Dnes je 4.6. a svátek má Dalibor
Pomník mistra Jana Husa – na táborském Husově náměstí v parku před nádražím se nachází pomník mistra Jana Husa, který je dílem sochaře Františka Bílka. O pořízení Husovy sochy pro Tábor začal uvažovat Bílek velmi brzy, podle vlastních vzpomínek již v roce 1899, kdy v Táboře proběhla krajinská výstava. V březnu 1905 založili v Táboře Spolek pro postavení Husova pomníku, jeho prvním předsedou se stal MUDr. Josef Pavlík. O rok později uspořádal spolek výstavu o Janu Husovi, na níž mohli návštěvníci vidět předměty z archeologických vykopávek Kozího Hrádku a Sezimova Ústí. V podobě modelů zde byly veřejnosti představeny vítězné návrhy na mistrův táborský pomník. Kupodivu Bílek se soutěže nezúčastnil, vyhrál projekt sochaře Karla Kubeše a architekta Josefa Mayera. V jeho uskutečnění však zabránila světová válka.
Po velké válce se vrátili táborští k myšlence Husova památníku. Na naléhání doktora Pavlíka se tentokrát už do žádné soutěže nepouštěli a v listopadu 1926 přímo oslovili Františka Bílka. Zdálo se, že Bílek na takovou nabídku už dávno čekal. Psal alespoň do Tábora, že už měl připraven návrh na Husův pomník od roku 1903! Na rozdíl od předchozích husovských děl se tentokrát Bílek vydal poměrně konzervativním směrem. Táborský Hus už není jen zhmotněním myšlenky, ale víc odpovídal obecným představám o národním mučedníkovi.
Na výroční den Husovy smrti, 6. července 1928, byl odhalen monumentální památník ve tvaru olbřímí otevřené knihy. Její stránky zdobí 5 reliéfů s dramatickými scénami z Husova života zobrazujících Husovo kázání, pobyt v Kozím Hrádku, věznění v Kostnici a bojovníka za Boha a jeho učení, nad nimi se vypíná socha českého reformátora vzhlížejícího k nebesům.
Jan Hus je tady! – nábřeží Jordánu pod Botanickou zahradou ozvláštní do 31. října exteriérová výstava k výročí úmrtí Mistra Jana Husa s názvem Jan Hus je tady“. Jan Hus je zpodobněn jako velký muž, člověk, hrdina, jehož myšlenky byly u zrodu Tábora. Obrázky pochází od dětí ze tříd ak. mal Teodora Buzu a je doplněna o video žáků MgA. Jakuba Dvořáka ze Základní umělecké školy Oskara Nedbala Tábor.
Kozí hrádek – zbytky menšího hradu, připomínaného v r. 1377, založeného na ostrohu u Kozského potoka. Mezi léty 1412-1414 zde byl několikrát hostem, tak jako v blízkém Sezimově Ústí, mistr Jan Hus, který pod hrozbou interdiktu musel opustit Prahu. Na hradě Kozí Hrádek Hus psal a v okolí vykonával kazatelskou službu. Tvrz zanikla již ve třicátých letech 15. století. V letech 1886, 1890 a 1899-1907 zde probíhal archeologický výzkum a částečná konzervace dochovalého zdiva. O nalezení pozoruhodného materiálního souboru se zasloužil táborský archeolog Josef Švehla.
Husitská kulturní stezka – Historická cesta Jana Husa do Kostnice je východiskem „Husitské kulturní stezky“, což je projekt, který navazuje na důležité události evropských dějin, spojuje různé regiony, podporuje přeshraniční setkávání. Rozvětvuje se do stezky tolerance a stezky porozumění. Stezku tolerance tvoří cesta Jana Husa z hradu Krakovce do Kostnice. Stezka má připomenout nejenom cíle a naději, které Jan Hus se svou cestou do Kostnice spojil. Její označení má být také výzvou k hájení tolerance jako základní hodnoty pro mírové soužití. Stezka porozumění zahrnuje česká a německá města a obce, které jsou spojeny husitskou minulostí: buď památkami z doby husitské anebo historickými městskými slavnostmi, které danou dobu připomínají.
