Putování po Hřebečsku – Moravská Třebová a okolí

Město Moravská Třebová

Městská památková rezervace Moravská Třebová zahrnuje historické jádro, zámek a Křížový vrch. Pyšní se řadou kulturně-historických památek, z nichž některé jsou opravdovými skvosty. Svou procházku můžeme začít na náměstí u renesanční radnice, což je pozdně gotická stavba z doby kolem r. 1520, renesančně přestavěná kolem r. 1560. V budově se dochovaly místnosti s křížovými a hřebínkovými klenbami, v zadním traktu arkáda se sgrafitovou omítkou. V pracovně starosty, původně síni konšelů, se zachovala renesanční freska Šalamounův soud z doby kolem roku 1560. Kuriozitou je věž radnice z roku 1521, která nemá základy. Dále zde můžeme vidět morový sloup – postaven v letech 1717–1720 na paměť morové epidemie z let 1715–1716. Stavbu a výzdobu provedl olomoucký sochař Jan Sturmer. Na náměstí a v přilehlých ulicích si můžeme povšimnout řady architektonicky cenných měšťanských domů. Domy mají zachované mazhauzy, unikátní portály, arkýře atd. Např. dům čp. 23 pochází z roku 1592, je zde poloválcový arkýř se sloupy, figurálními motivy a znakem Ladislava Velena ze Žerotína.V domě bydlel na počátku 19. stol. J. Herkner, který tajně vykopal na hřbitově tělo své zemřelé milenky a uložil je do země ve své zahradní besídce, aby mohl v jeho blízkosti nerušeně pobývat. Příběh byl několikrát literárně a dramaticky zpracován. [/]
Z náměstí můžeme pokračovat k nedalekému zámku – původně hradu z konce 13. století. Na sklonku 15. stol. byla zahájena přestavba na renesanční zámek. Dodnes jsou zachovány renesanční arkády a věž. Nejcennější dochovanou památkou zámku je raně renesanční portál z r. 1492. V areálu zámku jsou nově přístupné expozice měšťanského bydlení ze 17.–20. století a výstava historických zbraní.
Další významnou památkou ve městě je děkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie, postavený r. 1726 Josefem Adamem z Lichtenštejna jako jednolodní barokní sálová stavba se dvěma přístavky bočních plochých kaplí. [/]
Za obvodem zčásti zachovaných městských hradeb (po sev. a záp. straně města) můžeme navštívit raně barokní klášterní kostel sv. Josefa z 2. pol. 17. stol. Samotná klášterní jednopatrová budova je jednoduchá, se sochou sv. Josefa z r. 1690 nad portálem. [/]
Při prohlídce města nesmíme vynechat ani muzeum – budova byla dostavěna roku 1906. Nabízí řadu stálých expozic a zásluhou moravskotřebovského rodáka L. V. Holzmaistera jsou muzejní sbírky obohaceny i o umění Indie, Číny a Japonska. Nově je reinstalována část sbírky ze starého Egypta, jíž vévodí mumie egyptské princezny Hereret. Po Náprstkově muzeu v Praze je tato egyptská sbírka největší v republice. V parku kolem budovy můžeme vidět pomníky hudebního skladatele Bedřicha Smetany, německého básníka Friedricha Schillera a sochu „Osvobození“.
Nad městem se vypíná areál Křížového vrchu (v noci osvětlen), kam vede nově zrekonstruované „Schodiště mrtvých“ s kamenným ostěním se znaky Boskoviců, města a letopočtem 1575. Schodištěm se dostaneme na hřbitov s Kostelem Nalezení sv. Kříže, postaveným kolem roku 1500. V interiéru pozdně gotické trojlodní stavby s barokními úpravami se zachovaly původní pozdně renesanční lavice, pozdně barokní fresková výzdoba od J. T. Šuplera a vynikající řezbářské práce J. Pacáka (Kalvárie a plastika Olivetské hory). Na hřbitově můžeme vidět renesanční náhrobky a lapidárium náhrobků z městského hřbitova. Cestu na Kalvárii lemují tři zpustlé barokní kaple. Samotná Kalvárie stojí na Křížovém vrchu (427 m n. m.) a je tvořena barokní zvlněnou stěnou, třemi krucifixy před ní, sochou Krista, žehnajícího Boha Otce nad ní a sochami Madony, Jana Evangelisty a dvou andělů po stranách. Kalvárie je dílem sochaře J. F. Pacáka. Z Křížového vrchu je pěkný pohled na celé město a okolí.[/]

