Pije Praha vodu ze Švihova nebo ze Želivky?
Že se na Vysočině, poblíž města Zruč nad Sázavou, nachází velká vodní nádrž s vodárnou zásobující pitnou vodou Prahu, je věc všeobecně známá. Mnoho lidí ale neví, jak se tato nádrž vlastně jmenuje. Obecně se vžilo označení Želivka, to však není správný název tohoto vodního díla. Želivka je jméno řeky, která vodní nádrž napájí, přehrada jako taková se jmenuje Švihov.
V roce 1963 bylo československou vládou vydáno rozhodnutí o vybudování vodárenské nádrže. Ta se začala budovat o dva roky později, tedy v r. 1965. Do provozuschopného stavu byla dokončena roku 1972 a k plnému napuštění přehrady došlo v roce 1976. Tím se zpečetil osud několika měst, obcí a osad, které se v údolí řeky Želivky nacházely. Zaniklo také mnoho mlýnů rozesetých podél toku Želivky a jejích přítoků. Z území bylo vystěhováno přes 3 600 obyvatel a zničeno bylo téměř 900 domů. Dnes, bezmála 50 let od dokončení, už nám malebnou krajinu se staveními u řeky Želivky připomínají jen černobílé fotografie a pár pamětníků.
Kolem celého vodního díla je vyhlášeno ochranné pásmo vodního zdroje a platí zde přísné bezpečnostní předpisy. Do bezprostřední blízkosti vody se dokonce nesmí vstupovat vůbec. V úvahu nepřipadá ani koupání, plavba na lodi nebo rybaření. Oblast je pod stálou kontrolou a na porušení zákazu byste mohli doplatit tučnou pokutou.
Vodní dílo a úpravna vody
Vraťme se však k nádrži samotné. Pokrok se zastavit nedá a rozrůstající se Praha měla v 50. letech čím dál větší nároky na dodávky pitné vody. Vodárny Podolí a Káraný už nedostačovaly a tak bylo nutné pohlédnout se po novém zdroji. Volba padla na jednu z nejčistších českých řek tekoucí v ideálně profilovaném údolí.
Pro vybudování hráze bylo vybráno místo asi 4 kilometry před soutokem Želivky se Sázavou. Vzdutím hladiny vznikla 38 km dlouhá nádrž o objemu 266,5 milionů kubíků (m3) s průměrnou hloubkou 18 m. Výška hráze tyčící se nad údolím je více než 58 m a v koruně je hráz dlouhá 850 m. Součástí hráze je také malá vodní elektrárna. Jde o největší nádrž určenou výhradně jako zdroj pitné vody v České republice i ve střední Evropě. Úpravna vody byla v první fázi budována na výkon 3 300 l/s, který byl později rozšířen na 7 000 l/s, využití maximálního výkonu však není třeba. Vodárna Želivka dodává průměrně 3 000 l/s a zásobuje nejen Prahu, ale také velkou část Středočeského kraje a Vysočiny.
Fotografie z výstavby přehrady, v pozadí sdružený odběrný objekt. Foto: @Vodní dům
Úpravna vody na Želivce se pyšní světovým unikátem. Pro přívod pitné vody do Prahy byl současně se stavbou hráze vybudován tzv. štolový přivaděč o délce téměř 52 km. Vede přímo od úpravny až do vodojemu v pražské Jesenici. Jeho unikátnost spočívá v tom, že je postaven gravitačně a pro dopravení vody do Prahy není třeba žádné uměle dodávané energie. Voda tam zkrátka doteče sama, trvá jí to přibližně 24 hodin. Přivaděč si můžete představit jako tunel o průměru více než 2,5 m, který je vyražen v podzemí a prochází pod několika obcemi, více než 30 potoky, 2 řekami, železničními tratěmi i mnoha silnicemi.
Klub vodních strážců
Pokud se o tématu zásobování Prahy pitnou vodou nebo obecně o tématu vody, přírody a techniky chcete dozvědět více, podívejte se na web vodnistrazci.cz a přihlaste své děti do Klubu vodních strážců. Klub je určen pro děti ve věku 6-15 let a zabývá se tématy, jako je voda, životní prostředí, technika apod. Členové klubu dostávají 2x ročně do schránky klubový časopis a mohou se účastnit klubových akcí. Členství je zdarma.
