Okruh Vinohrady, Okruh Vršovicemi

Okruh Vinohrady
Vinohradská vodárna na Korunní 66-68 od r. 1882 na návrší sestávala z podzemního vodojemu. V r. 1891 přibyl dvoukomorový vodojem, v areálu postavili i věžový arch. Turka a Franzla v novorenes. slohu. 7 podlaží mělo prstencový plechový vodojem. V r. 1962 byla vyřazena a přestavěna na byty. V r. 1993 proběhla úprava průčelí, sochy andělů nahradily kopie, obnovili polychromii znaků a opravili hodiny. Nad přízemím s bosáží je průčelí členěno rustikovanými pilastry a kordonovou římsou s motivy konzolek. Stř. část „piano nobile“ prostupuje 2 podlažími. Zajímavé je orámování, mělké niky na nárožích, atiky a nárožní pylony. Představuje unikátně zachovaný industriální areál.
Husův sbor v Dykově 1 vystavěl Pavel Janák a J. Jakub mezi l. 1931-37. Vstup je řešen otevřeným schodišťovým ramenem na terasu, na osu zvonice v poloze point-de-vue. Návštěvník musí stočit cestu o 90° do chrámového prostoru se zastřešením světlíky a mírným spádem podlahy. Kampanila je zajímavá, oltář zasahuje do pol. objemu připojeného obytného domu, empora s varhanami zabírá celou hloubku. Prostor na čelní stěně zdobí plastiky vůdců husitského hnutí. V přízemí pod prostorem je jedno z největších kolumbárií u nás. Při Pražském povstání v květnu 1945 odtud vysílal pražský rozhlas ( pamětní deska ).
Rozvodna a transformovna El. podniků hl. m. Prahy z r. 1926 byla vybavena 3 transformátory. Pův. budova hranolového tvaru z režných cihel navržená L. Kyselou rozšířili v Nitranské ul. přístavbou dvoupatrové adm. budovy. V r. 1941 byla na průčelí osazena busta Fr. Křižíka. V r. 2004 byla rekonstruována a upravena pro dispečink Pražské energetiky, technologická část budovy z režných cihel se nahradila administrativní novostavbou, co zčásti setřela původní ráz.
Půs. jsou činžovní domy v Dykově 15-23 od arch. R. Klenky a Fr. Buldry z l. 1900-02. Domy čp. 1156 a 1158 mají podobné průčelí, středový rizalit má 4 okenní osy, dva postranní po dvou. Balkony jsou neseny konzolami se štukovou výzdobou, dveře vrcholí proraženou supraportou. Nad okny vidíme kartuše se štukovými maskarony, stuhami a florálními motivy. Domy čp. 1117 a 1118 jsou ozdobeny oktogonálními věžičkami se stanovými střechami, nahrazenými cibulovými tvary. Znát je novorenesance, novobaroko a secese. Zástavba je mezičlánkem mezi měšťanským životním stylem 19. století a dynamickým bydlením, které se rozvinulo po válce.
Vila v Chorvatské ulici 7 z r. 1924-25 ( Kamil Roškot ). V přízemí na svažitém pozemku je jídelna, kuchyň, hala a pracovna, v 1. patře pokoje. Dává klid se spárovaným zděným soklem, omítaným průčelím zakončeným valbovou střechou s komíny z režného zdiva. Na J svahu je terasa se sloupkovým portikem. Architektura je blízko umění, spojeným s antikou a kouzlem gradací a kontrastů.
Kotěrova vila stojí v Hradešínské 6. Základní objem má čtvercový půdorys a kubický tvar. Asymetrické jsou vchodové partie, schodišťové věže, rizalit zimní zahrady. Je otevřena výhledům k J svahu pod domem i terasami do zahrady. Zakomponována byla umělecká díla přátel a kultivace směřující k funkcionalismu. Měl tu školu architektury a ateliér.
Šalounův ateliér v Slovenské 2 je strohý, šedý po rekonstrukci. Sochař si navrhl rozlehlý a dobře řešený prostor pro práci a syntézu umění. Skleněné plochy doplňuje prostor s galerií pro drobnější práce, salon, slovácká jizba podle D. Jurkoviče, vstupní hala. Stavba je v harmonickém propojení se zahradou s pyramidálními duby a platanem. Směrem na jih byla přistavěna část s dobovým komfortem. K rekonstrukci došlo v r. 2008.
Kolonie svobody leží v ul. Hradešínská a Na Šafránce. Arch. F. A. Libra se inspiroval anglickými zahradními městy. Ovlivnění rondokubismem se spojilo se střídmostí a elegancí. Domky mají valbové střechy s vikýři a trojúhelníkovými štíty. Sjednocující ráz dodávalo oplocení tvořené cihlovými pilířky a bíle natřenými latěmi. Strašnická „Kolonie svobody“ má dvojdomky, domky a šestidomek, je menší a střídmější. Jsou tu polovalbové střechy, vikýře, vys. štíty s kruhovými okénky, mají prosklené verandy, kuchyň a pokoj v přízemí a 2 pokoje v patře.
Vinohradská vozovna si uchovala charakter závěru 19. stol. bez výraznějších zásahů. Tvořila součást okružní dráhy Žižkov-Král. Vinohrady. El. podniky přidaly haly a lodě. Do krovu otevřená konstrukce byla postavena na dřevěných stř. podporách. Areál slouží provozním a kancelářským účelům jako skladiště a servis automatů na jízdenky, dílna a garáž. Typická je korunní římsa.
Nedaleko je dvojdům bří Čapků. Navrhl ho kubisticky architekt Lad. Machoň, spisovatel Karel bydlel vpravo, výtvarník Josef vlevo. Scházívali se tu pátečníci, někdy i Masaryk. Architektura má pevný objem s valbovou střechou s vikýři. Významná je zahrada orientovaná k jihu, na které se podílel K. Dudych.
Domov sociální péče Hagibor má historii spojenou s Žid. obcí od r. 1911. Byl postaven novoklasicisticky podle V. Kafky a přepracován J. Línkem na domov pro seniory. Hluk a exhalace vedly ke konceptu, kdy areál obklopují vys. zdi dostavěných křídel a uvnitř je nádvoří s parkovou úpravou. Na čelo navazují dvoupodlažní křídla s byty na půdorysu podkovy. Je tu mnoho technicistních a organicistních motivů neklidné architektury.

