Dnes je 25.9. a svátek má Zlata
Okruh Malešicemi
V Tomsově ul. je raně barokní vrchnostenský dům. Vybudoval ho v l. 1686-89 G. A. Canevalle, prestižní stavitel ( Pražský hrad ). Nový majitel se snažil o pozvednutí majetku ( ovčín ). Na výzdobu pokojů přizvali G. Spazia. Z obdélné patrové budovy vystupuje krátké křídlo se schodištěm. Průčelí jsou prostá, členěná profil. kordonovou a korunní římsou. Arch. detaily doplňují šambrány oken z přestaveb. U vystupujícího křídla na dv. straně se zachovaly barok. šambrány s podokenními římsami, uchy a kapkami. Barok. konstrukce lze rozeznat v interiérech. V J části se zachovaly klenby s koutovými výsečemi i barok. klenby. Přestavbami prošel po pol. 19. stol. a ve 20. stol.
Kaple sv. Václava leží na Malešickém nám. Stavba z r. 1765 v létě vytváří kontrast zářivě bílé barvy omítek a červených tašek s okolní zelení. Je vzorně opravena, detaily působí nově a ostře. Je podélná s oblým závěrem, nad níž je miniaturní zvonička postavená. Během pol. 19. stol. proběhla modernizace. Postrádá detaily, fabionová podstřešní římsa není odsazena a boky prolamují oválná okna. Do vstupu se osadili dveře a mříž v oknech. Ve zvoničce chybí zvon, zbyl dřevěný závěs na upevnění. Vnitřek je valená klenba.
Malešický statek je v Tomsově 13 a 15. Vznikl r. 1689 ( štítek na vjezdové bráně ), zbytky nalezneme ve zdech JZ křídla. V r. 1716 došlo k rozšíření o vysoký, kolmo navazující špýchar. Přestavba proběhla r. 1761, místnosti byly zaklenuty, zachoval se barokní štít. Po r. 1844 vznikly hosp. budovy na S straně dvora. požadavky na bydlení přinesly V r. 1900 změnu podoby. V J koutu došlo ke stavbě obytné vily čp. 144, díky pam. ochraně se nezbourala. Od r. 2003 došlo po přestavbě k vytvoření hotelu Baroko. Vnitřní dispozice se změnila. Parcela je nepravidelná, tvořená shlukem sjednocených budov. Pův. stavení je umístěno vlevo od vjezdu, nad ním se vypíná barok. štít s „Božím okem“. V interiérech se zachovaly barok. klenby z přestavby v r. 1761. Obytné stavení, na jehož Z nároží navazovaly hosp. prostory statku pokračuje kolmým špýcharem, patro bylo přístupné vnějším schodištěm. Po r. 1900 se dřevěné nahradilo zděným, s chráněnou pavlačí. V přízemí se vložily klenby. Vilu vpravo od brány postavili v doznívajícím „alpském stylu“, s motivy podhorské lid. architektury.
Žel. viadukt v ul. U Tvrze postavili v r. 1936 jako souč. odbočky s nově vybudovaným, arch. chráněným nákladovým nádražím na Žižkově od Karla Caivase. Napojuje se na záp. straně na starší spojovací nákl. trať z r. 1919 mezi nádražím v Libni a Vršovicích, která vedla územím Malešic. Táhlé těleso tvoří 9 oblouků, na J stranu 2 oblouky. Pilíře jsou vyzděny z kam. lícovaného řádkového zdiva z kvádrů a zdůrazněny lisenovým členěním k oblomené římse. Oblouky jsou zapuštěné do terénu, vnitřní ploše klenby opatřené omítkou, přecházející do pásu, který lemuje zvnějšku. Arch. koncept vychází z typu trad. obloukového viaduktu z 19. stol., má v sobě historismus, v pojetí detailu opouští klas. prvky a zdůrazňuje stavební funkci. Kontrast plastického kam. zdiva a omítaných ploch vytváří specifické napětí.
Stavba kaple na Třebešíně napodobuje výklenkové kaple staroboleslavské poutní cesty. Proběhla v r. 1757, vrchnost, Karlo-Ferdinandova univ. jí nechala opravit v r. 1807. Pův. vzhled stavbičky nezměnila, stejně jako další v r. 1902. K poškození došlo zač. 80. let 20. stol., pak se opravila a došlo k restaurování fragmentů maleb, co tvořily výzdobu vnitřního výklenku kaplí. V principu je toskánskou edikulou, emující niku s polokruh. záklenkem. Hlavice tosk. pilastrů jsou z kamene a nesou úseky profilovaných říms, jež tvoří dol. část trojúhelného štítu. V tympanonu je čtyřlist-kvadrilob, vyzdobený malovaným poprsím P. Marie. V nice výklenkové kaple byl pův. malovaný krucifix s Ukřižovaným a s P. Marií.
