Okolí Deštného v Orlických horách

Orlické hory – malebné, pohostinné pohoří, vklíněné mezi své dva mohutnější sousedy – Krkonoše a Jeseníky, je právě pro svoji polohu, rozlohu a dostupnost vyhledávaným cílem turistů. Chráněná krajinná oblast s 19 maloplošnými zvláště chráněnými územími o celkové rozloze 415 ha přímo vybízí k toulkám krajinou, která může být zrovna tak rozesmátá barvami a tvary nejrozličných rozkvetlých rostlin, svěží v pastelových tónech letní palety a slunečních odrazech vodní hladiny mnoha horských bystřin, potůčků, tůní i řek, může to být krajina tajemná, mystická, zahalena v podzimním plášti mlhoviny a vzápětí ji najdeme proměněnou v jiskřící bělostnými vločkami, třpytící se oděnou ve sněhové nadílce. Ocitnout se můžeme sami na pláni se svatým, jenž tiše po staletí pozoruje pocestné i s osamělými stromy, které přesto radostně zpívají.
Neodmyslitelná součást horské hradby české kotliny se na severovýchodní hranici táhne více než 50 km dlouhým hřebem s nadmořskou výškou kolem 1000 m n.m. Deštenská hornatina, nejrozsáhlejší a nejvyšší součást Orlických hor je také nejatraktivnějším místem, které rozhodně musíme při návštěvě této lokality vidět.

Děštné v Orlických horách

Přirozeným horským centrem a středem Kačenčiny pohádkové říše je obec Deštné v Orlických horách. Dnes známé rekreační a lyžařské středisko bývalo kdysi dřevorubecskou osadou (1362), kde se kromě těžby dřeva lidé živili i prací na pilách, tkalcovstvím, mlynářstvím a také sklářstvím – původní doložená deštenská sklárna je v pramenech uvedena z roku 1595, poslední, jejíž objekt ještě stále v Deštném – Zákoutí najdete, fungovala v letech 1873-1911. Orlickohorské sklo bylo ostatně vyhlášené, existenci skláren můžeme objevit i v jiných horských obcích a dnes se s touto důležitou historií, jež zásadně ovlivňovala život zdejších horalů, můžeme seznámit ve stálé expozii místního Muzea zimních sportů, turistiky a řemesel a zapomenout bychom neměli ani na vyhlášené srpnové Tavby skla dřevem prováděné pro veřejnost v areálu Muzea tradičními technologiemi. Další významný mezník v historii obce spadá do období mezi světovými válkami, kdy se Deštné stává díky propagátorům Orlických hor (dr. J. Šternberk) oblíbeným letoviskem. Také většina hotelů byla vybudována právě v této době. Na jedné z místních známých turistických chat – Panoráma – přestavěné z původně německého dřevěného hostince, byla 31. července 1921 za přítomnosti Aloise Jiráska slavnostně odevzdána veřejnosti vyznačená turistická cesta po hřebeni tohoto pohoří – Jiráskova horská cesta. A právě okolí Deštného se na této cestě chlubí nejatraktivnějšími zastávkami.

Z Deštného na Šerlich

Vydáme-li se centrem Deštného přes údolí Bělé a Šerlišský mlýn, můžeme dojít až na samotný Šerlich, kde najdeme perlu Orlických hor, Masarykovu chatu, vyhledávaný turistický cíl, který poskytuje pohostinné přístřeší běžkařům a cyklistům a je také oblíbenou vyhlídkou do dalekého okolí. Masarykova chata je také přirozeným východiskem za nedalekými turistickými lákadly, poblíž najdeme přírodní rezervaci Bukačka, o něco dál pak Jelení lázeň, v bezprostřední blízkosti můžeme využít zdejší hraniční přechod a příjemnou procházkou můžeme „dobýt“ i nejvyšší horu pohoří, Velkou Deštnou – odměnou nám pak může být neopakovatelný pohled ze Štefanovy vyhlídky.

