Vysočany a Libeň, Podviní, Na Proseku, Střížkov, Rokytka

VYSOČANY A LIBEŇ
Pouť začneme na vysočanské radnici. Patrová budova vznikla roku 1888, ale byla stržena. Postavila se nová roku 1911, ale jen polovina, budova byla často přestavěna. Hlavní středový tříosý rizalit se dostal mimo střed budovy, má mohutnou atiku ukončenou štítem předstupujícím před střechu. Nad ní se tyčí čtyřhranná věžička s ochozem, ukončená osmibokým baldachýnem s helmovitou střechou s makovicí. Uprostřed je vchod lemovaný sloupy, jež nesou balkon. Uvnitř budovy vítá návštěvníky klenutý vestibul a trojramenné schodiště s balustrádovým zábradlím. V místech dnešní ulice Mlékárenské a Freyovy stávala u jednoho z dvorů koncem 15. století vysočanská tvrz. Pozůstatky byly nalezeny ve sklepech domu čp. 25. V sousedství stával Špitálský dvůr. Rekonvalescenci tu trávili zranění vojáci, jeden hrob z pruské války roku 1866 označoval zachovaný dřevěný kříž na kamenném podstavci, který dnes stojí ve Svatyni Krista Krále v Kolbenově ulici. Dlouho se čekalo právě na výstavbu tohoto kostela, který dokončili roku 1930. Prostor mezi kaplí byl zastavěn domy a zřízen měl být jen civilně vyhlížející průchod, bez označení kostel. Litinový kříž stojí pod ulici U Vysočanského pivovaru. Do dnešních dob se nedochoval vysočanský zámeček. Zcela zdevastovaný byl zbourán koncem 80. let minulého století, z překrásné zahrady ve Zbuzkově ulici zůstaly jen dva stromy-jinany ( gingka ). Typickým prvkem bývaly i usedlosti, po kterých se dnes zachovaly jen místní názvy, třeba i stanic tramvaje. Krocínka byla jednopatrová stavba s velkou zahradou. Na pravé straně cesty z Vysočan do Proseka leží starý zemědělský dvorec Fleisnerka, zapsaný v zemských deskách. Naší doby se nedočkaly půvabná Jetelka, Čvančarka, Hytlovka, Balabenka a další. Pod pojmem Harfa si dnes představíme novou nákupní galerii vedle haly Sazka a stanice metra Českomoravská. V minulosti tu byl zájezdní hostinec, kde hrávala harfenistka a při výkopech r. 1892 se tu nalezla ohořelá harfa, název tedy zůstal. Palmovka bývala dvorem s vinicí a chmelnicí rodiny Palmů. Ulice k Fišpance je odvozená od zpracovávání velrybích kostic. Na Sokolovské u Klímovy ul. stojí repliky dřevěné zvoničky z 19. stol., zakončené kuželovou šindelovou stříškou, a boží muka. Zajímavou architektonickou památkou je Dlabačova vila. Vilu čp. 784 na Krocínce vystavěl arch. A. Dlabač v retrospektivním stylu pražského baroka. Dílem moderní doby jsou pětipodlažní budovy v konstruktivistickém duchu ve Špitálské ulici od architekta V. Frýda. Ve čtvrti žila malířka Karolina Hilbert-Reifová a její synové Kamil Hilbert, architekt a restaurátor a Jaroslav Hilbert, dramatik a kritik.
PODVINÍ
Pod tímto názvem je dnes známý krásně upravený park. Leží naproti Vysočanské poliklinice poblíž nádraží Vysočany. Je uzpůsoben pro pohyb rodin s dětmi, pěkná je úprava dětských hřišť, altán na travnatém vršku, mnoho laviček u záhonů s květinami a především vodní ráj s malými rybníčka a kaskádkami, kde jsou exotické ryby. V horní části je umístěn zčásti kamenný i dřevěný hrad, který mohou děti prolézat stejně jako dospělí. V sousedství je lanové centrum Proud, kde mají mnohé lektory a cvičiště pro sporty. Podviní je nejstarší osídlenou částí Libně pod někdejšími vinicemi na hranici Prahy 8 a 9. Tvrz, dvůr a mlýn tu stávaly už za Jana Lucemburského. Zbyla obytná budova někdejšího mlýna skrytá v zahradě, na sev. okraji pozemku stojí zarostlý vjezdový pilíř, jediný svědek staré tvrze. Na břehu Rokytky stojí torzo viničné usedlosti Kolčavky. Na poč. 19. stol. se jí pokusil svobodný pán Václav Ubelli ze Siegburgu přestavět na reprezentační sídlo. Přestavbu na zámeček s parkem dokončil další majitel, hrabě Deym. Anglický generál Thomas of Brady dal na pozemku upravit anglický park, ve kterém využil křivolakého toku Rokytky k vybudování malých jezírek. Kolčavka připadla Františku Čuprovi, který vybudoval střední hospodářskou školu, kde studovali Julius Grégr či Vítězslav Hálek, proto se stala národním centrem s divadlem a knihovnou. Rozvoj přerušil železniční násep, objekt se změnil na byty a výrobny, zbořila se věž.
