V Plzni je celá řada kostelů, které stojí za návštěvu. Noc kostelů je oblíbená událost, kterou si můžete užít po celé republice. Akce se koná 7. června 2024. Během této události jsou kostely otevřeny ve večerních hodinách a návštěvníci mají možnost prozkoumat jejich architekturu, historii a umělecké poklady. Často se v kostelech plánují různé kulturní akce, jako jsou koncerty, výstavy, přednášky nebo prohlídky s průvodci. Celkem je na akci v Plzni přihlášeno 20 kostelů. Zde je osm z nich, které můžete při večerních toulkách Plzní při této příležitosti navštívit. Každý z těchto kostelů má svou vlastní architektonickou i historickou hodnotu a stojí za to si je prohlédnout.
8 tipů, kam se vydat na Noc kostelů 2024 v Plzni
1) Kostel sv. Mikuláše, Slovany
Kostel svatého Mikuláše byl založen malířem Vítem na počátku 15. století a sloužil jako hřbitovní kostel. V 18. století prošel kostel rekonstrukcí a úpravou v barokním slohu. Další úprava proběhla v 19. století, kdy byla dostavěna sakristie a založen přilehlý hřbitov. Pohřbeny jsou zde ale významné osobnosti, například Josef Kajetán Tyl nebo Emil Škoda. Kostel se otevírá při bohoslužbách. Je dvoulodní s polygonálním presbytářem a obdélnou kaplí sv. Anny na severní straně. Oltář, sochy, kazatelna a jiné vnitřní zařízení jsou ve stylu barokním a rokokovém.
2) Kostel Všech Svatých, Roudná
Kostel Všech svatých, který se nachází na táhlé vyvýšenině cca 1,2 km od centra města. Je jedním z nejstarších plzeňských kostelů a ve středověku ho nazývali „matkou“ kostela městského. Je cennou ukázkou vyspělé gotiky z období vlády Václava IV., vykazující vlivy svatovítské huti, o čemž svědčí zejména portál vstupu do sakristie. Kostel Všech svatých na Roudné byl postavený v románském slohu jako farní kostel. Roku 1322 první písemná zmínka o kostele, roku 1380 byl přestavěn ve vrcholně gotickém slohu. Za husitských válek poškozen, v roce 1460 znovu posvěcen.
3) Katedrála sv. Bartoloměje
Skutečnou dominantou Plzně je gotická katedrála sv. Bartoloměje. Pyšní se nejvyšší kostelní věží u nás. Jsou z ní občas vidět i Alpy. Katedrála sv. Bartoloměje je farním kostelem Římskokatolické farnosti Plzeň u katedrál sv. Bartoloměje a od r. 1993 zároveň sídelním kostelem plzeňského biskupa. Je velkolepou gotickou stavbou budovanou od poloviny 14. století řádem německých rytířů. Stojí neobvykle uprostřed hlavního náměstí, od základů až ke krovu je zbudovaná z hrubozrnných pískovcových kvádrů.
4) Kostel sv. Jiří, Doubravka
Kostel svatého Jiří v Plzni-Doubravce je patrně nejstarším dochovaným kostelem na území dnešní Plzně. Založení kostela sv. Jiří na Doubravce se datuje do konce 10. století. První písemné zmínky jsou až ze první poloviny 14. století. Jednolodní kostel stojící uprostřed starobylého hřbitova. Původně románská stavba prochází dlouhou historii. Severně od kostela při západní ohradní zdi přízemní barokní kostnice. Celek kostela představuje vzácnou harmonii několika slohových stupňů stavby, působící jako architektonická dominanta okolí.
5) Kostel sv. Jana Nepomuckého, Bory
Kostel sv. Jana Nepomuckého se nachází na Klatovské třídě na Chodském náměstí v Plzni. Kostel byl vystavěný v letech 1908-1911 v Plzni na Borech především díky řeholníkům z Kongregace Nejsvětějšího Vykupitele. Součástí kostela jsou tzv. Plzeňské jesličky, které zobrazují biblický děj v plzeňském prostředí.
6) Kostel Nanebevzetí Panny Marie
Kostel Nanebevzetí Panny Marie patří také k nejstarším v Plzni. Kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Františkánské ulici poblíž náměstí v Plzni je znám také pod názvem „u františkánů“. Až do komunistické diktatury totiž skutečně sloužil jako kostel přilehlého františkánského kláštera, který patří mezi nejstarší dochované plzeňské stavby. Byl založený zároveň s městem v roce 1295. S městem vyrostl, skvěl se i trpěl jeho zkázou. V současné době patří kostel k Římskokatolické farnosti u katedrály sv. Bartoloměje. V křížové chodbě kláštera sídlí Muzeum církevního umění Plzeňské diecéze.
7) Kostel západního sboru ČCE
Kostel byl postavený za necelý rok v roce 1925 podle projektu významného plzeňského architekta Bohumila Chvojky. Pojmenování nese po významné osobnosti českých dějin Mistra Jana Husa. Dekorativní výmalba stěn i kopule spolu s dřevěným interiérem vytvářejí v kostele útulnou atmosféru. Vidět i slyšet zde můžete nejen velké píšťalové varhany z minulého století, ale i krásně restaurovaný barokní varhanní pozitiv.
8) Kostel Narození Panny Marie, Křimice-Hornička
Kostel zasvěcený Narození Panny Marie stojí na vrcholu kopce při silnici do Vejprnic. Původní kapli postavil v roce 1646 dědic křimického panství Jan Strojetický ze Strojetic. V roce 1844 byla Janem Karlem z Lobkowicz přistavěná do současné podoby. Pod kostelem se zřídila hrobka křimické větve rodu Lobkowiczů.
Seznam zapojených kostelů do akce Noc kostelů 2024 a program naleznete zde: www.nockostelu.cz