Uhříněves, Hájek, Netluky

UHŘÍNĚVES
Bývalé město, dnes pražská čtvrť a katastrální území na Říčanském potoce na jihovýchodním okraji Prahy. Nachází se na Říčanském potoce při silnici na Říčany. První zprávy o Uhříněvsi pocházejí z roku 1227. V roku 1292 se dostala do vlastnictví řádu templářů, kteří tu měli komendu, kterou přestavěli na tvrz, sídlo řádových správců a vladařů. Malostranští johanité tady vystavěli malý kostelík. Později zde měli panství Smiřičtí ze Smiřic, kterří dali postavit nové panské sídlo. Tvrz se využívala k hospodářským účelům, při úpravě stanoviště pro nový kostel byla kolem roku 1740 zbořena. O povznesení se postarali Lichtenštejnové a Marie Terezie Savojská. V 19. století zde vyrostl parní mlýn, cukrovar a cihelna. Rozrůstal se průmysl, ale i kulturní a společenský život. Součástí Prahy se město stalo v roce 1917. Počet obyvatel je 5 tisíc. Vrcholně barokní kostel Všech svatých, dílo architektů Jakuba Jiřího Halířka a T. V. Budila, vyrostl v letech 1740-43 na základech gotické svatyně, nesoucích řadu renesančních prvků. Novému kostelu musely ustoupit zbytky středověké gotické tvrze. Sálovou stavbu s průčelní věží uvnitř vyzdobil malbami v roce 1753 Jan Petr Molitor ( nástropní freska Nejsvětější Trojice a obraz na hlavním oltáři ). Kazatelnu a hlavní oltář zhotovil pražský řezbář Ferdinand Ublacker, sochy pro boční oltář roku 1745 dodal Richard Prachner a oltářní obrazy maloval J. V. Spitzer. Před kostelem stojí na ohradní zdi barokní sochy, které původně zdobily dnes neexistující sloup v Kostelci n. Č. L. Jedná se o díla pražského sochaře Jana Jiřího Schlanzowského z doby kolem roku 1720, představující Pannu Marii, sv. Floriána, sv. Rocha, sv. Šebestiána a sv. Františka Xaverského. Funkci gotické tvrze ze 14. století převzal renesanční zámek, který roku 1591 nechal vystavět Jaroslav Smiřický ze Smiřic a na Kostelci. Jednopatrový objekt zničili Švédové. Později probíhala obnova sídla, za Lichtenštejnů v roce 1711 se přistoupilo k barokním úpravám. Zámek později sloužil i pro Výzkumný ústav živočišné výroby. Velkou hodnotu z přírodního hlediska má zdejší Obora o rozloze 35 ha, náležející od roku 1982 mezi chráněná území. Jedná se o pás lužního lesa se širokou škálou bylin. Při okraji obory se rozkládá židovský hřbitov, který se v druhé polovině 20. století dočkal velmi potřebné obnovy. Obsahuje několik hodnotných náhrobků ze 17. století. Další připomínkou někdejší početné komunity Židů je bývalá synagoga. První dřevěná modlitebna zde stála v roce 1724, budova dnešní synagogy čp. 79 stojící v ulic Přátelství je pozdně klasicistiní z roku 1848. Bohoslužby se zde konaly až do roku 1940. Sloužila později jako sklad a prádelna. V roku 1995 jí vrátili pražské židovské obci a byla upravena, dnes se využívá komerčně. V současné době je nejstarším objektem katastrálního území mlýn, který vznikl přestavbou templářské vodárny. Jedná se o pozdně renesanční jednopatrovou budovu s dvouposchoďovou věží. Kamenný přízemní objekt doplňuje dvoupatrová hranolová věž s dřevěným bedněním v nejvyšší části, zakončená nízkou stanovou střechou, s bosovaným nárožími a kamennými ostěními oken. Dodnes existuje vyzděný náhon se zbytky vodního kola. Mlýn se poprvé připomíná až v 18. století. Mezi významné budovy patří stará školní budova, v jejím parku stojí hodnotné barokní sousoší sv. Jana Nepomuckého z dílny M. V. Jäckela, vytvořené kolem roku 1730. Jednou z drobných, ale zajímavých kulturních památek je stará Rosova kovárna v ulici Přátelství, barokní zděná přízemní budova z pprvní poloviny 18. století, připomínaná v roku 1783, s dochovaným původním zařízením. Nedávno byla vzorně rekonstruovaná, otevřenou předsíň uzavírá kovaná mříž. Legionářský dům z roku 1925, dnes obřadní síň. Poblíž se nachází Husova modlitebna, prostá obdélná stavba s předsunutou průčelní věží, postavená v roce 1927, patří Českobratrské církvi evangelické. Sokolovnu postavili v roce 1896, dlouho sloužila Sokolům, dnes se zde hraje divadlo, známé jako U 22 se zájezdovými představeními, třeba i divadla Bolka Polívky. Hodnotnou stavbou je taky bývalá záložna, funkcionalistický