Okolí Slatiňan a Nasavrk

Tato podoblast je ze všech popisovaných nejmenší, ale koncentruje množství turisticky atraktivních cílů. Zabírá Slatiňany, lesopark Hůra (Podhůra) západně od Slatiňan, chráněnou oblast kaňonu Chrudimky a některé zajímavé lokality východně od Chrudimky.

Slatiňany

Putování začneme ve městečku Slatiňany na severovýchodním okraji Železných hor, které leží jen 4 kilometry na jih od Chrudimi. Pozornost návštěvníků tady přitahuje zejména zámek z let 1580-1590, kde dnes sídlí Hippologické muzeum a hřebčín. Zámek byl několikrát přestavován, a na přestavbě se podílel i architekt a restaurátor František Schmoranz, s jehož jménem je spojena i přestavba Wiesnerova domu a chrámu Nanebevzetí Panny Marie v Chrudimi. Na zámek navazuje zámecký park a dále výběhy pro koně. Kdo zná oblíbený seriál Dobrá Voda, jistě zde pozná mnohá místa, kde se natáčely exteriéry.[/]
My se po prohlídce zámku a hřebčína vydáme po 3 km dlouhé okružní naučné stezce, která je ovšem v terénu poměrně špatně vyznačena. Na 9 panelech nás seznámí s lesním ekosystémem, historií Slatiňan, chovem koní atd. Od zámeckého parku vede mezi výběhy pro koně, pak lesem ke Kočičímu hrádku, maketě hradu na křemencové skalce, který byl vystavěn původně pro zámecké děti a dnes je oblíbeným cílem vycházek, k objektu Švýcárny, budovy v alpském stylu, dnes bohužel chátrající, a dále do Vrchlického sadů. Jaroslav Vrchlický ve Slatiňanech pobýval na letním bytě, což zde připomíná pamětní deska. Poblíž zámku si můžeme prohlédnout i gotický kostel sv. Martina ze 14. století.

Západně od Slatiňan leží obec Rabštejnská Lhota, v jejímž okolí je několik zajímavostí. Za návštěvu stojí zřícenina hrádku Rabštejna u stejnojmenné obce, ke kterému se dostaneme po zelené značce, odbočka k samotné zřícenině doprava je poměrně snadno přehlédnutelná. Zřícenina je nevelká, však se jí také říká Rabštejnek. Okolím Rabštejnské Lhoty vede Lesní naučná stezka Podhůra, která je dlouhá 3 km, a na 6 informačních tabulích seznamuje návštěvníky se životem v lese. Začíná na Četově skalce, původně skalisku, které ustoupilo těžbě křemence. Pod skalkou je sice skládka inertního materiálu, ale je z ní stále pěkný výhled. Stezka nás zavede i k přírodní památce Na skalách. Jižně od kóty Hůra stojí zbytky vyhlídkové věže, romantické místo na skalní hřbítku, bohužel bez výhledu.
Zvláštní postavení má Slavická obora. Obora byla založena v 2. pol. 18. stol. knížetem Auerspergem a dnes zabírá 680 ha. Chovají se v ní jeleni a mufloni a celá obora je po většinu roku nepřístupná, tedy s výjimkou období letních měsíců. Pokud se sem dostaneme, rozhodně navštívíme zříceninu hradu Strádova nad údolím Chrudimky (nejsnazší přístup bránou u Práčova) či soustavu rybníků s přírodní rezervací Boušovka (nejsnáze od Licibořic). Součástí Slavické obory je také přírodní rezervace Strádovské peklo, která chrání přirozené suťové lesy v kaňonu Chrudimky a v přilehlých údolích. Na ni pak proti toku Chrudimky navazuje podobná rezervace Krkanka, do které se ovšem snadno dostaneme např. po Keltské naučné stezce z Nasavrk.

Nasavrky

Nasavrky, městečko ležící 8 km jižně od Slatiňan, jsou v současné době nejčastěji zmiňovány v souvislosti s Kelty. Na zámku totiž sídlí muzeum, jehož expozice se tematicky zaměřuje právě na Kelty, jejich způsob života, je zde úžasný model nedalekého oppida v Hradišti, údajně jeden z největších v Evropě. V Nasavrkách pak začíná 9,5 km dlouhá Keltská naučná stezka, kterou projít se rozhodně vyplatí. Začíná u Kaštanky, přírodní památky přímo v Nasavrkách, což je sad jedlých kaštanů, z nichž nejstarší strom pochází z roku 1776.

Sejdeme po modré značce právě do přírodní rezervace Krkanka podél řeky Chrudimky, tady se dáme chatovou osadou po zelené značce doleva, ještě než začne cesta stoupat, vyplatí se udělat pár kroků rovně podél Chrudimky, protože tady najdeme krásný vodopád. Vystoupáme ke keltskému oppidu, kde se na naučných cedulích seznámíme s jeho vývojem. Nedaleko pod námi je přehrada údolní nádrže Křižanovice z let 1948-1953. Přes hráz vede silnice do Slavic a Licibořic. Kousek dále po toku leží vyrovnávací přehrada Křižanovice II nebo také Práčov. Přes Hradiště dojdeme do České Lhotice, kde je na návrší od roku 2006 dřevěná rozhledna s vyhlídkovou plošinou ve výšce 10 m, je z ní krásný výhled na sever. Přes potok Debrný se zase vrátíme do Nasavrk (restaurace U Lípy na náměstí většinou nezklame).

Za návštěvu stojí přírodní památka V Koutech, 2 km jižně od Nasavrk, mělký rybníček s výskytem ďáblíku bahenního (po pravé straně od silnice na Kameničky).
Pokud pojedeme ze Slatiňan na jih, dostali bychom se přes Svídnici po 6 km do obce Práčov. Tady je přehrada Práčov nebo také Křižanovice II, vyrovnávací nádrž ke Křižanovické přehradě. Dominantu obce tvoří kostel sv. Jakuba z roku 1675 a dále vyrovnávací věž, kam se voda přivádí z Křižanovické přehrady 3 km dlouhým potrubím.

Hrad Žumberk

Východně od Práčova bychom si neměli nechat ujít zříceninu hradu Žumberka, která stojí ve stejnojmenné vesnici nad potokem Ležákem. Dostaneme se k ní od návsi cestou kolem gotického kostela Všech svatých. Z hradu ze 13. století se zachovaly zdi paláce a věže, po schodech je možné si prohlédnout i část podzemí. V obci stojí za zmínku ještě zvonice s dřevěným patrem či socha sv. Jana Nepomuckého. Při cestě po modré turistické značce vzhůru od potoka Ležáku směrem ke kostelu jsou po pravé straně romantické zatopené lůmky.

Tři kilometry severně od Žumberka pak leží obec Bítovany s gotickým kostelem svatého Bartoloměje ze 14. století. Jižně od Bítovan je přírodní památka Farář, kde je lokalita kotvice plovoucí, snad jediná v Čechách.