Podbořansko

Zdejší oblast na úpatí Doupovských hor nejvíce utrpěla odsunem německého obyvatelstva a rány z minulého půlstoletí jsou místy ještě stále bolestně zřetelné. Krásná kopcovitá krajina je místy jakoby zakletá a dosud čeká na své oživení, ale přesto nabízí řadu přírodních i architektonických zajímavostí. Návštěvu této části regionu začneme v Podbořanech, kdysi jedné z mnoha vsí postoloprtských benediktinů. Nepřízeň věků a socialistické plánování ovšem dnešní město zbavily mnoha cenných svědků starších dob a nezastavily se ani před historickým náměstím. Ze starší zástavby zaujme zejména barokní kostel svatého Petra a Pavla na návrší východně od náměstí, upravený do dnešní podoby v letech 1734 a 1791. Před ním stojí sloup Nejsvětější Trojice z počátku 18. století, obnovený v roce 1868, a barokní budova fary. Jižně od náměstí byl v letech 1901-1902 postaven v novorománském slohu původně evangelický kostel Nanebevzetí Panny Marie, z profánních staveb lze zmínit radnici s mansardovou střechou a věžičkou z roku 1751 či empírovou budovu bývalého soudu z poloviny 19. století. Na okraji nedaleké obce Hlubany se zachovalo torzo gotické vodní tvrze ze 14. století, obklopené hlubokým vodním příkopem. V husitských válkách byla dobyta žateckými oddíly a poničena, ale nadále sloužila jako panské sídlo až do roku 1649, kdy ji Černínové připojili k panství Krásný dvůr. Ztráta významu pak přinesla postupnou zkázu tvrze. Nad údolím Doláneckého potoka severovýchodně od Podbořan se vypíná jedna z nejzajímavějších archeologických lokalit regionu – vrch Rubín (352 m), východní výběžek Doupovských hor. Výhodná výšinná poloha byla hustě osídlena již v mladší době kamenné a v raném středověku zde vzniklo mohutné opevnění. Někteří archeologové sem kladou hrad kupce Sáma Vogastisburg, pod nímž v roce 631 drtivě porazil vojsko franského krále Dagoberta, a uvažuje se i o ústředním hradu luckého knížectví v 9. století.

Málokterý návštěvník Podbořanska si nechá ujít jeden z nejkrásnějších severočeských zámeckých areálů v Krásném Dvoře, vyhledávaný turisty i filmaři. Stará kolovratská tvrz dostala za vlády rodu Černínů v letech 1720-1724 podobu rozsáhlého barokního zámku podle projektu předního architekta F. M. Kaňky. K zámku přiléhá rozlehlý anglický park o rozloze necelých 100 hektarů, založený jako jeden z prvních v Čechách v letech 1788-1793, a ozdobený řadou drobných romantických staveb z 18. a 19. století. V parku zaujme zejména torzo Goethova dubu starého asi tisíc let, jehož jméno připomíná zdejší pobyt slavného německého básníka v roce 1810, a množství okrasných dřevin. Krása celého areálu za druhé světové války neunikla ani pozornosti čelných představitelů Třetí říše, dnes je tato národní kulturní památka nejnavštěvovanějším zámkem v regionu.

Jihozápadně od Krásného Dvora v obci Nepomyšl stojí zajímavá polygonální tvrz pánů Údrčských z Údrče, postavená ve 14. století a později upravená na renesanční zámek. Je to zajímavá ukázka výstavného venkovského sídla středověké šlechty, jejími staviteli byli pravděpodobně páni z Janovic. V současné době tato unikátní stavba prochází rekonstrukcí. Jejím duchovním protějškem je v jádru gotický kostel svatého Mikuláše, upravený barokně v 18. století. Za Nepomyšlí západním směrem se vlevo od silnice skrývají zbytky hrádku Křečova, zničeného za křížové výpravy v roce 1421. Cestou směrem na jihovýchod okolo památkové rezervace Dětaňský chlum se společenstvím chráněných rostlin se dostaneme do obce Vroutek, která se chlubí krásně dochovaným románským kostelem svatého Jakuba Většího z dvacátých let 13. století. Ve středověku byl součástí opevněného komplexu panského sídla, situovaného na místě dnešního hospodářského dvora. Méně obvyklá je existence dalšího kostela naproti románskému skvostu, který byl postaven ke cti svatého Jana Křtitele v roce 1726. Barokní doba zanechala v obci další ukázky kvalitního umění – sousoší Piety na návsi z roku 1711 a plastiku svaté Anny z konce 17. století. Jen malý kousek je to do obce Kryry, kdysi podhradí stejnojmenného hradu zničeného křižáky v roce 1421. Na jeho místě na tzv. Kostelním vrchu (382 m) dnes stojí Schillerova rozhledna, postavená v letech 1905-1906 na oslavu stého výročí narození romantického německého básníka. Vyhlídková plošina ve výšce 22 metrů poskytuje nádherné výhledy do Českého Středohoří, Doupovských a Krušných hor.

Z Kryr se údolím Podvineckého potoka dostaneme do Černčic, za nimiž začíná červená a žlutá turistická značka. Ta nás dovede do Petrohradu, kdysi malé osady pod mohutným hradem pánů z Janovic. Z pyšného sídla na zalesněném vrchu dnes zbyly jen nepatrné části zdí, upravené na rozhlednu, a v jeho areálu v polovině 17. století vyrostla okrouhlá kaple Všech Svatých. Na sousedním Ovčím vrchu a vrchu Všech Svatých se dochoval cenný porost staletého lesa na podkladu žulových balvanů, vyhlášený za přírodní památku pod názvem Háj Petra Bezruče. V obci pod hradem stojí trojkřídlý zámek rodu Černínů, upravený v klasicistním duchu v polovině 18. století a dnes sloužící jako zdravotnické zařízení. U silnice na Stebno roste obrovitý dub letní, jehož stáří se odhaduje na devět set let, a dále stejným směrem vpravo od cesty je na poli zasazen záhadný kamenný smírčí kříž.

Východně od Podbořan v obci Blšany stojí barokní kostel svatého Michaela z počátku 18. století, barokní fara z roku 1734 a zajímavá stavba radnice s mansardovou střechou a věžičkou z téže doby. Na návrší severně od obce jsou zbytky kaple svatého Václava ze 17. století, která zde byla údajně postavena na památku střetnutí slavného válečníka Viléma Zajíce z Valdeka s německými oddíly Jana Lucemburského v roce 1318. Unikátem v takto malé obci je zdejší úspěšný fotbalový klub, který v současnosti hraje druhou nejvyšší fotbalovou soutěž.