. Právě proto se neosídlené pohraniční lesy staly ideálním místem pro zahájení výroby skla. Z místních lesů se těžilo dřevo pro topení ve sklářských píckách a zároveň zde bylo množství křemenných žil. Lužickohorští skláři měli privilegia těžby dřeva a lovu zvěře udělená rodem Ronovců. Ke konci 15. století bylo v Lužických horách hutí nepočítaně. Se sklářským řemeslem se to mělo jak na houpačce. Při každé ekonomické krizi se blížilo zániku, ale vždycky znovu našlo svůj směr a povstalo jako fénix z popela. Pojďme si projít několik míst spojených s výrobou a zušlechťováním skla.
Kamenický Šenov
Město, jehož historie i současnost je úzce svázána se sklem. Nachází se zde nejstarší sklářská škola v Evropě, sklářské muzeum a také zde sídlí několik sklářských hutí, firem a studií. Místní brusič skla Josef Palme byl jedním z prvních, kdo zavedl sériovou výrobu lustrů. Jeho ověskový tereziánský lustr bude slavit již 300. narozeniny.
Kamenický Šenov je na svou minulost patřičně pyšný, a proto je celé město protkané připomínkami na sklářský průmysl. Namátkou jsou to třeba sklářské lavičky, které využívaly k odpočinku ženy nosící nůše plné skla za rafinéry. Nebo třeba osvětlené zastávky s instalacemi z křišťálu, které dekorovala Preciosa Lighting, nebo zajímavou instalaci přímo u Panské skály, které ukazují sklářské řemeslo v té nejčistší podobě – jako umění pro potěchu duše.
Jedna z nejstarších skláren ve střední Evropě se nalézá u Dolního nádraží v Kamenickém Šenově, Sklárna Jílek 1905. Architektonickou perlou je zajímavá kovová nosná konstrukce sklářské hutě. Sklárna se specializuje na výrobu foukaného barevného skla, které můžete koupit například ve sklářském muzeu, nebo přímo na nádraží v kavárně Druhá kolej.
O historii výroby lustrů se dozvíte více v odstaveném historickém vagonu u sklárny Jílek. Můžete si projít proměnu designu lustrů v průběhu času doplněnou o zajímavé vizuální efekty. Otevřeno podle kavárny sídlící vedle.
Nový Bor
Sklo a Nový Bor jsou v symbióze. Město od svého založení bylo centrem exportu, velmi zdárně se zde sklo obchodovalo, vyrábělo, zušlechťovalo brusem, malbou, rytím. Světovou proslulost městu získal nejen sklářský mág, průkopník a objevitel řady nových technologických postupů Bedřich Egermann. Nový Bor je dodnes sídlem jak menších hutí a rafinérií, tak proslulých značek, jako je Crystalex nebo Lasvit.
Netradiční zážitek dopřeje Restaurace Huť, která je propojena se sklářským studiem, galerií a muzeem Novotny Glass Studio. Kulinářské umění se tak propojuje skrz skleněnou stěnu s tím sklářským.
Sklu zaslíbená je i obec Kunratice u Cvikova. Přestože se tu historicky sklo nikdy nedělalo, dnes tu má sídlo sklářské studio Jiří Pačinek, který se specializuje na umělecké sklo. Mezi jeho počiny patří například Skleněná zahrada, která přiléhá ke sklárně, nebo Kříšťálový chrám, což je kostel vyzdobený více než stovkou autorských prací Jiřího Pačinka.
Svojkov kromě Modlivého dolu ukrývá i rodinnou sklárnu Haidl a syn zaměřenou na výrobu historického skla. Nazelenalé lesní sklo vás vrátí o několik staletí zpět. Pod rukama šikovných sklářů se tu vytváří vikingské a renesanční sklo, gotické poháry a další repliky historického skla, což zhusta využívají filmové štáby.
Bořek Šípek, slavný designer, je s Lužickými horami a sklem velmi propojen. V roce 1994 se spolupodílel na vzniku sklárny v budově bývalé střižny sametu v Lindavě, dnes proslulá huť a krčma AJETO. Právě zde vznikají trofeje pro Tour de France nebo divadelní ceny Thálie.
V roce 2022 slavíme Mezinárodní rok skla a lze bez nadsázky konstatovat, že myšlenka oslavit tento svátek padla v Lužických horách skutečně na úrodnou půdu. Sklářská muzea, školy, hutě a rafinérie, sklo ve veřejném prostoru, sklářská sympozia, soutěže, turistické stezky a exkurze do provozů, to vše se nabízí v hojné míře.
Více informací získáte: https://sklo.doluzihor.cz/
Autor: ©Alžběta Němcová