Reklama

Okruh Vršovicemi

Kostel sv. Mikuláše na Vršovickém nám. se dočkal přestavby za Šternberků po r. 1704. Stál už ve 13. stol., zbytky jsou ve hmotě presbytáře. Byla přistavěna nová a širší plochostropá loď, na Z straně ukončená trojúhelným štítem. Pro zvonici ulili zvon, po přístavbě se uskutečnily drobné úpravy. Až r. 1863 došlo k zřízení fary a opravili ohradní zeď, kde je park. Na S straně je socha J. Nepomuckého z r. 1725. Důkl. oprava nastala r. 1879. Na průčelním štítě je bohatá dekorace s reliéfy sv. Mikuláše. Vršovické domy jsou prostá stavení 6, 8 a 10 v ul. Pod stupni. Vršovická záložna leží v SZ cípu nám. Je skvostem z r. 1911 od arch. Ant. Balšánka. Dvorní hala má stropní osvětlení, uchvátí dekorativní výzdoba interiérů budovy, která zapadá do pozdní secese. Na průčelí zaujme bohatá sochařská výzdoba: 2 monumenty pocházejí od Lad. Šalouna, svorník nad vchodem vytvořil Ant. Pekárek, sochu Přadleny Fr. Úprka. Činžovní dům v Kodaňské 11 postavil Osv. Polívka. Činžovní a obchodní palác v Moskevské postavili v r. 1911-12 pro Jindř. Waldese ve slohu art deco.
Kostel sv. Václava na Čechově nám. vytvořil Jos. Gočár mezi r. 1927-30. Rovnou střechu zformoval kaskádovitě směrem k oltáři tak, aby okenními otvory ve stupních přicházely sluneční paprsky k oltáři, situovanému na sever. Zasklená apsida má vitráž sv. Václava na koni od J. Kaplického. Symb. umístění kampanily je kompozice se zvedající se střechou lodi s elegantní figurou. Interiér je zužující se, 5 oltářů je v čele, stř. loď má dost prostoru. Kompoziční princip dává velkorysost, gradaci a monumentální měřítko.
Továrna Koh-i-noor je nejvýz. prům. památkou Vršovic. Jindř. Waldes vyráběl patentní knoflíky, šatní spínadla a zdrhovadla. Budova na nároží Moskevské a Vršovické byla postavena v r. 1907. Zeď zdobí známé logo s dívčí hlavou od Fr. Kupky. Výrobní hala má třípatrové průčelí s mansardou a vertikálními lisénovými poli, objekt byl inspirován vídeňskou secesí. Budovy jsou vynikající doklad industriální arch., je to pohledová a urbanistická dominanta. Továrna na obuv Helia na Vršovické 55 byla postavena Jindř. Pollertem pro firmu Švagera a Heller. Průčelí má pravidelný rytmus, vychází z konstrukčního systému stavby, členěné pilastry. V interiéru se uplatňuje železobetonová skeletová konstrukce.
Vršovické nádraží leží v Ukrajinské 2. Rekonstrukce v r. 2009 odstanila nevhodný přístavek před historickou fasádou, byly repasovány arch. prvky. Citlivě se upravil interiér. Budova má do ulice monumentálně koncipovanou fasádu s trojosým rizalitem zakončeným štítem. Okna mají profilované rámování, sedlová střecha předstupuje, litinová konstrukce má vložené kruhové motivy. Rekonstrukce ukazuje, že je možné organicky spojit obnovu hist. budovy s mod. tech. požadavky dopravy.
Činžovní domy Washington a Chicago se nacházejí v Tolstého ul. 11 a 13. Arch. Edv. Paroubek postavil secesní průčelí, rozvržení se symetrickými arkýři je řešeno podle st. vzorů. Blok okolo Ruské ul. navrhl Fr. Alb. Libra. Vzniklo 18 čtyřpodlažních domů, 1. pražský pokus o otevřený blok mezi městskou a vilovou zástavbou. Společný sad má dětské hřiště. Funkcionalistickou strohost oživuje střídání omítnutého zdiva s režným.

Reklama
Sdílejte článek s přáteli:

Našli jste nějakou chybu? Nahlašte nám ji

Report Nahlásit chybu
Reklama
Reklama