NA PROSEKU
Dominantou starého Proseka je kostel sv. Václava, trojlodní románská bazilika z druhé poloviny 11. století. Kolem roku 1200 byl poprvé přestavěn, po r. 1470 stavbu upravili ve slohu vládnoucí gotiky, kdy hlavní loď sklenuli žebrovitou sítí. Roku 1572 přistavěli renesanční předsíň, r. 1712 v průčelí vztyčili hranolovou věž. Dnešní podobu s barokní cibulovitou bání získala při přestavbě roku 1732. Ještě v r. 1770 přistavěli sakristii. Rozšíření oken v presbytáři narušilo stabilitu věže a pod tíží zvonů se začaly objevovat trhliny, pro zvony vystavěly samostatnou zvonici. Uvnitř jižní lodi se dochovaly zbytky románských maleb. Na hlavním oltáři je umístěn obraz patrona kostela sv. Václava od jezuitského malíře Ignáce Raaba z pol. 18. století. Cínová křtitelnice pochází z roku 1622, presbytář je vyzdoben malbami Josefa Stettera v r. 1770 s motivy ze života sv. Václava. Dnešní hlavní vchod hřbitova a kovaná železná mříž pocházejí z roku 1930, starý vchod je zdoben půvabným barokním portálem z r. 1770. Prosecká fara je jednopatrová raně klasicistní budova, jejíž průčelí zdobí socha sv. Jana Nepomuckého. V polích stojí tři znovu opravené barokní kapličky směrem na Kbely z roku 1670 při někdejší staroboleslavské cestě. V r. 1994 byl na starém proseckém náměstí umístěn zrestaurovaný vinařský sloup. V ulici Na Proseku stojí barokní sousoší Piety, dříve od libeňské Svatováclavské cesty. Z Proseku na Kelerce vede známá bobová dráha, kde se dá sjíždět na bobech i sáních na délce 800 metrů. Zajímavé jsou spirály a zatáčky, zpět vás vyveze vlek. Dětem musí být minimálně osm let a do patnácti mohou jen s doprovodem rodičů. Park Přátelství se budoval v letech 1976-78 na základě plánů Otakara Kučery a obsahuje řadu vodotečí: rybníček, fontány na ostrově, kaskádu a větší rybník. S výstavbou metra se pozměnil. Prosecké skály na ploše 2,33 ha. Ve stráni pod ulicí Nad Kundratkou se nalézá opuštěný systém podzemních prostor, vzniklý při těžbě písku. Hrubší pískovce obsahují valouny černých silicitů a chodbičky mořských raků. Podzemí je hnízdištěm netopýrů, např. netopýra ušatého. Chodby se občas propadají, což se projevuje na povrchu viditelnými trychtýřovitými prohlubněmi, nazývanými pinky. Především v západní části je teplomilná květena, jako máčka ladní nebo kokrhel menší. Na výchozech pískovcových skalek přežívají brouci stepního charakteru.
STŘÍŽKOV
Sídlí zde klub FK Bohemians Praha z druhé ligy, hraje na Proseku. Hrají se ve čtvrti taky všechny možné jiné sporty, v Habartické ulici je další zrekonstruovaný areál. Z původní vesnice se zachoval Svatojánský poplužní dvůr čp. 1, který vyrostl jako rozlehlý barokní objekt v 18. století, v 19. stol. byl rozšířen. V sousedství staré novorenesanční školy stojí renovovaná kaplička z roku 1909 se zvoničkou na vrcholu střechy. Stanice metra linky C Střížkov z roku 2008 je nejkrásnější v Praze, tvoří jí oceloskleněná konstrukce, půdorysem připomínající kapku vody, ale lidé jí překřtili na velrybu.
ROKYTKA
Rokytka nabízí regulované koryto, splutelné 10 kilometrů. Při vypuštění Kyjského rybníka se řečiště naplní po okraj vodou a lodě proplouvají městskými parky. Obtížnost je jen WW1, tedy mírně tekoucí voda bez záludností, vhodná pro otevřené turistické kánoe, kormidelník musí umět ovládat loď, jen ale v uzavřené nebo nafukovací lodi. Pevné lodě ke Kyjskému rybníku je nutno přivézt autem, u hráze je možné zaparkovat. Blízko je metro Hloubětín nebo Rajská zahrada. Rokytku zvládnou zavřené a nafukovací kánoe nebo kajaky, rafty nelze doporučit kvůli úzkému potoku. potřeba je plovací vesta, přilba a záchranná házecí šňůra. Splutí vyžaduje pouze základní zkušenosti s pádlováním. 10 kilometrů trvá 2-3 hodiny, mohou jet i rodiny s dětmi. Všechny jezy a stupně mohou být nebezpečné, protože se pod nimi tvoří vodní válce, které vodáky stahují pod jez. Je proto nezbytná záchrana, kterou poskytují vodáci z pádlující skupiny.