objekt na nároží ulic Přátelství, U starého mlýna a Semanského od arch. Oldřicha Tyla, památkově chráněná je i vila čp. 273, správcovský dům lichtenštejnského panství. Chráněnou památkou technického rázu je železniční most nad Říčanským potokem. Na katastru roste několik dubů letních. První je mezi Říčankou a ohradní zdí dvora čp. 30 v blízkosti náměstí bratří Jandusů. Je starý 200 let a má obvod kmene 410 centimetrů. Hraniční dub se nachází asi 15 metrů od pravého břehu Říčanského potoka při cestě do Netluk. Jde o jeden z nejmohutnějších dubů na území Prahy z roku 1662, starý 350 let, vysoký 20 metrů, s kmenem o obvodu 505 centimetrů. U zahrádkářské kolonie v ulici v Potokách roste skupina pěti stromů asi 150 let, vysokých 20-28 metrů, s obvody 223-380 centimetrů. V září 2011 vzniklo v ulici K sokolovně provoz divadla U 22, pobočka brněnského divadla Boleslava Polívky. Vystupují v něm kapely z Moravy a gastronomie z Vizovic a Slovenska. Odehrávají se tu mnohé kulturní akce jako plesy, koncerty, taneční kurzy, oslavy svátků, klasické zábavy. Dětský pěvecký sbor Jiskřička. V muzeu se pořádají příležitostné výstavy. V ulici K sokolovně provozuje tenisový klub TJ Uhříněves pět dvorců s antukovým povrchem a umělou trávou, tři antukové jsou v zimě v přetlakové hale, celoroční je krytý dvorec, hřiště na lehkou atletiku. Studio sport je zaměřeno na volejbalovou mládež, Salesiánské hnutí mládeže vybudovalo horolezeckou stěnu. Moderní skate park je při ulici Podleská. S obcí jsou spojeni akademičtí malíři Jindřich Bubeníček, Ota Bubeníček, Jaroslav Votruba a Pavel Genza, narodil se tu medailista ve vodním slalomu Karel Gut.
OBORA V UHŘÍNĚVSI
Obora je významným rekreačním areálem obyvatel Uhříněvsi.
Přírodní památka leží na výměře 34,9 ha, vyhlásili jí v roku 1982 na severovýchodním okraji Uhříněvsi. Motivem ochrany je zachovalý lesní porost na plochém levobřežním svahu v široké nivě Říčanského potoka a na svazích pravého břehu. V dosahu vysoké hladiny podzemní vody v levobřežní nivě převažuje střemchová jasanina s hojnou střemchou obecnou a jarními druhy orsejí jarní a dymnivkou dutou. Na sušších místech roste černýšová dubohabřina s mohutnými až dvěstě let starými duby letními, v jejichž korunách se hojně vyskytuje poloparazitický ochmet evropský, dosahující zde nejjižnější hranici rozšíření u nás. Pravobřežní svahy porůstá lipová doubrava, v jejímž podrostu převažují lipnice hajní, kostřava ovčí či smolnička obecná. Na části prudkých suťovitých svahů roste habrová javořina s kuklíkem městským a kakostem smrdutým. Ze vzácnějších druhů se vyskytuje kopytník evropský, ocún jesenní, vraní oko čtyřlisté a čarovník pařížšký. Roste zde také poměrně mnoho druhů hub, ze vzácnějších např. vřeckovýtrusná dřevní mozkovka rosolovitá nebo stopkovýtrusný choroš trsnatec lupenitý. Území památky je útočištěm lesní zvířeny včetně druhů vázaných na lesní porosty. Jedná se o druhy lesních plžů, nosatcovitých brouků a dalších bezobratlých. Obojživelníky zastupuje skokan hnědý a zelený, kuňka obecná a ropucha obecná, z ptáků krahujec, puštík, kalous ušatý a krutihlav obecný. Zdejší les byl bažantnicí Karla z Lichtenštejna od roku 1623, v 19. století jí přeměnil na oboru.
KŘESLICE
Okolo se rozkládá přírodní park Botič-Milíčov. Původně se nazývaly Křešice nebo Křestlice, odvozeného od osobního jména Křech. Vesnice se připomíná v písemných pramenech v roku 1324. Na vrcholu skalnaté stráně nad Botičem stála při hospodářském dvoře tvrz. V roce 1931 procházela obcí linka Velké Popovice-Královské Vinohrady. V roku 1922 byl postaven pomník místním obětem 1. světové války. V roce 1974 byly Křeslice připojeny k Praze 10 a mají statut samostatné městské části. Dobrá dostupnost je na linku metra C Háje, jen několik minut. Na území, označovaných dříve jako Křešice se v roce 1931 našla v hloubce 1,2 metru pod zemí část mamutího klu. Od roku 1999 se dynamicky rozvíjí nová výstavba rodinných domů se zahradami, vznikají nové parky, rozšiřují se plochy rekreační zeleně. Okolo též vyrostla nová satelitní městečka. Ve svahu nad Štychovou ulicí je zajímavý výchoz břidlicových skal s malým lomem.