Nymbursko

Nymbursko má mnoho lidí nerozlučně spjato s Bohumilem Hrabalem, který žil s rodiči ve zdejším pivovaru a který ze zdejšího života čerpal mnohé náměty pro svá díla. Ovšem například samotné město Nymburk má i velmi pestrou historii – díky svým hradbám a vodním příkopům se stalo pevností na Labi a bývalo důležitou oporou královské moci. Vesničky na Nymbursku mají své zvláštní kouzlo a zajímavou architekturu a v sousedství mnohých z nich najdeme překrásné borovicové lesy. Za naši pozornost stojí i městečka Lysá nad Labem a Sadská, které mají pestrou historii i současnost.[/]

Nymburk

Pokud vjedeme do města silnicí z jihu (č. 38), naskytne se nám pěkný pohled na nymburské panorama. Kousek od mostu přez Labe stojí Turecká věž, což je vlastně věž vodárenská. Původně na jejím místě stála věž dřevěná, ta se však roku 1597 zřítila a proto konšelé rozhodli postavit novou, zděnou. Poloha blízko řeky byla výhodná pro čerpání říční vody pomocí lopatkového kola z nedalekého mlýna. Věž tak dodávala vodu do pěti nymburských kašen až do začátku první světové války. [/]
Půjdeme ještě o něco východněji a tam uvidíme monumentální městské hradby, které jsou zbytkem středověkého opevnění města. Řeka Labe a dva vodní příkopy doplněné dvojnásobným pásem hradebních zdí město zcela obklopovaly. Z původních cihlových hradeb se zachovala jen část vnitřní zdi na východní a západní straně města. Opevnění na východě prošlo v letech 1905 – 1909 romantickou rekonstrukcí podle projektu arch. Ludvíka Láblera. Bylo opraveno 205 metrů hradeb, které jsou vysoké kolem šesti metrů (samo ozubí má metr) se šesti patnáctimetrovými věžemi.[/]
Severně od hradeb navštívíme zdejší gotickou perlu – chrám sv. Jiljí. Byl postaven za krále Václava II. v letech 1282-1305 a původně byl zasvěcen sv. Mikuláši. Koncem 16. století byl chrám v majetku husitů a od roku 1622 už opět jako katolický byl zasvěcen sv. Jiljí. Raritou je od roku 1634 uzavřený severní portál chrámu, kdy tudy vtrhla sasská vojska a povraždila ukryté obyvatelstvo.[/]
Velmi zajímavá je nymburská kaple sv. Jana Nepomuckého. Je totiž zcela netradičně spojena s novější zástavbou – a to jednak se starou školní budovou a také s nymburským divadlem. Původně raně gotická památka nám tak ukazuje, jak v praxi může vypadat neúcta k památkám.[/]
Za pozornost stojí i náměstí, v jehož středu stojí morový sloup, zvaný též mariánský (podle Panny Marie uprostřed) se sochami sv. Václava, Josefa, Floriána a Jiljí je z roku 1717. Barokní dílo je přisuzováno J. J. Šlanzovskému. V severovýchodním rohu náměstí stojí bývalá městská radnice. Je to původně honosný, renesanční dům z roku 1526. Je dílem vlašských mistrů a byl poničen za třicetileté války v roce 1634. Po několika přestavbách upravena opět do renesanční podoby v roce 1939 arch. B. Slámou.[/]
V Nymburce můžeme navštívit i řadu dalších zajímavostí i památek. Na nábřeží Labe stojí stará rybárna, která je dle pověsti připomínána již počátkem 14. století v souvislosti s příjezdem Elišky Přemyslovny do města dne 28. května 1310. Na nedalekém ostrově se můžeme projít v jedinečném anglickém parku s mnoha vzácnými dřevinami, či si prohlédnout expozice místního vlastivědného muzea. V synagoze najdeme expozice „Nymburk v proměnách věků“ a „Z dějin železnice“ a v hlavní budově muzea zase expozice s mnoha památkami připomínající život a dílo slavného spisovatele, jenž prožil v Nymburce léta dospívání jako syn správce pivovaru – Bohumila Hrabala. Inspiraci pro mnohá díla čerpal právě v Nymburce a jeho okolí.[/]
Severně od Nymburka se můžeme podívat do vsi Krchleby na zajímavou kapličku a lidové stavby. Ještě o něco severněji nás v této rovince překvapí rozhledna Romanka u vsi Hrubý Jeseník. Jihovýchodně od Nymburka ve vsi Kovanice je k vidění najdeme zbytek renesanční tvrze a hospodářského dvora, gotický cihlový kostel Svatého Václava. Západním směrem, na pravém břehu Labe je Mydlovarský luh se zbytky středověkého hrady Mydlovary.[/]

