Rychnovsko

Rychnov nad Kněžnou

Přirozeným centrem Orlických hor a podhůří je bývalé okresní město, které ve stejnojmenném románu proslavil i jeho významný rodák Karel Poláček. Rychnov nad Kněžnou je také centrem správy a turistiky, k čemuž nemalou měrou přispěla právě jeho poloha. Ta byla rozhodující už pro samotný vznik města. Původní osada vznikla na důležité obchodní zemské stezce, vedoucí navíc podél řeky. První dochovaná písemná zmínka o Rychnově pochází z roku 1258. Město se zdárně rozvíjelo díky prosperujícímu obchodu a drobným řemeslům. Pro Rychnov bylo příznačné především soukenictví a plátenictví, zdejší výrobky byly známé po celé střední Evropě. Tradice textilní výroby sahá až do 14. stol.[/]
Dodnes ve městě najdeme částečně zachovalou soukenickou strouhu, podél níž stály chalupy řemeslníků, kteří v nich žili i měli svou živnost. Město samé leží v jakémsi dolíku, a tak přijedeme-li do něj z jakékoliv strany, vždycky budeme při příjezdu sjíždět z některého z kopců. Nejkrásnější cesta do města je od Častolovic a Lokota, u židovského hřbitova se před námi otevře krásný pohled na kolowratský zámek s plastickou kulisou Orlických hor v pozadí. [/]

Zámek Rychnov

Dominanta města z let 1676-1690 prošla vývojem od středověkého hradu až po barokní objekt a dodnes má svým návštěvníkům co nabídnout. Tato památka však není jediným lákadlem, které Rychnov nad Kněžnou nabízí, Městské informační centrum nám předá výčet, který postačí na celý den. Kromě dalších historických budov, architektonických památek tu najdeme i Muzum hraček, Muzeum a galerii Orlických hor nebo Židovské muzeum Podorlicka. Město nabízí i široký servis sportovní nebo společenský.[/]
I přímo v Rychnově můžeme zajít na romantickou procházku kouzelným údolím Javornického potoka přírodním parkem Les Včelný, na jehož konci nás čeká pohádkové Ivanské jezero. Pokud se rozhodneme vydat se z Rychnova nad Kněžnou směrem na jih na jeden z kopců – Budín, na kterém hrdinové Poláčkova románu „Bylo nás pět“ s oblibou sáňkovali, dostaneme se po 5 km do Vamberka. [/]

