Od Čáslavi na úpatí Železných hor.
Vydáme-li se jihovýchodně od Čáslavi, brzy spatříme již v dálce bělostnou stavbu zámku Filipov. Zámek byl původně postaven v barokním stylu v roce 1760 a později v letech 1863– 65 získal podobu romantické gotiky. K zámku patří přírodně krajinářský park z konce 18. století spolu s rybníkem a hrobní kaplí z roku 1877. Tehdejším majitelem byl hrabě Filip Krakovský, ten dal i zámku své jméno. Dnes ve Filipově v přilehlých hospodářských budovách je jízdárna a jezdařská škola. Pokud se chcete přiučit jízdě na koni, máte možnost právě ve Filipově. Samotný zámek je v rekonstrukci a bude využit jako rehabilitační středisko s penzionem. Když pojedeme po hlavní silnici směrem k Železným horám – směrem na Seč, při cestě projedeme osadou Markovice. Při silnici stojí krásný barokní statek – hospodářská budova, sloužící jako zájezdní hostinec. Proti statku v kopci je kostel sv. Marka a pod kostelem zdejší činný kamenolom. Od Markovic je to jen necelé 3 km do Žlebů. Ve Žlebech je romantický zámek, který spatříme hned od silnice, která rázně klesá. Žleby jsou častým místem vyhledávaným filmaři, nejedna pohádka se natáčela právě zde. V roce 1356 povýšil král Karel IV. Žleby na město. Asi nejvýznamnějším majitelem Žlebského panství byli Auerspergové, kteří Žleby vlastnili od roku 1714 až do roku 1942. Zámek byl přestavěn z původního gotického hradu v 17. století. Tehdy získal barokní podobu a v 19. století byl přestavěn novogoticky. Zámek je čtyřkřídlá budova uzavřená arkádovým nádvořím. Dominantu zámku tvoří válcová věž, ze které můžeme vidět do dalekého okolí, jako například na Železné hory, kde se vypíná zřícenina hradu Lichnice. Zámecká věž poskytuje i pohled do žlebského údolí v podzámčí, kde si klidně protéká říčka Doubrava a je zpestřením přilehlého krajinářského parku. Pod zámkem si přijdou na své milovníci zvířat, protože součástí parku je obora s bílými jeleny a dalšími druhy zvěře. V oboře jsou během sezóny i ukázky dravců a sokolnického výcviku. Na návsi pod zámkem můžeme příjemně posedět v zdejší restauraci, přitom obdivovat okolní domy – místní radnici s novogotickou fasádou z roku 1881. Byla by škoda, pokud bychom nepokračovali s naším výletem k samotnému úpatí Železných hor. Naše cesta povede dál přes vinice a kam jinam než do Vinař přes Dolní Bučice, kde uvidíme kostel Všech svatých, který pochází z let 1852–64. U církevních památek zůstaneme i na příštím zastavení – tentokrát ve Zbyslavi . Zbyslav leží 8 km SV od Čáslavi a může se pochlubit rozsáhlým barokním kostelem Nejsvětější Trojice. Stavba kostela je doplněna o schodiště, které je vyzdobeno sochami sv. Jana Nepomuckého a sochami andělů. V jádře je kostel renesanční, přestavěný v roce 1692 a upravený roku 1837 a 1936. Schodiště pochází z 18. století. Poslední zastávkou našeho výletu je věž tvrze v Semtěši. Věž stojí přímo u silnice, tak že ji nelze minout. Hranolová věž tvrze vysoká 22 m pochází ze 14. století, po roce 1560 byla zcela opuštěna. Samotná věž byla několikrát upravována ve 20. století. Dnes slouží tvrz částečně pro miniexpozici zdejšího kraje, ale hlavní účel plní, jako rozhledna. Není pravidelně zpřístupněna, tak že si musíme vyzvednou klíče v blízkém domě u samotné věže. Z věže můžeme vidět celou Čáslavskou kotlinu, která se jeví jako rovná krajina, ovšem s četnými kostely – nejblíže můžeme vidět kostel Nanebevzetí Panny Marie z 18. st. ve Starkoči. Krásným pohledem také končí náš výlet.