Lysá nad Labem

Lyské panství měli během historie v držení různí majitelé: Přemyslovská knížata, české královny i různé šlechtické rody. Dnešní centrum Lysé tvoří obdélníkové náměstí, v jehož severní části stojí kostel svatého Jana Křtitele, postavený v letech 1719 – 1741. Ohradní zeď kostela zdobí 13 plastik, přičemž sochy sv. Jeronýma, sv.Řehoře, sv. Ambrože a sv.Augustina jsou od samotného Matyáše Bernarda Brauna. Barokní budova radnice byla postavena v letech 1746 až 1747. Domy obklopující náměstí byly postaveny v 19. až 20. století.[/]
Za návštěvu stojí barokní perla tohoto kraje – komplex zámku a kláštera, citlivě zasazených do zámeckého parku, v němž najdeme celou řadu soch a plastik od předních sochařů (J. Brokoff, M. B. Braun, F. Adámek, I. Platzer). Zámek vznikl v letech 1562-1567 přestavbou původního vyhořelého hradu, který byl od roku 1450 do roku 1518 v držení pánů Smiřických. Zámek je trojkřídlý objekt, jehož střední trakt je dvoupatrový, obě boční křídla jsou patrová. Nejstarší je východní v jádru renesanční křídlo, které je na nádvorní straně zdobené sgrafitovým kvádrováním. Na jeho východní straně najdeme kapli Tří králů. Před východním křídlem zámku je francouzská zahrada s plasticky tvarovanými habrovými alejemi. Právě v této zahradě můžeme obdivovat zmíněná sochařská díla. Zámek i klášter jsou pro veřejnost bohužel uzavřeny, zámecký park je ale naštěstí volně přístupný.[/]
K dalším zajímavostem Lysé patří muzeum orientálních kultur, které je věnováno místnímu rodákovi, světovému orientalistovi profesoru Bedřichu Hroznému, který je známý i tím, že jako první člověk na světě rozluštil chetitské písmo. [/]
V okolí Lysé můžeme navštívit bývalou eremitáž sv. Václava, což byla původně poustevna s romantickým parkem a dalšími objekty, založená roku 1696. Naučná stezka nás provede půvabnými zákoutími Hrabáčkových tůní. Unikátem jsou nedaleké Byšičky, jedná se o zachovalou osadu okrouhlici, jedinou ve střední Evropě. V části Lysá nad Labem – Dvorce můžeme, kromě kapličky, najít v půvabných lesích stopy po eremitáži sv. Františka, na tzv. Altánu.
Sadská[/]
V místech dnešního města Sadská bývalo přemyslovské správní středisko s kaplí založenou snad svatým Cyrilem. Na ochranu zemské cesty bylo na západní části kopce zřízeno a dále rozšiřováno opevnění, později knížecí a následně královský hrad, oblíbený českými panovníky. Bývala zde i kapitula – nejvyšší církevní škola, jíž se honosilo jen málo míst v Čechách. Ve zdejším hradu (zanikl někdy koncem 17. století) se konalo několik valných sněmů. Na sadském kopci se pěstovala podle některých historiků již od 12. století vinná réva, vinice se udržovaly až do 18. století, malá část je dnes obnovena. V devatenáctém století byly v Sadské zřízeny lázně, které však ve druhé světové válce zanikly. Stopy zde prošlé historie můžeme v tomto malebném městečku objevovat a obdivovat i dnes.[/]
Na ostrohu nad městem se skví kostel sv. Apolináře, do dnešní podoby přestavěný v letech 1737 – 1739 a 1894 – 1895. Jeho půdorys je do kříže, s jedinečnou parléřovskou sítí na klenbě, plynule přecházející do hvězdice (jedná se o světový primát). Pokud stojíme u kostela a podíváme se směrem k jihu, uvidíme Kersko, Kouřimsko a Lipskou horu. Severním směrem uvidíme na lesy při Labi a za jasného počasí dokonce i Sněžku, východním směrem spatříme Poděbrady. Před vchodem do kostela je do vozovky zasazena litinová deska označující údajný střed Evropy.[/]
U silnice na Prahu stojí kaple Bolestné Panny Marie, která byla původně postavena u léčivého pramene. Dnešní barokní podoba také patrně z dílny K. I. Dienzenhofera má složitý půdorys složený z průniku dvou elips. Očím nepříjemné je obklopení kaple továrními budovami.[/]
Na náměstí stojí barokní zvonice, která byla původně hodinovou věží, avšak v době tuhé roboty její spodní část posloužila jako vězení. Střed náměstí zdobí mariánský sloup z roku 1748 se světci sv. Václavem, Floriánem, Apolinářem a Gothardem. Radnice je z půle devatenáctého století, ale její ráz byl pozměněn pozdějšími úpravami. Severovýchodu náměstí dominuje mohutná stavba školní budovy z počátku dvacátého století.[/]
Pokud budeme chtít pátrat po památkách v tomto městečku dál, nalezneme ještě například raně barokní Krodešovu kapličku, Paroubkovskou kapličku, sochu sv. Jana Nepomuckého v Jiráskově ulici a u kostela sochu sv. Václava.[/]

