Z Králík do tří pohoří

Králíky

V severovýchodním koutku Čech se ve sníženině Králické brázdy rozprostírá město Králíky. Dnes už je jen nesnadné uvěřit, že tu kdysi panoval docela čilý hornický ruch. Mezi 14. a 17. stoletím se v okolí těžily rudy rozličných kovů, na což poukazuje i městský znak se dvěma zkříženými hornickými kladivy a stříbrným mečem. Jeho vyobrazení je i poutavou součástí dlažby na králickém náměstí před klasicistní radnici. Hodnotný střed města je nyní městskou památkovou zónou a k dominantám zde patří zejména kostel sv. Michala, budova Městského muzea; na Malém náměstí zase zaujme barokní brána, odkud stoupá křížová cesta (kapličky) k církevnímu areálu na Mariánském kopci v Dolní Hedči.[/]


Králická brázda je sevřená mezi svahy třetího nejvyššího pohoří v ČR Králického Sněžníku, Suchého vrchu na východě Orlických hor a výběžků Hanušovické vrchoviny. Díky síti značených cest lze Králíky dobře využít jako východisko do všech výše uvedených horských partií. Například červeně značená cesta spojuje přes Králíky masív Králického Sněžníku s Orlickými horami.[/]

Na Kralický Sněžník

Pokud se po ní vydáme z Králík severním směrem – tedy na Králický Sněžník (1423 m n. m.) – čeká nás poměrně zdlohavý (20 km) výstup. Ještě v podhůří před Prostřední Lipkou mineme po 1 km Vojenské muzeum Králíky s expozicí věnovanou předválečnému opevnění státní hranice (bunkr U cihelny), ukázkám dobové vojenské techniky atd. Za údolní Prostřední Lipkou trasa stoupá přes návrší Roudný (671 m n. m.) a Na vyhlídce (753 m n. m.) do oblasti převážně zalesněného západního hřbetu pohoří, už vysoko nad údolím horního toku Moravy. Do vrcholové partie se přiblížíme od Vlaštovčích kamenů po státní hranici souběžně s polskou turistickou cestou. Z této trasy můžeme nad Horní Lipkou a Horní Moravou odbočit po modrých značkách k 2,5 km vzdálenému turistickému hraničnímu přechodu Horní Morava-Jodlów s možností výstupu (po polské zeleně značené „hřebenovce“) na horu Klepý (1144 m n. m.) v jižním uzávěru západního (hraničního) hřbetu pohoří. Polští sousedé jí výstižně říkají Trojmórski Wierch – „Trojmořský vrch“, protože odtud odtéká voda do tří moří: Černého, Baltského a Severního. [/]
Mnohem užívanější výstupovou trasou (dlouhou 9,5 km) na vrchol Králického Sněžníku je ovšem žlutě značená cesta od „konečné“ autobusu (z Králík) a parkoviště v horní části obce Velká Morava (v blízkosti lyžařského areálu). Cesta stoupá zprvu zvolna proti toku bystřiny Moravy, náročnější část výstupu na nás pak čeká od jeskyně Tvarožné díry (nepřístupné) přes úžinu Ve strži, kde při vydatné sněhové nadílce hrozí i lavinové nebezpečí. Mineme Sněžnou chatu a nad srubem horské služby se napojíme na výstupové trasy, přicházející z moravské strany od Starého Města pod Sněžníkem nebo z Podlesí. Do vrcholové části Králického Sněžníku nám odtud zbývají ještě necelé dva kilometry náročnějšího výstupu, v závěrečné fázi už nad horní hranicí lesa. Mineme základy někdejší horské chaty se známou soškou slůněte a s pěkným výhledem na Hrubý Jeseník a pásmo Rychlebských hor, nepochybně se zastavíme i u studánky s pramenem Moravy, odkud na vršek stoupá sice strmá, ale už docela krátká stezka. Vrchol Králického Sněžníku s turistickým hraničním přechodem a sutinou někdejší polské rozhledny nabízí nádherný kruhový výhled.[/]

Do východních Orlických hor

Z města Králíky se můžeme po červených značkách vydat i do východní části Orlických hor s vyhlídkovým Suchým vrchem (995 m n. m.) a přístupnou „betonovou pevností“ na Boudě. I tato trasa je však poněkud zdlouhavá (16 km) a lze si ji výrazně (téměř o dvě třetiny) zkrátit dojezdem na jižní okraj obce Boříkovice. Odtud červené značky po necelém kilometru vejdou do lesa, kterým vystoupíme až na horský hřbet v blízkosti Boudy (ke vchodu do pevnostního muzea odtud zbývá ještě necelý 0,5 km po zelených značkách). Červené značení stoupá po hřbetu k jihu, přejdeme skalnatý a vyhlídkový předvrchol Bradlo už v blízkosti rozhledny na Suchém vrchu s pěkným výhledem na pásmo Orlických hor do Podorlické pahorkatiny a na masiv Králického Sněžníku. Přilehlá horská chata je po požáru uzavřená. Červené značení pokračuje (spolu se zeleným) do sedla Hvězda, kde se nabízí několik možností pokračování horské vycházky. Po červených bychom sestoupili přes obec Orličky do Jablonného nad Orlicí (12 km), zelené pokračují (1 km) do Červenovodského sedla (814 m n. m.) na silnici č. 11 s autobusovým spojením do Červené Vody nebo Jablonného nad Orlicí. V sedle bývá živo především v zimních měsících, protože partie směrem k Bukové hoře (958 m n. m) a nad Čenkovice jsou propletené hustou sítí udržovaných běžkařských stop. Z Hvězdy můžeme sestoupit také po modrých značkách na králickou stranu, a to východním svahem do Červené Vody (3 km) s autobusovým a vlakovým spojením do města Králíky.[/]

Na západ Hanušovické vrchoviny

Králíky jsou však vhodným východiskem také do mnohem méně známé Hanušovické vrchoviny, respektive do její západní části s pásmem Hedečských vrchů a horou Jeřáb. Ta je nadmořskou výškou 1003 m nejnižší z tisícimetrových pohoří na území naší vlasti. Přes její poměrně strmý vrcholek přechází jednak hlavní evropské rozvodí, jednak lesní cesta, která však značená není, takže zdejší vrcholová knížka se podpisy náhodných turistů zaplňuje jen pozvolna. Mnohem využívanější je žlutě značená trasa, na kterou můžeme nastoupit v Králíkách nebo v Dolní Hedči se skvostným církevním areálem na Mariánském kopci. Z Králík je tato trasa provázená kapličkami křížové cesty a z Mariánského kopce (dostupného také po silničce z Králík do Horní a Dolní Orlice) si můžeme vychutnat krásné výhledy, rozevřené zejména na masív Králického Sněžníku. Ještě širší – doslova kruhový – výhled se otevírá z volně přístupné rozhledny hedečském návrší Val (789 m n. m.) při dalším pokračování žlutě značené cesty. Ta pak klesne do sedla se silničkou z Horní Orlice do Zlatého Potoka a po vyznačené odbočce si tu odtud můžeme „odskočit“ (asi 1,5 km) k nedávno upravené pramenné studánce Tiché Orlice. Žlutě značená trasa pak pokračuje severním úbočím Jeřábu (už mimo oblast Orlickoústecka) do lesní partie s kostelíkem Svaté Trojice (v 862 m n. m) a Severomoravské chaty.