Dnes je 5.6. a svátek má Dobroslav
Na 130 originálních přání do nového roku od široké škály českých umělců a umělkyň je možné zhlédnout na nové výstavě v Západočeské galerii v Plzni. Novoročenky se obzvlášť v době normalizace staly pro řadu autorů prostředkem manifestace jejich nekonformnosti. Výstava představuje novoroční přání nejen z období politického útlaku, ale i z doby po listopadu 1989 a současnosti. Profese vystavených tvůrců sahají od designu a grafiky přes fotografii a malířství až k architektuře. Připomínají se tu jména v kulturní veřejnosti slavná, známá i méně známá, ale v žánru novoročenky neméně zasloužilá. Výstavu AUTORSKÁ NOVOROČENKA: FENOMÉN VÝTVARNÉ KULTURY lze navštívit od 4. prosince do 26. ledna 2025 v přednáškovém sále ZČG. Vstup je zdarma.
Návštěvníci se mohou těšit na osobitá přání do nového roku, tak jak je pojali klasici moderní umělecké grafiky a knižní ilustrace i typografie, ale také renomovaní malíři či sochaři. Z předních tvůrců v typografii jsou na výstavě zastoupeni Josef Hlavsa, Jan Solpera a Jaroslav Sůra, ze sochařů, malířů a grafiků nejstarší generace Olbram Zoubek, Jiří Šalamoun, Adriena Šimotová či Alena Kučerová, z někdejší střední generace Kurt Gebauer, Michael Rittstein, Marie Blabolilová či Ivan Kafka, a z autorů o něco mladších František Skála. Ranou koláží světově proslulého Jiřího Koláře ze sbírky Západočeské galerie se tu připomíná i tvůrce, který se jinak tvorbě novoročenek soustavně nevěnoval.
Výstava je rozdělena na části
„Výstava připomíná značnou rozmanitost autentických novoročenek. Je rozčleněna do částí podle zásad i možností novoročního přání. Jednotlivé části výstavy jsou tedy uspořádány podle různých výtvarných přístupů a motivů, mimo jiné ve vztahu k vánočním svátkům, k prostředí rodiny nebo k přelomovým událostem na domácí scéně. To se týká zvláště událostí let 1968 a 1989 u nás, a ve světovém kalendáři pak změny tisíciletí,“ uvádí autor výstavy prof. Roman Prahl.
Novoroční přání se vyvíjela již na přelomu 18. a 19. století. Výstava se však věnuje především ‚zlaté éře‘ novoročenek, kterou byla šedesátá léta 20. století; velká část exponátů pochází také ze 70. a 80. let minulého století. „Autorská novoročenka zároveň umožnila propojení alternativní kultury mezi různými částmi státu, mezi Českem a Slovenskem. Prostřednictvím moravských iniciativ s sebou nesla propojení, které u neoficiálních akcí, například u výstav, nebylo nijak běžné,“ vysvětluje prof. Prahl a doplňuje: „Autorské novoročenky kdysi vycházely v nákladu až 200 či 300 výtisků, takže mívaly nemalý dosah. Upevňovaly vědomí profesní i občanské pospolitosti a samozřejmě budovaly osobní identitu: mnohdy ztělesňovaly tvůrčí profil nebo umělecké přesvědčení autorů a autorek. V širší komunitě se tím podněcovala vizuální kultura i důraz na osobní kontakt mezi dárci a adresáty novoročenek.“
Novoročenky z roku 1989 a současné
Na výstavě jsou ale také zastoupeny novoročenky vytvořené po listopadu 1989 a současná tvorba. „Někteří výtvarníci své novoročenky dál vytvářejí a rozesílají klasickou poštou, a to i přes stálý růst poštovních tarifů a přesouvání mezilidské komunikace do nových médií a sítí,“ doplňuje prof. Prahl.
Vystavené novoročenky pocházejí ze sbírek Archivu výtvarného umění a doplňují je ukázky nových akvizic Archivu. Archiv výtvarného umění, založený v 80. letech minulého století Jiřím a Zdenkem Hůlovými, je mimo jiné i největší studijně přístupnou sbírkou novoročenek u nás.
