Rabínka v zácviku – unikátní pohled na současné židovství a jeho trendy. Pozvánka na besedu do Maiselovy synagogy

Z důvodu situace v Izraeli je událost zrušena.

Cestu od studia teologie až po získání pozice rabínky ve Wesminster Synagogue zachycuje první česká rabínka Kamila Kopřivová ve své knize Rabínka v zácviku (CPress, 369 Kč). Čtenáři v ní přibližuje židovství jako moderní a vyvíjející se náboženství a boří zažité stereotypy. Obálku a ilustrace vytvořila Dana Lédl, která tvoří pod pseudonymem Myokard.

„Židovství u nás dnes působí jako něco exotického. Nebýt masového vyvražďování židů a komunismu, židovství by u nás ničím zvláštním nebylo. V každém větším městě by byla aktivní synagoga, vaši sousedé by možná byli židé nebo alespoň někdo z ulice. Nic zvláštního. Kvůli katastrofám a nenávisti zeje ale i v našem soužití a znalostech obrovská díra – o židovství toho česká společnost prostě moc neví a když ví, jsou to stereotypní představy o židovství jako strnulém patriarchálním náboženství, jenže takové dnes ve skutečnosti vůbec není,“ vysvětluje Kamila Kopřivová

Autorka, která aktivně působí i na síti X/Twitteru (@rabi_kamila), ve své knize neotřelým a lidským způsobem vysvětluje různé aspekty judaismu, židovský rok a jeho svátky a do popředí staví také židovský feminismus. Čtenář se dozví, proč se autorka rozhodla stát rabínkou, čemu musela čelit a jak se vůbec k náboženství dostala.

Informace, které na českém knižním trhu najdeme o židovství, jsou většinou pouze encyklopedické. V Rabínce v zácviku autorka naopak přibližuje židovství srozumitelně. Jde o židovství žité, nejen o teoretickou a akademickou znalost, na kterou je veřejnost často odkázána. Kamila Kopřivová dodává: „Kniha navíc přináší život a příběhy historicky zajímavých polozapomenutých žen, představuje jejich strasti a úspěchy, překážky, kterým jako ženy v židovských komunitách musely čelit. Zároveň se příběh každé z těch žen vztahuje k dané kapitole, která představuje daný aspekt židovství.“

O autorce:

První česká rabínka Kamila Kopřivová se narodila ve Znojmě a po studiu teologie a filozofie na Univerzitě Karlově si zvolila v Česku zatím ne příliš prošlapanou cestu – rozhodla se stát rabínkou. Studia ji zavedla do Berlína, Jeruzaléma a Londýna, kde nakonec získala pozici rabínky ve Westminster Synagogue.