Dnes je 5.6. a svátek má Dobroslav
Z Karlových Varů je to na Andělskou Horu kousek. Jen pár kilometrů. Stačí odbočit ze státní silnice číslo 6 doleva a jste tam. Silueta zříceniny hradu se vypíná nad stejnojmennou obcí. Andělská Hora ale může nabídnout mnohem více, než jen hrad. A další místa, která stojí za návštěvu najdete v blízkém okolí – třeba lázeňskou obec Kyselka, nebo dosud turisticky nedoceněné městečko Bochov.
Místo, kde řádil filmový bandita
Když vystoupáte z náměstíčka, jemuž vévodí gotický a později barokně upravený kostel sv. Michaela Archanděla, po kamenných schodech a stezkách až do areálu hradu, budou někomu z vás některá místa připadat povědomá. Režisér Vladimír Sís na Andělské Hoře natáčel film Balada pro banditu. Film měl premiéru v roce 1979 a hlavní role si v něm zahráli Miroslav Donutil a Iva Bittová.
Rozsáhlému hradnímu areálu dominují na nejvyšším místě čedičové homole pozůstatky čtverhranné obytné věže. Zachovaly se zbytky několika dalších staveb, mimo jiné i dvou bran, jimiž se do areálu dostanete. První zmínka o hradu je z počátku 15. století, městečko bylo založeno o několik desítek let později. Hrad měnil poměrně často majitele a postupně ztrácel na významu. Od roku 1718, kdy jej zachvátil velký požár, chátral.
Přesto byl už od 19. století častým výletním místem, svoje 37. narozeniny zde oslavil i Johann Wolfgang von Goethe. V současné době patří hradní areál obci Andělská Hora, která jej postupně vylepšuje. Relativně nedávno byly na různých místech vybudovány vyhlídkové plošiny a další prvky pro zvýšení atraktivity místa a pohodlí a bezpečnosti návštěvníků.
Aktuálně se zabýváme možnostmi úprav východního paláce, abychom jej také mohli lépe zpřístupnit návštěvníkům,
potvrdila starostka obce Miloslava Křimská.
Největším lákadlem hradu Andělská Hora jsou úchvatné výhledy. Homole, na které hrad stojí, poměrně výrazně dominuje svému okolí, a tak lze z několika vyhlídek pozorovat krajinu Karlovarska do všech světových stran.
Trojúhelníkový kostel a Šemnická skála
Několik pohledů z hradních vyhlídek upozorní na zajímavou stavbu, která se nachází hned u křižovatky státní silnice. Jedná se o kostel Nejsvětější Trojice a přilehlý hřbitov. Kostel i celý areál mají trojúhelníkový tvar. Také toto místo patří obci, která o něj pečuje a pravidelně otevírá turistům. „Kostel je otevřen v prázdninových měsících, tedy v červenci a srpnu vždy v neděli od 14 do 16 hodin. V kostele je možné si prohlédnout stálou výstavu Zaniklé obce Doupovska,“ popsala starostka Andělské Hory.
Původně poutní kostel vyrostl na místě původní dřevěné kaple na přelomu 17. a 18. století, podle návrhu známého architekta Giovanniho Battisty Alliprandiho. Na počátku 21. století byl pečlivě zrekonstruován.
Pěkná procházka je i po samotném městečku, které má v současnosti zhruba čtyři stovky obyvatel. Z náměstíčka je pak možné po žluté turistické značce dojít k bývalému Štichlovu mlýnu. Místo, kde stával, nabízí romantický odpočinek uprostřed lesů před další cestou po žluté, a to až na Šemnickou skálu – přírodní památku, dobře viditelnou i ze silnice klesající k Ohři. A právě do údolí Ohře je z této skály pěkný výhled.
Kyselka s gastronomickým zážitkem
Zmíněnou silnicí klesající z Andělské Hory do údolí Ohře se dostanete do lázeňské obce Kyselka. I když lázeňská čtvrť této obce v minulých desetiletích chátrala a snahy o záchranu začaly až v posledních letech, stále působí zástavba na břehu řeky, ve stínu strmého údolí, impozantně.
