Valašsko aneb na skok do Švestkozemě
Těžko bychom v naší zemi hledali svéráznější region, než je Valašsko. Svědčí o tom i instituce nazvaná Valašské království, která vydává své „cestovní pasy“ a má svého samozvaného krále, čili zakladatele. Tradice, kultura i krásná příroda, to vše se v této oblasti skrývá.[/]
Bystřice pod Hostýnem a okolí
Naši cestu skrze Valašské království započneme v Bystřici pod Hostýnem. Toto městečko, ležící na samém úpatí Hostýnských vrchů, vzniklo na křižovatce obchodních cest. Mezi největší turistická lákadla zde bez pochyby patří Loudonský zámek, který je s průvodcem přístupný veřejnosti. Na zámku se nachází mnoho expozic věnujících se regionu, jako je kupříkladu výstava bystřické a rajnochovické keramiky. Nechybí zde ani sezónní výstavy moderního umění. Mezi další dominanty města patří kostel svatého Jiljí či barokně klasicistní kaple na starém Loudonském hřbitově. Ve městě najdeme i unikátní platanovou alej, pocházející v poloviny devatenáctého století. Ve městě se často konají různé folklórní slavnosti, plné barevných krojů, tance a zpěvu.[/]
Na vrchu Hostýně
Z Bystřice se vydáme po červené, a zároveň modré značce směrem na Hostýn. Na samém kraji Bystřice potkáme i barokní boží muka. Vrchol Hostýn je viditelný již z velké dálky a dostaneme se na něj po červené turistické značce, která se odpojuje od modré těsně před samotným výstupem. Hostýn samotný býval keltským hradištěm, sídlem Slovanů, ale i poutním místem. Tím je ostatně dodnes. Je opředen mnoha pověstmi a byl shledán natolik významným pro naši kulturu, že z něj pochází jeden ze základních kamenů Národního divadla v Praze. Na vrcholku najdeme rozhlednu, která nabízí krásné výhledy do kraje a z daleka viditelnou větrnou elektrárnu. O tom, že se jedná o poutní místo svědčí i to, že ve spodní části rozhledny nalezneme kapli svatého Kříže, dále pak poutní baziliku Nanebevzetí Panny Marie, skrývající ojedinělou sochu Panny Marie v životní velikosti, a nádhernou křížovou cestu z počátku dvacátého století. Poutníky po cestě osvěží pramenitá voda, která prý má léčivé účinky.[/]
Cestou na vrch Hostýn jsme překročili hranice přírodního parku Hostýnské vrchy. Teď se tedy budeme toulat po hornaté oblasti plné příjemných překvapení. [/]
Přes Obřany do Rusavky
Z Hostýna se vydáme opět po červené značce, až ke zřícenině hradu Obřany, kde se též nachází přírodní rezervace. Po cestě narazíme na studánku Táborského a Ondrušky, kde v letních měsících můžeme svlažit hrdlo. Jak brzy zjistíme, studánky nejsou v hostýnských vrších ničím neobvyklým.
Ke zřícenině jsme se mohli dostat i cestou po modré a zelené, a to přes vrch Sklaný, kde se nachází několik cvičných horolezeckých stěn a kolem studánky Antka Veverky. Ze Skalného po modré nebo z Obřan po červené se dostaneme do svérázné obce Rusava. Zde se nachází četné památky lidové architektury, muzeum, další ze studánek, tentokrát Hurbanova, evangelický kostel či kostel Povýšení svatého Kříže. Je to skutečně svérázné místo, které stojí za návštěvu.[/]
Křížem krážem Hostýnskými vrchy
Na další cestu se vydáme po modré. Opíšeme tak pomyslný půlkruh kolem rekreační oblasti Ráztoka a na rozcestníku Pod Ondřejovskem se po zelené vydáme do Ondřejovska. Zde se nachází přírodní rezervace, v jejíž těsné blízkosti vede naučná stezka, na kterou se můžeme napojit v rezervaci Bzová. Ta nás provede nejzajímavějšími přírodními památkami oblasti, mineme i další dva prameny a nakonec se dostaneme až k rozsáhlé zřícenině hradu Lukov.[/]