Vamberk

Město krajky je s tímto uměleckým řemeslem spjato po několik staletí a um jeho řemeslnic je ve světě znám i dnes. Muzeum krajky nám dokumentuje celou slavnou historii lidových umělkyň tohoto podhorského města a předvádí nám díla, která i dnes oslovují daleko v zahraničí. Po návštěvě muzea bychom si rozhodně měli vyšlápnout nad Vamberk na turistickou chatu Na Vyhlídce, která je skutečně poplatná svému jménu.[/]
Na mýtině mezi lesy je tu pro nás připraven impozantní výhled do krajiny podhůří i na hlavní hřeben Orlických hor. Neměnící se chata s příjemnou atmosférou je jedním z oblíbených a hojně navštěvovaných turistických cílů v kraji. My se od ní vydáme lesní cestou dolů do údolí řeky Zdobnice, kterou přejdeme přes jednu z nejvýznamnějších technických památek u nás – přes krytý věšadlový most v Pekle nad Zdobnicí. Čeká na nás jedna z nejkrásnějších tras této lokality, vyrazíme proti proudu řeky Zdobnice do Rybné nad Zdobnicí.
Tato rozmanitě položená obec v údolí i po stráních je i dnes vyhledávanou rekreační lokalitou a turistickou zastávkou, v minulosti byla oblíbeným místem mnoha významných malířů, jejichž díla můžeme najít ve zdejší obrazárně. Dál proti proudu paralelně s tratí Doudleby nad Orlicí – Rokytnice nad Orlicí s lokálkou, přojíždějící několika tunely, míjíme známou dřevěnou houpající se lávku pro odvážné, letní tábory a podél balvanitého koryta s průzračnou vodou se dostáváme do další malebné podhorské obce, Slatiny nad Zdobnicí.[/]
I ta, s dominantním kostelem „ladovského“ vzezření, byla vyhledávaným útočištěm mnoha mistrů malířů i sochařů, a i zde mají jako důkaz jejich tvůrčího působení svoji obrazárnu. Po její prohlídce budeme pokračovat dál kouzelným údolím proti proudu Zdobnice blíž k Orlickým horám až mezi Pěčín a Přím k soutoku Zdobnice s Říčkou, bystřinou, která dala stejné jméno známému lyžařskému středisku a rekreační obci Říčkám v Orlických horách. Zručivý soutok s tůněmi a balvany přeskakující hladinou najdeme u skály s tajemným, romantickým názvem Plačtivá. Stejně mysticky na nás i toto místo, skryté hluboko v lesích, působí.
A pak už se vydáme zpět do Rychnova nad Kněžnou, lesní a polní cestou přes Javornici, ve které našli svůj domov známý akademický malíř Vojtěch Sedláček s manželkou a kronikář, písmák a malíř Josef Korejz-Blatinský, jimž místní vybudovali i vlastní Památník. Při jeho prohlídce, při zamyšlení se nad zdejší krajinou, zaznamenou jejich rukou i při cestě zpět pochopíme, proč by je nikdy nenapadlo tento svůj domov opustit.[/]
Z Rychnova nad Kněžnou se také můžeme vydat do kopců, „naproti“ Orlickým horám, jednou z nejpůvabnějších nenáročných tras malebnými horskými obcemi. První z nich směrem na severovýchod je Liberk s původním dřevěným kostelíkem sv. Petra a Pavla, jediným důkazem o řemeslném mistrovství horalů svého druhu v okolí. Cestou dál po stejném směru dojdeme do Rampuše, vesničky s výstavnými roubenkami a sochou Rampepurdy, románové postavy z „Bylo nás pět“, rozchechtané služtičky z koloniálu u Bajzů. Odtud bychom se mohli po hlavní cestě vydat dolů do údolí Zdobnice do lyžařského střediska stejného jména.[/]
My ale zamíříme přímo na sever do Kunčiny Vsi, kde najdeme ticho a absenci civilizačního ruchu a příjemnou procházkou přes ni dojdeme až na Kačerov. Všechna tato místa i další malé, nic neříkající vesničky, kterými procházíme s pocitem, že se zastavil čas, jsou obklopena tichou krajinou, jíž otevírají svoji drsnou poctivou náruč Orlické hory a kam ještě nedolehl tíživý ruch civilizace. Touláním se v zapomenutých údolích, lesních pěšinách a mezi loukami možná pochopíme ty, kteří syrové podmínky nemíní vyměnit za pomíjivý luxus velkoměsta. [/]
Můžeme se teď vrátit zpět do civilizace údolím řeky Kněžny, kouzelnými Benátkami, jejichž tiché lesní údolí vyhledává mnoho pocestných nebo přes Uhřínov, kde se návštěvou středověkého skanzenu Villa Nova rázem ocitáme v dobách dávno minulých. A ještě před návratem bychom měli natáhnout krok do nedalého Skuhrova nad Bělou, kde žilo a žije „černé řemeslo“. Poblíž řeky Bělé dodnes dopátráme pozůstatky hamrů a najdeme i stále živou Růženinu huť, v níž železářská výroba a odlitky pianových rámů i nejrozmanitějších kuchyňských ručních strojků, proslavených po celém světě, dávají po dlouhá desetiletí práci zdejším horalům, Muzeum, které jako tichý svědek vypovídá o tomto těžkém i krásném životě a také rozhlednu nad obcí, ze které se můžeme ohlédnout za naší horskou túrou tichou, laskavou, krásnou a přesto skromnou krajinou.