Snad se v dohledné době dočkáme opravené Mattoniho vily, Ottova pavilonu a dalších lázeňských domů. Nicméně navštívit je možné Mattoniho muzeum. To se nachází v Löschnerově pavilonu, budově bývalé stáčírny minerálních vod, zhruba tři sta metrů stoupáním od břehu Ohře. V muzeu je mimo jiné k vidění expozice věnovaná historii firmy, ukázky technologií stáčení minerálních vod a rozsáhlá sbírka dobových artefaktů, láhví, vinět, reklamních cedulí a podobně.
Nedaleko muzea, na rozcestí, si můžete odpočinout na kamenné lavičce, a pak se vydat dále po žluté na jeden a půl kilometru vzdálenou rozhlednu Bučina na stejnojmenném vrchu nad obcí Kyselka. Na vyhlídkový ochoz vás dovede 62 schodů.
Anebo se od kamenné lavičky můžete vydat zpátky do Kyselky, přejít přes most, který byl původně železniční, v 60. letech přestavěn na silničně-železniční a od roku 2007 slouží už jen jako silniční. Nedaleko mostu je další původní lázeňská stavba, tzv. Picí hala, dnes přeměněná v kino. A vedle mostu je parkoviště, výchozí bod k procházkám a zároveň místo s další místní atrakcí. Je jí vyhlášená maringotka sloužící jako kavárna s venkovním posezením. V Kyselce je teprve čtvrtou sezonu, ale už se stačila dostat i na prestižní gastronomickou mapu Gault&Millan.
Chodí sem stále více a více lidí, což nás samozřejmě těší. O to jsme se snažili, aby nás zákazníci vyhledávali a aby se k nám vraceli,
řekla Teuta Košková, jedna z provozovatelek kavárny. Ta mívá v sezoně otevřeno od středy do soboty a vyplatí se zajít sem už dopoledne. „Vyhlášené jsou nejvíce asi naše koblížky. Máme například pistáciové, jahodové, čokoládové. Lidé po nich šílejí a většinou bývají brzy vyprodané,“ dodala. Ale například taková obyčejná sekaná v housce je zde díky přidanému čedaru, karamelizované cibulce, okurkám a dalším ingrediencím povýšena na gastronomickou extraligu.
Nedoceněné městečko Bochov a sloni
Z Kyselky můžete jet podél Ohře přímo do Karlových Varů, nebo se vrátit přes Andělskou Horu a po několika kilometrech odbočit z hlavní silnice do zhruba dvoutisícového městečka Bochov.
Ve vzdálenosti přibližně jeden kilometr od sebe naleznetee dva bývalé hradní areály. Přímo na kraji Bochova Hungerberg a jihozápadně pak Hartenštejn. „Bochov je tímto unikátní a z hlediska turistického ruchu nedoceněný. A kromě těchto dvou bývalých hradních areálů zde návštěvník najde ještě řadu zajímavostí, které stojí za zastavení,“ uvedl ředitel Destinační společnosti Postřelí Ondřej Fábera.
Zatímco po Hungerbergu se dochovaly pouze terénní pozůstatky, Hertenštejn je mnohem zachovalejší. Hrad, původem z konce 15. století, byl už sto let po svém založení vedený jako pustý. Ruiny mají současnou podobu díky citlivé rekonstrukci ve 20. století. Z dálky viditelná kamenná věž slouží jako rozhledna. Klíče je ovšem nutné si zapůjčit v infocentru na bochovském náměstí.
Cestou k Hartenštejnu můžete odbočit na návrší Velký Bühl, na němž byl v roce 1924 vybudovaný pomník obětem první světové války.
Asi největší atrakcí Bochova je dnes Muzeum slonů, které je umístěné v patře objektu obchodního střediska na náměstí. Muzeum drží certifikát českého rekordu jako největší sbírka slonů. Těch zde ke konci května bylo více než 18 tisíc, snad ze všech možných materiálů, v podobě dekoračních předmětů i třeba hraček. Exponáty pocházejí z celého světa. Muzeum je otevřené celoročně sedm dní v týdnu.
Zdroje: Andělská Hora; Wikipedia