Odtud se vydáme po červené přes obec Vlčková až k obci Držková. Nedaleko ní se nachází Holíkova rezervace, kde nalezneme zajímavé skalní útvary. Následuje trochu delší přesun po zelené Cestě partyzánské brigády, ač do obce Hošťálková. Zde najdeme zámeček a četné zbytky bunkrů, které připomínají valašský odboj. Z Hošťálkové se vydáme na sever po žluté značce. U rozcestníku Končiny pak zvolíme červenou, která se po chvíli napojí na zelenou značku, která nás dovede až do obce Lázy, kde můžeme obdivovat tradiční dřevěnou valašskou zvoničku. Setkávají se zde tři turistické trasy a my si vybereme tu červenou, která nás dovede až do Rajnochovic a to kolem Kuželova památníku, rezervace Vřesoviště Bílová, přes vrch Klínec.[/]
V Rajnochovicích nalezneme další z četných pramenů, pramen svaté Anny. Je to jedno z turistický středisek oblasti, čemuž se není co divit, V blízkosti obce narazíme hned na dvě zříceniny hradů, ke kterým se můžeme dostat po cestě vedoucí na západ do Podhradní Lhoty nebo postupně po červené, žluté a zelené turistické značce vedoucí před Rosošné. Větší z bývalých hradů, po kterém však zbyly pouze příkopy a nějaké to opevnění je Šaumburk, menší z nich je Zubříč, ze kterého se dochovalo jen pár zdí.[/]
Když už se nacházíme v Hostýnských vrších, bylo by téměř hříchem vynechat nejvyšší vrchol této vrchoviny, Kelčský Javorník, který se nachází ve výšce 864,7 metrů nad mořem. Na něj se dostaneme po zelené značce, která vede kolem obou zřícenin. Půjdeme při tom přes další vrch, Černou bařinu. Kelčský javorník je zároveň přírodní rezervací, nicméně tím, že je jeho vrchol zalesněný, jsou výhledy odtud značně omezené. Budeme-li ještě chvíli pokračovat po zelené, dostaneme se brzy na rozcestí u Jarošova památníku, kde se napojíme na žlutou značku, která nás svede dolů – a pak zase nahoru – na vrch Čerňava. Cestou po žluté si navíc můžeme udělat malou odbočku, taktéž značenou žlutě, k partyzánskému bunkru. Na Čerňavě se napojíme na zelenou a po chvíli chůze narazíme na rezervaci Smrdutá, v níž se nachází pseudokrasová puklinová jeskyně. A nakonec se po zelené a navazující žluté dostaneme zpět do Bystřice.[/]
Přes zříceniny a westernové městečko do Hlešova
Další z výletů můžeme namířit na opačnou stranu, směr Holešov. Se zříceninami, jako kdyby se tu roztrhnul pytel a tak cestou do Holešova narazíme v obci Bílavsko na zříceninu hradu Chlum, ze které se nezachovalo téměř nic, krom hradních valů. O něco víc se toho zachovalo z hradu Křídlo, na který narazíme, půjdeme-li z Hlinska pod Hostýnem po modré turistické značce. Nedaleko se nachází i další zřícenina, Kasařov, ten byl po čase přestavěn na lovecký zámeček. Je nejlépe dostupný z obce Prusinovice, do které se dostaneme po cestě z Hlinska. [/]
Cestou do Holešova ještě mineme zajímavou obec Jankovice, kde nás čekají zážitky ve stylu Divokého západu. Konají se zde totiž westernové show.
Putování po Valašsku zakončíme v Holešově, městě, kde se setkávají dvě kulturní oblasti, Valašsko a Haná. Samotné město je kulturním skvostem. Na náměstí dr. Edvarda Beneše najdeme morový sloup, v Americkém parku památník vojákům, kteří v napoleonských válkách zemřeli v Holešovské nemocnici. Dominantou města je kostel Nanebevzetí Panny Marie, ke kterému byla přistavěna i zvláštní černá kaple, která sloužila, jako rodinná kaple rodům Rottalů a Vrbnů. Nachází se zde i významný ranně barokní zámek, který je v současné době v rekonstrukci. Náleží k němu i krásné francouzské zahrady. Podstatným kulturním dědictvím města jsou i Stará „Šachova“ a Nová synagoga a židovský hřbitov. Svědčí o silné židovské komunitě.[/]
Ve městě existuje i turistický poznávací okruh označený žlutobílým čtverečkem, který nás provede po historicky nejcennějších místech ve městě. Po domluvě v městském infocentru je dokonce možné jej absolvovat i s výkladem.
V budově staré holešovské radnice je navíc umístěno Městské muzeum a galerie, která se ve svých expozicích věnuje zejména místním rodákům a umělcům. K vidění je i stará Zemanova kovárna s původním vybavením.[/]
V Holešově tedy naše putování po cípu Valašského království končí. Přestěhujeme se tedy do země „ogarů a cérek praotce Čecha,“ a to konkrétně na Hanou a do pohádkové Kroměříže.