Okolí Moravské Třebové

Reklama

V mnoha obcích v okolí Moravské Třebové žili do roku 1945 jako většinoví obyvatelé německy mluvící občané, popřípadě v těchto obcích představovali výraznou menšinu. Tato oblast byla dříve označována termínem Schönhengstgau (Hřebečsko) – představovala německý jazykový ostrov. V řadě obcí tak najdeme např. architektonické upomínky na německé osídlení.[/]
Poté, co navštívíme moravskotřebovské památky – zámek, Kalvárii na Křížovém vrchu, náměstí atd. – můžeme se vydat do okolí města. Na západ od města můžeme navštívit přírodní rezervaci Rohová, obec Hřebeč (novogotická kaple sv. Josefa, nedaleko tzv. Stěna mrtvých), obec Koclířov, popřípadě obec Kamenná Horka. Z Hřebče můžeme vyrazit po červené směrem na sever a u hájenky nad Novou Vsí můžeme odbočit na Dětřichov (památník obětem ženského koncentračního tábora z 2. světové války).[/]
Na sever od města pro nás bude asi představovat jednoznačné lákadlo Mladějovská průmyslová úzkorozchodná železnice s možností vyhlídkových jízd. Samotná obec Mladějov však nabízí i další zajímavosti, přírodní rezervace Mladějovské tisy, zříceninu Mladějovské hradisko atd.[/]
Jižním směrem se můžeme vydat po zelené (lesní lokalita Pekla), a to až do Pacova, odtud po silnici do Městečka Trnávky a k hradu Cimburk. Jinou variantou je cesta po červené přes Kamenný vrch, Arnoštovský vrch až do Křenova (kostel sv. Jana Křtitele, Křenovské hradisko), dále je možné pokračovat po žluté přes Zadní Arnoštov až do Jevíčka.[/]

Jevíčko

Jevíčko je přirozeným centrem oblasti nazývané Malá Haná. První zmínka o městě pochází již z roku 1249. Město leželo na obchodní stezce spojující Prahu s Brnem a Olomoucí. Bylo plánovitě založeno na oválném půdorysu, který byl přizpůsoben návrší obtékanému říčkou Jevíčkou. V jeho středu vzniklo téměř čtvercové náměstí, z kterého se rozbíhá pravidelná síť ulic. Roku 1258 povýšil král Přemysl Otakar II. obec Jevíčko na město. Původně bylo Jevíčko obehnáno palisádovým opevněním, které bylo počátkem 15. století nahrazeno kamennými hradbami se čtyřmi branami, orientovanými podle světových stran. Část městských hradeb se dochovala v Okružní ulici, dochoval se i zbytek Jaroměřické brány.
Zdejší renesanční zámek byl postaven po roce 1559 na místě tvrze Prokopem a Dětřichem Podstatským z Prusinovic. Jedná se o jednokřídlou, obdélnou, po barokní přestavbě jednopatrovou budovu s arkýřem, hranolovou věží a se zpevněnými rohy. Budova dnes slouží jako škola.[/]
Mezi nejvýznamnější památky patří především kostel Nanebevzetí Panny Marie, který byl původně součástí konventu augustiniánů založeného v letech 1353-1372. V letech 1762-1766 byl kostel stržen a nahrazen dnešní stavbou, která vznikla podle plánů architekta Pavla Merty z Boskovic. Karel Vincenc z Neubergu nechal v severní části přistavět kapli Bolestné Matky Boží s hrobkou Salm-Neuburgů. Součástí interiéru kostela je pozdně gotická socha Panny Marie umístěná v nice hlavního oltáře (řezbářské práce z dílny J. Pacáka), která byla do Jevíčka přenesena roku 1617. Zajímavou památkou je zasklená rakev s rokokovou figurínou sv. Viktora, pocházející z počátku 18. století. U kostela se nachází barokní čtyřkřídlá budova bývalého klášterního konventu s ozdobným portálem a renesančním znakem Markrabství moravského s letopočtem 1593.[/]
V blízkosti kostela najdeme rovněž městskou věž, což je zdaleka viditelná dominanta města. Původně byla součástí městského opevnění. Roku 1593 byla zvýšena na dnešních 50 metrů a zakončena dřevěným ochozem a cibulovou bání.
Na hřbitově můžeme navštívit hřbitovní kapli s hrobkou rodiny Salm-Neuburgů. Nedaleko města najdeme památník napoleonských válek. Na západ od města byly během 2. světové války prováděny rozsáhlé terénní úpravy, dodnes patrné, měla tudy procházet budovaná dálnice na trase Vratislav – Vídeň.[/]

