Písek a jeho nejbližší okolí

Kdysi královské město a též i centrum rozsáhlého Prácheňského kraje je poprvé zmiňováno v listině českého krále Václava I. z roku 1243. Místo na březích zlatonosné Otavy nabízí i dnes řadu zajímavostí i pamětihodností. Mnohé z nich se nějakým způsobem váží k řece – vždyť právě ona lidem přinášela bohatství v podobě hojnosti ryb, perel a zlatinek z křemičitých žil v podloží toku. Jedním z velmi důležitých popudů k založení města byla právě ochrana rýžovišť zlata.[/]

Písek

K výstavbě města došlo v době vlády Přemysla Otakara II. Ten spojil oba otavské břehy kamenným mostem, který dnes patří k nejstarším stavbám tohoto druhu ve střední Evropě. [/]
Most má sedm oblouků, délku 110 metrů a široký je 6,5 metru. Na obou stranách mostu stávaly obranné věže, avšak do dnešních dob se nedochovaly. Levobřežní věž padla za oběť povodni v roce 1768, druhá zase zvýšeným nárokům na provoz v roce 1849. Most je vyzdoben kopiemi barokních soch – sv. Jana Nepomuckého s anděly, sv. Anny, sv. Antonína Paduánského a Kalvárie. Jediný Kristus na kříži, dílo místního cínaře Václava Hanzla z roku 1791, je originál. Most je národní kulturní památkou. Během věků musel mnohokráte čelit velkým povodním, voda se přes něj valila v letech 1432 (a strhla tehdy zábradlí), 1768 (povodeň tehdy vznikla nahromaděním ledových ker po prudkém oteplení a strhla nejen levobřežní věž, ale poškodila i oblouky) a 2002 (hladina řeky v srpnu vystoupila o zhruba 8,5 metru a most zmizel pod vodou, jeho kamenné zábradlí skončilo v korytě řeky). Záhy byl most opraven a dnes jej opět můžeme obdivovat v celé jeho kráse.[/]

Z mostu budeme mít pěkný výhled na písecký hrad. Tato významná stavba české hradní architektury byla zbudována ve druhé polovině 13. století písecko-zvíkovskou stavební hutí rovněž pro Přemysla Otakara II. Byla to velkorysá a výstavní stavba, ale později (1509) hrad zakoupilo město a došlo bohužel k několika přestavbám, při nichž přišel o všechny věže a tři křídla. Dnes tak můžeme obdivovat pouze západní křídlo nad řekou Otavou, v němž je přístupný gotický sál, vyzdobený kopiemi fresek z roku 1479. V areálu sídlí i Prácheňské muzeum, založené v roce 1884. Jsou zde rozsáhlé sbírky dokumentující dějiny a přírodu regionu. Za tyto expozice získalo dokonce od Rady Evropy titul Evropské muzeum roku 1996.[/]

Při budování nového města byly ve 13. století vyzdviženy hradby. Zbudovány byly i tři brány, Pražská (též Dolní), Budějovická a Putimská. Všechny byly bohužel zbourány. Jako první z nich Putimská (v letech 1812–1836), která se nacházela mezi nynějšími průčelími domů U Koulí a U Zlaté koule. Brána je všeobecně známa díky písni „Když jsem já šel tou Putimskou branou“. Na fasádě domu při kamenných schodech pod původní bránou najdeme reliéfy panenek, o nichž se v té písní zpívá. V roce 2006 byl obnoven most u brány a rovněž část hradebního příkopu.[/]

Východně od brány se skví trojlodní stavba ze druhé poloviny 13. století – děkanský kostel Narození Panny Marie. I ten je dílem písecko – zvíkovské stavební huti. Renesanční štíty na severní straně pocházejí však až z poloviny 16. století. Uvnitř kostela si můžeme prohlédnout pozdně románské a raně gotické nástěnné malby a na jednom z postranních oltářů je umístěn obraz Písecké Madony ze 14. století. Ten sehrál v dějinách Písku mnohdy důležitou roli, byl však v roce 1975 ukraden a nyní je nahrazen kopií.[/]

