Dnes je 6.6. a svátek má Norbert
Reklama, multiplikace děl, krajiny, drobné portréty, ale i knižní a časopisecké ilustrace. To vše patřilo mezi nové způsoby obživy umělců v 19. století. Právě proměně uměleckého provozu, vztahu umělce a publika a různým způsobům obživy v tržním prostředí 19. století se věnuje nová výstava Západočeské galerie v Plzni UMĚNÍ PRODAT (SE). UMĚLEC VE SPÁRECH TRHU 19. STOLETÍ. Návštěvníci se mohou těšit na díla Václava Brožíka, Vojtěcha Hynaise, Františka Kupky, Alfonse Muchy, Jana Štursy. A také řadu dalších významných českých autorů. Výstavu si můžete prohlédnout navštívit ve výstavní síni „13“ od 1. března do 2. června.
Přestože o tom většinou knihy mlčí, je prozaickou skutečností, že se umělec svou tvorbou musel mimo jiné také uživit. V 19. století se zcela změnily vztahy zadavatelů a tvůrců, požadavky uměleckého publika i samotné tržní mechanismy. Doba, kdy umělce chránila příslušnost v malířském cechu, zakázky zámožného mecenáše, či náklonnost šlechty a církve, se postupně vytrácela.
Jaké strategie tedy mohl umělec v devatenáctém století zaujmout, aby své umění prodal. Jak se sám prezentoval na uměleckém trhu, aby si zajistil přízeň publika?
„Výstava Umění prodat (se). Umělec ve spárech trhu 19. století sice představuje umělce ve spárech trhu, nikoliv však podle zažitých romantizovaných představ o ‚chudém malíři‘. Ale naopak jako umělce, který je schopen se v nové době dobře zorientovat a uplatnit,“ objasňují autoři výstavy Eva Bendová, Marie Fiřtová a Vít Vlnas.
Expozice
Expozice se soustředí na tři kapitoly charakteristické pro tehdejší umělecký provoz: na to, jak reklama mohla ovlivňovat umění, jak se umělecké dílo profilovalo jako reklama prostřednictvím multiplikací a reprodukcí, a jakými cestami (mimo veřejné zakázky nebo sběratelství a výstavy) umělec do tržního prostředí vstupoval.
„Návštěvníkům je téma představeno prostřednictvím 109 děl. Kromě malby, drobných sochařských děl, kresby a grafiky jsou k vidění dobové fotografie, knižní kultura, ilustrace a další ukázky umění všedního dne, jako například váza, dóza, firemní vizitky, plakáty či reklamy na mýdlo,“ vypočítává Marcela Štýbrová, kurátorka výstavy ze Západočeské galerie v Plzni.
Živnostenské a řemeslné křídlo zastoupí Norbert Grund, August Bedřich Piepenhagen, Josef Navrátil. Umění i rutinu portrétu představí velká jména generace Národního divadla – Václav Brožík, Vojtěch Hynais, Jakub Schikaneder. Prostor se věnuje i umělcům, kteří se uplatnili v ‚nových médiích‘. A stali se tak průkopníky dosud neznámých technik a žánrů – Luděk Marold, Alfons Mucha, František Kupka, Karel Špillar. A také těm, kteří vstoupili do kulturního povědomí svým angažmá v oblasti ilustrace, knižní kultury i dobových časopisů – Viktor Oliva, Mikoláš Aleš, Vojtěch Preissig. Návštěvník nahlédne i do procesu multiplikace významného uměleckého díla, nejen na příkladu slavné malby. Ale i v drobné plastice, zastoupené zmenšeninami děl Josefa Václava Myslbeka či Jana Štursy.