Přerov nad Labem

Městečko Přerov nad Labem, zvaný dříve prostě Přerov, později Starý Přerov, se nachází v nejzápadnějším výběžku bývalého nymburského okresu. Zdejší půvabná krajina, protkaná lužními lesy, potoky a labskými tůněmi a okolními obcemi kolem Přerova, byla osídlena již v dávném pravěku. Najdeme tu renesanční zámek, na jehož úpravách se v 16. století podílel i významný císařský architekt Bonifác Wohlmut nebo stavitel Matteo Borgorelli, kostel a pramen sv. Vojtěcha, opuštěný pivovar připomínající někdejší slavnou historii polabského chmelařství, soukromé muzeum motocyklů a jízdních kol, ale hlavně nejstarší skanzen lidové architektury v českých zemích.[/]
Na místě gotické vodní tvrze bylo koncem 14. postaveno století nové správní sídlo břevnovského kláštera – přerovský zámek. Ze čtyřkřídlé stavby, která byla v polovině 17. století částečně ve zříceninách, bylo opraveno jižní a východní křídlo. Ostatní části objektu byly postupně odstraněny. Dnes zachovaná a v letech 1960-64 rekonstruovaná dvoukřídlá dvoupatrová budova s věží v jihovýchodním rohu nádvoří, je zdobena bohatou renesanční sgrafitovou figurální a rustikovou výzdobou. Uvnitř budovy zámku jsou zachovány gotické a renesanční ostění a renesanční krby. Kolem zámku je vyzděný příkop, ze severu jej překlenuje kamenný most. [/]
Farní kostel sv. Vojtěcha byl postavený v letech 1681-82 v raně barokním slohu. Z původní stavby je zachován polokruhový presbytář. V roce 1982, při oslavě 300. výročí jeho vysvěcení, se zde konala poutní slavnost za účasti kardinála Františka Tomáška.[/]
Soukromé muzeum historických bickyklů a motorek pana Tomáše Moravce bylo otevřeno 1. 6. 1986. Zakladatelem sbírky je sběratel a cyklistický závodník pan Jaroslav Vavřík. Muzeum nyní vystavuje více než 60 jízdních kol a 50 motocyklů s řadou unikátů. V muzeu najdeme též řadu dobových doplňků jako zvonky, výrobní štítky, zámky, světla, pumpičky, duše, sedla, brýle, plakáty a fotografie apod.[/]
První skanzen na světě vznikl v roce 1891 ve Stockholmu. Tehdy populární národopisné výstavy pak řadu zemí inspirovali ke vzniku podobných zařízení. Zdejší skanzen, čtvrtý v Evropě, vznikl v Přerově nad Labem na konci 19. století. Jeho základem byla bývalá rychta a kovárna, vykoupená majitelem panství a upravená podle vzoru populární „české chalupy“ na Zemské jubilejní výstavě r. 1891. V budově bývalé bednárny a v několika dalších staveních jsou zřízeny interiérové expozice oživené krojovanými figurínami (např. Stará škola, Narození dítěte, Polabská kuchyně, Polabské posvícení, Venkovská hospoda, atd.).[/]
V polích jihozápadně od Přerova stojí drobná kaplička a u ní studánka. Podle pověsti se zde osvěžoval studenou pramenitou vodou svatý Vojtěch na svých cestách z Prahy do rodné Libice. Pramen prý vytryskl v místě, kde svatý Vojtěch zabodl do země svoji otku.