Stromové aleje jsou neodmyslitelnou součástí české krajiny. Lemují silnice, cesty, parky i historická sídla. Přinášejí nejen estetickou hodnotu, ale mají také svůj ekologický i historický význam. Jsou pokladem přírody, který okouzlí každého návštěvníka. Aleje jsou důležitou součástí české krajiny a mají nejen historický, ale i praktický význam. Ať už jako zdroj krásy, stínu nebo domov pro živočichy, jejich ochrana a obnova je důležitým krokem k udržitelnému přístupu k naší přírodě. Jaká je jejich tradice, k čemu ještě slouží? A které aleje u nás patří mezi ty nejznámější?
Historie a tradice alejí v Česku
Zakládání alejí má v českých zemích dlouhou tradici sahající až do období baroka. Již ve středověku lemovaly stromy cesty vedoucí k městům, klášterům či hradům. Opravdový rozmach alejí ale nastal v 17. a 18. století, kdy šlechtické rody zakládaly okrasné stromořadí u svých sídel, například podél přístupových cest nebo mezi hospodářskými budovami. Významnou roli sehrál také rozvoj silniční sítě v 19. století.
Funkce stromových alejí
Stromořadí nejsou jen okrasným prvkem, ale mají praktické využití:
- Ochrana půdy a krajiny – kořeny stromů zabraňují erozi a pomáhají udržovat vodní režim v krajině.
- Ekologická hodnota – aleje výrazně zvyšují přírodní biodiverzitu, vytvářením úkrytů a stanovišť. Poskytují útočiště pro ptáky, hmyz a další drobné živočichy. Některé aleje jsou významnými biokoridory.
- Bezpečnost řidičů na silnicích – v minulosti aleje sloužily jako orientační body pro cestovatele a chránily vozovku před povětrnostními vlivy. Řidičům také usnadňují orientaci v noci nebo za deště. V létě alej chrání cestovatele před slunečním žárem.
- Aleje mají i praktický užitek, například omezují hluk ze silnice nebo slouží jako větrolam, kdy alej zmírňuje boční vítr a zamezují odnosu zeminy z polí. V některých případech slouží i jako ochrana před závějemi. Chrání také povrch vozovky před přehřátím a následným vyježděním kolejí do změklého povrchu nebo praskáním.
- Kulturní a historický význam – mnohé aleje byly vysazeny k poctě významných osobností nebo událostí. Příkladem je alej Václava Havla. Založení této lipové aleje v ulici Mariánské hradby poblíž Pražského hradu inicioval a sám se podílel na její výsadbě Václav Havel. Alej je také unikátní tím, že jí projíždí tramvaje pražské MHD.
Podle webových stránek Arnika se na území České republiky nachází 193 památných alejí, v nichž roste 15 600 stromů. Nejvíce z nich je ve Středočeském kraji (38), druhým krajem nejbohatším na aleje je Vysočina (35).
Výsledky ankety Alej roku 2024
Do 14. ročníku ankety Alej roku 2024 bylo nominováno celkem 59 alejí a stromořadí. O titul nejoblíbenější aleje hlasovali lidé, školy, spolky, firmy i obce, a dohromady bylo odesláno 8 234 hlasů. Do soutěže byla nominována již potřetí – a právě letos jí to přineslo štěstí.
1) Platanová alej u pivovaru v Protivíně
Královnou mezi alejemi pro rok 2024 se stala Platanová alej u pivovaru v Protivíně. Byla vysazena v roce 1885 jako třířadá. V aleji roste 59 platanů javorolistých. Obvod kmenů jednotlivých stromů se pohybuje mezi 160 a 310 cm. Alej lemuje cestu k protivínskému pivovaru, který se inspiroval při pojmenování svého piva Platan. Nominace do soutěže byla podána společností Pivovary Lobkowicz.
2) Alej habrů na Hlavní třídě v Havířově
Za platanovou alejí se podle webových stránek Alej roku umístila se 701 hlasy Alej habrů na Hlavní třídě v Havířově v Moravskoslezském kraji, která se tak stala Alejí roku 2024 Moravskoslezského kraje. Alej zaujme hned při vjezdu do města. Vznikala postupně od roku 2008, kdy město začalo nahrazovat původní lipovou alej. Zajímavostí je, že alej kopíruje směr původní císařské silnice, která vedla z Ostravy směrem na Těšín.
3) Habrová alej v Rokytnici u Přerova
Kouzelná Habrová alej nacházející se v okolí v zámecké zahradě v Rokytnici u Přerova získala třetí místo v anketě. Tato tajemná a malebná alej je obklopená vzpomínkami na dávné časy. Kdysi zde dominovaly husté lesy a močály. V každém ročním období je alej opravdu kouzelná – užijete si svěží zeleň na jaře, zlaté odstíny na podzim.
Další známé aleje v Česku
Česká republika se může pochlubit mnoha krásnými a historicky cennými alejemi. Mezi ty nejznámější patří:
- Sakurová alej v Prostějově — každé jaro sakurová alej ohromí okolní kolemjdoucí svou krásou, jako by se člověk ocitl v pohádce. Růžová alej přináší radost pro každého, kdo se zde prochází. Člověk zde přijde na jiné myšlenky a pohled na svět je hned krásnější.
- Lipová alej na poutní místo sv. Antonínka — alej v Blatnici pod Svatým Antonínkem lemuje cestu na Svatého Antonínka s poutní kaplí sv. Antonína Paduánského. V roce 1898, kdy proběhla generální oprava kaple, proběhlo vysázení jubilejního stromořadí na počest padesátiletého panování císaře Františka Josefa I. V průběhu let proběhlo dosázení aleje.
- Třešňová alej u Nového Malína — z obce Nový Malín lemuje silnici vedoucí k osadě Krásné historická a krásná, třešňová alej. Celkem se pyšní 183 stromy třešní starších 100 let a dalších 134 dosázených třešní v posledním desetiletí.
Současnost a ochrana alejí
Dnes jsou aleje stále ohroženy – kvůli výstavbě silnic, nemocem stromů nebo nevhodné péči. Na jejich ochranu upozorňuje například anketa Alej roku, kterou každoročně pořádá spolek Arnika. Díky těmto iniciativám se daří nejen chránit historické aleje, ale také vysazovat nové.
Zdroj: Alej roku; Arnika; Wikipedia