Písek byl prvním městem v Čechách, jež mělo stálé veřejné elektrické osvětlení. Zbudoval jej tu František Křižík v červnu 1887, když rozsvítil několik obloukových lamp v centru města. O rok později bylo osvětlení ještě rozšířeno a starý mlýn u Otavy byl přebudován na první elaktrárnu v Čechách. Dynama původně pohánělo vodní kolo, později jej ale nahradily dvě Francisovy turbíny, které jsou od roku 1994 zrekonstruovány a elektrárna je nyní funkční a dodává proud. V roce 1997 zde bylo zřízeno muzeum, kde se můžeme seznámit i s historií písecké elektřiny.[/]

Správa města sídlí v reprezentativní dvoupatrové budově barokního slohu, která vévodí Velkému náměstí. Byla postavena v letech 1740-1765 a má dvě věže, opatřené na všech stranách hodinovými ciferníky. Průčelí zdobí plastiky představující Sílu, Trpělivost a Spravedlnost. Dříve mívala budova podloubí, zrušeno bylo při přestavbě v roce 1845. Na jihozápadě Velkého náměstí najdeme klášterní kostel Povýšení Svatého Kříže, který upomíná na někdejší dominikánský klášter. Ten stál od kostela jižním směrem a byl zničen místními vyznavači kalicha v roce 1419.[/]

Alšovo nebo také Malé náměstí bývalo patrně hlavním rynkem středověkého Písku. V jeho středu se nachází Mariánské morové sousoší, které upomíná na poslední velký mor v Čechách v roce 1713. Na středovém sloupu je plastika Neposkvrněného početí Panny Marie. Na čtvercové balustrádě jsou pak umístěny sochy svatých – Rocha, Václava, Vavřince, Barbory, Františka Xaverského, Pia V., Maří Magdalény, Josefa a Sebastiána. Pod kopií znaku města s letopočtem 1715 je kopie plastiky sv. Rosalie. K sousoší se v minulosti pravidelně každou první neděli po 8. červnu, na památku osvobození města od francouzských okupantů v roce 1742, ubíralo církevní procesí, tzv. Městská slavnost.[/]

Na nejmenším náměstí, zvaném Kozí břesk, najdeme barokní plastiku sv. Floriána. Patron hasičů a kominíků byl umístěn nejprve do středu náměstíčka, později byl vzhledem k průběžné komunikaci přesunut stranou, v nedávné době se opět vrátil na původní místo. Náměstí se říká Floriánské, i když od roku 1900 se oficiálně jmenuje Havlíčkovo.[/]

Severně od náměstí si můžeme odpočinout v Palackého sadech. Městský park vznikl na místě zrušeného příkopu a valu před městskými hradbami v půli devatenáctého století. Na památku jeho zakladatele, krajského hejtmana Schrenka, zde byl v roce 1841 postaven empírový pavilon, skrývající v nápisu uvnitř stavby kryptogram se Schrenkovým jménem. Opodál najdeme pomník historika a obrozence Františka Palackého, pomník básníka Adolfa Heyduka a kopii sochy Neptuna, která pochází z již neexistující kašny na Velkém náměstí. Směrem k řece najdeme památník Americké armádě, která v roce 1945 město osvobodila. Se sady sousedí i prosnulý hostinec „U Reinerů“, kde se čepuje pivo od roku 1844.[/]

Jižně od Palackého sadů a jihovýchodně od Havlíčkova náměstí najdeme bývalou synagogu z roku 1871. Tato sakrální stavba byla bohužel v době nacistické okupace uzavřena a již neobnovena.[/]

Podobný osud měl i židovský hřbitov na severozápadním okraji města. Hřbitov byl založen v roce 1879. Poslední pohřeb se zde konal v roce 1942. Na tomto hřbitově byl pohřben český básník a spisovatel Richard Weiner, jehož ostatky byly v roce 1987 přeneseny na lesní hřbitov. Hřbitov byl v minulosti značně poškozen a do současného stavu byl upraven v letech 1991-1993. Klíče od hřbitova je možno zapůjčit na vyžádání v městském infocentru.[/]

Nábřeží levého břehu Otavy lemuje nová výstavba – obytný komplex s řadou obchodů, za ním tak trochu skryt leží objekt kina s výstavní síní. Této části města se říká Portyč.[/]

Na severozápadě Písku, na pravém břehu Otavy, na svahu jménem Hradišťský vrch, najdeme lyžařský svah. Je vybaven speciálním umělým povrchem, který umožňuje lyžování v období, kdy není sníh. Z technických důvodů je umělý povrch využíván většinou na podzim – jak lyžařským oddílem, tak i veřejností. Zimní provoz probíhá na svahu po sbalení sjezdové hmoty.[/]

