Uhlí, doly a Ostravská pánev
Jen těžko lze při procházkách Ostravou a jejím okolím či pohraničím přehlédnout nevzhledná monstra těžebních věží. V některých věžích se důlní kola stále otáčí a dávají tušit existenci havířů ve štolách pod povrchem. Možná, že některá ze štol se nachází vám přímo pod nohami. Černé uhlí je pro kraj darem i prokletím. Darem díky tomu, že region se mohl průmyslově rozvíjet, prokletím pro dopad těžby na krajinu. Půdní poklesy, znečistěná krajina oslabená těžbou, monstrózní doly, koksovny a další průmyslové závody. V místní části Karviná “ Doly, stojí kostel nakloněný na stranu, půda zde poklesla o 34 metrů. Správci stadionu na Bazalech v Ostravě také vědí své o tom, jak se jim půda propadá pod nohama. V okolí dolů se navršily haldy, utvořily se kaliště a krajina dostala šedý nádech. Na Ostravské pánvi se rozvíjela hornická města, za všechny jmenujme třeba Orlovou a Havířov. Havířov je stále nejmladším městem v republice, městský statut získal roku 1955. Město mělo mít od počátku pouze obytnou funkci a jméno samotné dává tušit, kým byli obyvatelé města.[/]
V dnešní době těžba uhlí upadá, mnohá naleziště jsou vyčerpána a doly jsou opuštěny. V místech, kde kdysi sídlil těžký průmysl se dnes znovu k životu začíná probouzet příroda. A tak pomalu zjišťujeme, že kaliště jsou domovem říčních raků, haldy zarůstají vegetací a v neposlední řadě nám zůstávají technické památky. Většina z nich je prozatím veřejnosti nepřístupná. Za ty nepřístupné jmenujme třeba důl Alexandr vybudovaný v barokním stylu nebo areál ve Vítkovicích, který se snaží dostat na listinu UNESCO. Ten je zatím přístupný pouze příležitostně.[/]
Pokud se ovšem chcete dozvědět něco více o těžbě uhlí, tak neváhejte a zamiřte do areálu OKD Landek, severozápadně od Ostravy. Jedná se o největší hornické muzeum u nás, kde najdete nejen povrchovou expozici, ale navíc je součástí prohlídky sfárání do důlní šachty v typickém klecovém výtahu a prohlídka těch nejstarších chodeb. A aby toho nebylo málo, Landek je i archeologická lokalita. Byla zde nalezena Landecká Venuše, což dokazuje osídlení Ostravské pánve již v pravěkých dobách, to ale poněkud odbočujeme od hornictví.[/]
Vraťme se tedy zpět k Ostravským vytěženým dolům. Většina je sice nepřístupná, výjimku však tvoří důl Michal v Michálkovicích. Jeho historie se datuje do roku 1843. Byla to první jáma v Michálkovicích a krom uhlí se zde těžil i kámen. Důl je dnes prohlášen za národní kulturní památku a existuje zde expozice věnující se právě hornictví na Ostravsku.[/]
Takže odhoďme předsudky vůči železobetonovým monstrům a projděme se historií průmyslu ocelového srdce republiky.