Okruh Záběhlicemi
1. zmínka o zámečku Práče pochází z r. 1705. Pův. zde stála tvrz. V patře byly 2 pokoje, klenutá místnost, 2 komory, mázhaus a kuchyně. V přízemí světnice, malé klenuté místnosti a komora s kuchyňkou, jde o stavbu u vstupní brány. Po r. 1904 k hosp. budovám a pův. stavbě přibyla nová a větší. Kromě předsíně a prostorné kuchyně měla 5 pokojů se stropy vyššími než 4 m, z toho 3 měly víc než 50 m2. Všude byly parkety, tapety, stavba působila jako zámeček. Založil se anglický park. Mezi r. 1905-10 ho majitel Jaroslav Kubeš změnil, v přízemí zřídil parní mlékárnu a ze S stavení vytvořil romantické obydlí. Obytná část dvora získala char. zámečku, plán vypracoval arch. F. Václavík, měl novorenesanční fasády. Od r. 1995 je opravován, zrekonstruovali i barokní sýpku. Vodní mlýn v sousedství je zmiňován r. 1450. Má zdobné, rustikální průčelí z období pozd. klasicismu, 2. třetiny 19. stol. Robustní stavba v podobě písmene L má fasády, členěné pásovou kordonovou římsou, ukončeny profilovanou korunní římsou. Nároží zvýraznili almováním, okna stuhovými šambránami, v patře s výraz. klenáky v překladu a s parapetními výplněmi pod okny. Budova je součástí ředitelství Lesů hl. m. Prahy.
Zámek je romantickou novobarok. rezidencí. Skrývá pozůstatky střv. tvrze. V r. 1885 přikročil Ludvík Korb z Weidenheimu k radikální přestavbě podle F. Hauptmanna. Projekt provedli C. Hauschka a E. Rechziegel ( dům U Rotta ). Část budov zůstala ve stavu před zásahy. Zámek, park i budovy přizpůsobil hospodaření majitel Václav Černý po r. 1907. V interiérech se zachovaly arch. prvky-portál a část kleneb. Po r. 1949 se zničil mobiliář a oltář. Stodola se zřítila a zanikl skleník, i záhony. Nachází se v dobrém stavu, slouží správě a administrativě. Zvenčí zaujme skladba budov, jíž dominuje polygon. věžice s kaplí, i mohutná hranolová věž završená cibulovou bání. Působí i terasa před vstupním průčelím, jakož i arch. parkové brány s obnovenými rokajovými vázami. Do nádvoří byla r. 2006 instalována plastika L. Rittsteina „Formule navždy“.
V Záběhlické ul. je kostel Narození P. Marie. Z pův. rom. stavby se dochovala přestavěná loď. Při úpravách v posl. čtvrtině 19. stol. byly učiněny objevy z rom. doby. Pod podlahou presbytáře nalezly pozůstatky půlkruhové apsidy, která byla presbytářem. V základech rom. tribunové věže se našla bronzová noha svícnu v podobě propletených dračích těl, určená do 2. pol. 12. stol. V r. 1861 inicioval obnovu chrámového interiéru K. Korb, rytíř z Weidenheimu, majitel Záběhlic. Loď se vyzdobila ornamenty, stěny presbytáře okrášlila malovaná červ. drapérie a na hladký got. svorník klenby byl namalován erb. Práce vedl R. Müller, autor obrazu na oltáři, nástěnné malby vytvořil J. Koucký. Arch. podstatu zasáhla obnova z l. 1876-80, vedená A. Baumem a B. Münzbergerem, autory řady svět. a círk. staveb v Praze. Provedli „očistu“, odstranili řadu barok. a klas. prvků. Strhli pův. rom. věž a vystavěli novorom., hmotou kontrastuje s drobným got. presbytářem. Kostelní loď má klas. klenbu a barokiz. okna, můžeme sledovat i rom. okénka. Působivost zvyšuje poloha na břehu Hamerského ryb. Po nedávné rekonstrukci slouží církvi.
V ul. Na Vinobraní se nachází viniční usedlost. Působí jako starý rom. zámeček z konce 18. stol. Stavba se rozšiřovala, podobu dostala na přelomu 19. a 20. stol. Patří do romantismu, na seznamu památek je od r. 1964 s nevelkou zahradou, v níž jsou fragmenty dekorativní sochařské výzdoby, vázy a náhrobní sochy andělů, géniů a truchlících postav z empíru. Dispozice je prostá, s obdélnou budovou a přičleněnou podsaditou hranolovou věží. Převyšuje jednopatrovou budovu, vybavenou předsunutým vstupem, slouží jako podnož vstupu do patra z venkovního schodiště. Sklepy nemají v Praze obdobu, jsou památkou na dobu, kdy bylo záběhlické víno řazeno mezi nejlepší. Zajímavý je činžovní trojdům v Karafiátové ulici 44, 46 a 48.