Písecké hory

Jihovýchodně od Písku se rozkládá lesnatý členitý hřeben o nadmořské výšce 350-632 m – Písecké hory. Název je odvozen od hornického způsobu dobývání zlata ve středověku. Lesy těchto hor jsou historickým majetkem města, královské lesy a rybníky byly předány do správy města již v roce 1509. Dnes jako přírodní park slouží pro rekreaci a najdeme zde mnoho zajímavých míst. Na Kraví hoře stojí rozhledna Jarník a z výšky 34,6 metrů nám nabídne překrásný výhled do okolí. Je zde Obora s mufloní zvěří, naučná stezka a příjemné posezení si můžeme dopřát na chatě Živec. [/]

Drhovle

Drhovli tvořily dříve dvě vesnice – Velká a Malá Drhovle, nazývané v 17. století Hořejší a Dolejší Drhovle, které příslušely k hradu Zvíkovu. Dnes na místě Hořejší Drhovle najdeme barokní zámek, který navázal na tvrz z devátého století. Základní kámen vsazený do věže zámku, nese latinský nápis, který v překladu zní: „Tuto věž a zámek vybudovali Svaté říše římské hrabata František Morzin a Eleonora Trautmannsdorfová. L.P. 1700“.[/]
K zámku nás dovede stará lipová alej. V ose této přístupové cesty uvidíme vchod pod dvoupatrovou věží s hodinami. Zámek tvoří dvoukřídlá jednopatrová budova s protáhlým průčelím, které po přístavbě barokní části k renesanční tvrzi dostalo jednotnou fasádu. Východní polovina zámku má otevřené arkády, na západní straně jsou arkády zazděné. K severní straně zámku přiléhá kostel sv. Anny, který byl zřízen roku 1851. Kostel byl posvěcen v den zářijového svátku Povýšení sv. kříže (14. 9.).[/]
V udržovaném areálu je v současnosti umístěn domov důchodců. Kolem objektu je přístup volný.[/]

Krašovice

Zajímavý soubor štítů selského baroka nalezneme v obci Krašovice. Ve 14. stol. náležely ke zvíkovskému panství, později je zastavil král Zikmund s dalšími vesnicemi čížovského rychtářství Hluboké. Kruhovou náves obklopuje 12 udržovaných štítů ve stylu selského baroka. Uprostřed návsi stojí kaplička sv. Jana Nepomuckého z 19. stol. Náves je chráněna ve vesnické památkové zóně.[/]

Čížová

Zajímavou dominantou čížovské kotliny je Čížovská hora (512 m n. m.). Z hory je pěkný výhled do okolní krajiny k Písku a na Písecké hory. Na návrší se nalézá areál kostela sv. Jakuba Většího, založený v pol. 13. stol. Spolu se zvonicí s bedněným patrem, kaplí sv. Barbory a přilehlým hřbitovem tvoří samostatný areál. V obci samotné nalezneme původně renesanční zámek, postavený na místě tvrze, který je v současné době účelově využívaný. Součástí zámku je Zámecká kaple sv. Jana Křtitele a vvoupatrový špýchar ze 17. stol. Nedaleko železničního přejezdu si můžeme prohlédnout dřevěný kříž připomínající bitvu (1741), kdy zde rakouští husaři přepadli francouzské pěšáky. Tato událost je zpodobněna na jedné z fresek na fasádě bývalého hotelu Dvořáček v Písku (podle návrhu Mikoláše Alše).[/]

Nová Ves u Čížové

V nedaleké Nové Vsi je možné navštívit Záchrannou stanici živočichů MAKOV, která byla založena r. 1993 v rámci Národní sítě stanic pro handicapované živočichy. Stanice poskytuje pomoc a odbornou péči poraněným, nemocným či opuštěným zvířatům. K vidění jsou kromě jiných téměř všechny druhy našich dravců a sov.[/]

Vráž

Jediným lázeňským místem v oblasti je Vráž. Lázně zde byly založeny r. 1936 s využitím budovy pseudogotického zámku, postaveném v r. 1881 Lobkowizci. Zámek je obklopen parkem přecházejícím v okolní rozsáhlé lesy, jimiž vede několik vycházkových okruhů. Sanatorium se specializuje na léčení nervových chorob a pohybového ústrojí.