Sedloňov

Zvolíme-li z Deštného směr severozápad, naše putování by rozhodně mělo směřovat do dalších dvou horských obcí – Sedloňova a Olešnice v Orlických horách.
První jmenovaná, ležící pod Sedloňovským vrchem, se chlubí první písemnou zmínkou, týkající se místního kostela Všech Svatých, z roku 1452 a i tady místní horaly živilo především dřevo a pak také mlynářsvtví – Sedloňovem totiž protéká Zlatý potok, pro mlynářské řemeslo zřejmě opravdu ten z nejcennějších, neboť v roce 1880 bylo na jeho březích od Sedloňova až po Opočno napočítáno celkem 28 mlýnů. I při stopování historie tohoto řemesla vám velkou nápovědou bude deštenské Muzeum. Dnes v Sedloňově můžete navštívit nově otevřenou Pamětní síň, nebo dnes již velice dobře známou zahradu rodiny Grulichových, kde se pyšní přes 2000 druhů rostlin z celého světa, ale procházet obcí můžeme i bez cíle, okouzleni budeme množstívm zachovalých původních chalup – roubenek. A pokud je Sedloňov naším cílem v zimě, rozhodně si musíme k batohům přibalit lyže, vždyť tato horská obec je spolu s Bartošovicemi v Orlických horách kolébkou zdejšího lyžování a i dnes nás tu lyžařské středisko přesvědčí o tom, že lyže zde mají prim. Nejen na běžkách si pak můžeme vyšlápnout na Sedloňovský vrch až k Sedloňovskému černému kříži.

Olešnice v Orlických horách

Na sever od Sedloňova najdeme pak příhraniční Olešnici v Orlických horách, obec ležící v údolí Olešenky a rovněž přirozený počátek tras do severní oblasti Orlických hor. Olešnici obklopuje několik vrchů – Panský vrch, Ostružník, Stenka a Vrchmezí. A hned „za kopci“ se rázem ocitneme v Polsku, stačí k tomu využít stávající hraniční přechod. Olešnice. Obec jejíž první písemná zmínka se datuje k roku 1369 byla také kdysi městečkem. Zasloužil se o to přechodný výskyt rudy, zdejší slévárna a hamry obci přinesly dočasný rozkvět, který však upadá v 16. století. Ale i dnes stojí Olešnice za návštěvu a to nejen v zimě, kdy se do vyhlášeného zimního střediska sjíždějí milovnící zimních sportů zblízka i z daleka.

Okolí Olešnice

Po prohlídce zdejších památek a unikátu – Utzova mechanického betlému, díla místního tkadlce z první poloviny minulého století – si můžeme vyrazit na toulky po okolí – zajímavých míst najdeme věru dost. Třeba přírodní rezervaci „Hořečky“ kromě jiného s kriticky ohroženým hořečkem mnohotvárným českým nebo se samotářskou včelou, poprvé v naší republice nalezenou právě zde. A lákadlem především pro pánskou polovinu cestovatelů pak jistě bude naučná stezka po lehkém opevnění, dlouhá 6 km, na které jsou kromě čtyř lehkých objektů vzor 36 k vidění i další 4 nově zrekonstruované.

Na Jihovýchod od Deštného

Rozhodneme-li se z Deštného v Orlických horách vyrazit zcela na opačnou stranu, než jsme byli doposud, tedy na jihovýchod, dojdeme od části obce zvané Zákoutí po značené cestě až do Luisina údolí. Tato horská víska pod Velkou Deštnou (876 m n. m.), která nám dá obzvláště v zimě pocítít, že skutečně horskou je, byla kdysi dřevorubeckou osadou. Dnes na tomto významném rozcestníku najdeme kromě frekventované cesty na Velkou Deštnou a do Zdobnice hájovnu a rekreační chalupy. Pokračováním níže do zalesněného údolí říčky Zdobnice budeme procházet místy, kde kdysi stávaly další dvě vísky – Anenská Huť a Kamenec, jež žily svým vlastním životem i v podobě hostince či mlýnu, a to opět díky sklářství, jak už název první zmíněné vísky napovídá. Dnes už bychom Anenskou Huť hledali zbytečně, v Kamenci najdeme pár stavení a oblíbený dětský tábor. Ale to už jsme blízko Zdobnice, která je jakýmsi středem našeho putování po Orlických horách. Další z malebných horských obcí, kterou protéka řeka stejného jména, zasazená do jejího údolí, je dalším známým lyžařským střediskem. Pohádkové okolí směrem na Deštné, Říčky, Kunčinu Ves, Kačerov nebo Čertovým dolem pod vrcholy Tetřevec a Zakletý přímo vybízí k cestám pěšmo, na kole či běžkách.

Tip Výletníka: Běžky – set nebo samostatné běžecké lyže si lze také přímo na místě vypůjčit.