Kalvárie v Jaroměřicích u Jevíčka

Nad obcí Jaroměřice u Jevíčka, jižně od obce, najdeme poutní místo Kakvárie, které je v našich zemích ojedinělé, protože celým svým rozvržením připomíná jeruzalámskou Golgotu v Palestině. Z obce Jaroměřice vede nahoru na Kalvárii křížová cesta, po které se výletníci dostanou k baroknímu poutnímu kostelu, který dal postavit pan František Michal Šubíř z Jaroměřic podle návrhu stavitele Jana Blažeje Santiniho.[/]
Na strmém kopci, který byl odpradávna opředen lidovou pověstí o zlém duchu Kudrmanovi, stál již od roku 1664 kříž, u kterého se konaly pobožnosti. Po morové epidemii , která si roku 1680 vyžádala i v Jaroměřicích řadu obětí, zde nechal tehdejší majitel panství František Julius Šubíř z Chobyně vystavět kapli (1683). Jeho syn, již zmíněný František Michal, nechal rozšířit kapli na kostel. Chrám je postaven ve vrcholně barokním slohu a podle původního plánu měl obsahovat všechna tajemství umučení Páně podle vzoru jeruzalémské hory Kalvárie. Jeho ústředním bodem je hlavní oltář s obrazem Vykupitele, posvěcený v římském kostele „ad Sancta Sanctorum“ (Svatyně Svatých), kde se nachází originál. Vpravo od hlavního oltáře je boční oltář, na němž jsou ve skleněné rakvi znázorněny nástroje Kristova umučení a plátno do něhož byl Ježíš po sejmutí z kříže zabalen. Levý boční oltář sv. Feliciána (mučedník z doby prvních křesťanů) obsahuje skleněnou rakev světce a jsou zde umístěny jeho ostatky, převezené sem v roce 1735.[/]
Postupně byly vybudovány další sakrální objekty s mnoha biblickými upomínkami na Kristovu mučednickou smrt.. Do poutního areálu, obehnaného vysokou zdí, se vchází branou, umístěnou mezi dvěma věžemi. Nad ní je biblický výjev, kdy Pilát ukazuje lidu ztýraného Krista – Ecce Homo (Ejhle člověk). Mimo ohrazený poutní areál byla vybudována stavba na půdorysu ondřejovskéh kříže – fara a Loretánská kaple. Fara je umístěna ve dvou křídlech, ve třetím najdeme Loratánskou kapli Panny Marie Ustavičné Pomoci s vlastní Loretou po straně. Pod kaplí je hrobka, kam byli ukládáni místní duchovní a případně i další obyvatelé fary.[/]
Jaroměřická Kalvárie získala mezi poutníky velkou oblibu, navštěvoval ji neobyčejně velký počet poutníků, první procesí sem přišlo hned v den vysvěcení chrámu (14. září 1713). Největší počet poutníku navštěvoval toto místo koncem 19. století, kdy sem pravidelně ročně dorazilo kolem padesáti procesí a Kalvárii navštívilo na 46 000 poutníků. Lze doložit na 250 míst, odkud skupiny poutníků přicházely nebo přijížděly. Hora Kalvárie vstoupila i do literatury historickým románem Svítání (1927) od jaroměřického spisovatele Františka Odvalila.

Reklama
Sdílejte článek s přáteli:

Našli jste nějakou chybu? Nahlašte nám ji

Report Nahlásit chybu
Reklama
Reklama